Čítárna

Knížky patří a snad budou i nadále patřit mezi dárky, kterými je možno potěšit většinu dětí. Proto jsem si vybral jako námět pro prosincovou, těsně předvánoční Čítárnu, knihy dětské. S pomocí serveru Databáze knih se podíváme na to, jak si stojí na českém knižním trhu překlady těch ukrajinských. Je jich dnes k dispozici více než kdykoli v minulosti a některé si dokázaly získat poměrně slušnou pozornost.

Velkou roli při propagaci kterékoli země v zemi jiné, často i vzdálené, hrají vždy překlady umělecké, ale také odborné literatury. Platí to i v případě Ukrajiny a ukrajinsko-českých vztahů. Překlady z ukrajinštiny do češtiny, postupně otištěné od r. 1814, i recenze na ně, máme poměrně dobře evidovány v bibliografiích. Ty ale říkají málo o tom, do jaké míry jsou překlady opravdu čteny.

Jedním ze zdrojů informací o starších i nově vydaných knihách se stal v minulých letech server Databáze knih. Tato sociální síť určená čtenářům českých a také slovenských knižních publikací nejrůznějších žánrů byla spuštěna v prosinci 2008 a od té doby průběžně rozšiřovala nabízené služby. Tou hlavní je informování o průběžně vydávaných, ale také o dříve publikovaných titulech a jejich autorech.

Sympatickým prvkem veřejného prostoru se staly u nás i jinde v Evropě tzv. knihobudky. Skříňové knihovničky pomáhají ve městech i vesnicích oběhu knížek i časopisů a dělají to lépe a rychleji než tradiční antikvariáty. Tento nový fenomén pronikl i na Ukrajinu, kde pro něj užívají poněkud těžkopádný termín „hromadski knyžkovi šafy“.

Dnes budeme věnovat pozornost čtrnáctideníku Knižní novinky. Jedná se o časopis určený knihkupcům, knihovnám, nakladatelům a čtenářům, jehož vydavatelem je organizace Svět knihy s. r. o. Zmíněné periodikum, které lze získat zadarmo v každém knihkupectví, by měl sledovat každý, kdo si chce udržet přehled o novinkách uváděných na český knižní trh.

Před polovinou července vyšlo nové, obsahem do značné míry ukrajinské číslo kulturního čtrnáctideníku A 2. Zdánlivě těžko vysvětlitelný název časopisu je odvozen od sídla redakce v Americké ulici č. 2 na pražských Vinohradech. Časopis řízený šéfredaktorem Lukášem Rychetským se nezabývá jen kulturou, ale i společensko-politickou problematikou. Příspěvky bývají kritické k mnoha prvkům současné reality včetně postavení kultury a finančních problémů jejích tvůrců.

Rubriku tohoto jména jsme zkusmo zavedli v červnu r. 2019 a udrželi ji při životě do února roku následujícího – nepodařilo se ji dostatečně „ukotvit“: Bylo nám rubriky trochu líto: vždy jsem v souvislosti s ní myslel na trochu jinak koncipovanou, ale zavedenou a úspěšnou rubriku tohoto jména, otiskovanou kdysi v slavných Lidových novinách.

Dnešní témata: Ukrajinští oligarchové vidění v širším zeměpisném kontextu – Ruský vztah k Ukrajině v knize politologa Sergeje Medveděva – Zamyšlení nad knihou Vladimíra Rafejenka Dlouhé časy – Vzpomínání na českou prozaičku z Volyně Marii Stryjovou.

Dnešní témata: Kniha fotografií Jana Dobrovského z natáčení filmu Nabarvené ptáče – Archeolog Jan Klápště o svém předchůdci Ivanovi Borkovském – Překlad knihy Serhije Plochije o Čornobylu mezi českými bestsellery roku 2019 – Literární noviny o českých vazbách a nenaplněných ambicích Jurije Andruchovyče.

Dnes přinášíme informace o třech textech – o rozhovoru s baletním sólistou Janem Váňou, působícím v Kyjevě (Divadelní noviny), o recenzi na dvě dětské knížky přeložené z ukrajinštiny (Týdeník Rozhlas) a o souhrnné informaci, věnované nahrávkám ohlasů židovského (jidiš) hudebního folklóru z Ukrajiny, spojeným se jménem Psoje Korolenka.