Informace o kultuře

Ukrajina a Taras Ševčenko v pozdní básni Růženy Jesenské (1938)

Spisovatelka Růžena Jesenská (1863–1940) vydala sice úctyhodný počet básnických sbírek, knih prozaických i dramat, je však dnes jen jednou z mnoha téměř zapomenutých českých autorek. Nic na tom nezměnil ani malý knižní výbor jejích básní s pozoruhodným názvem „Usmrcení liliemi“, vydaný v roce 2021. Daleko více se dnes ví a píše o autorčině literárně činné neteři, Mileně Jesenské.

„Ukrajinský import“ ve dvou skladbách Bedřicha Smetany

Počátek března je letos spojen s dvoustým výročím narození nejuznávanějšího klasika české symfonické i moderní hudby, Bedřicha Smetany. Čtenáře našich stránek by mohlo zajímat, zda tvorba tohoto skladatele nějakým způsobem souvisela s Ukrajinou. Začněme tím, že lze s určitostí říci, že Bedřich Smetana na území Ukrajiny nikdy nebyl. Není snadné zjistit, zda znal něco z ukrajinské foklórní nebo rodící se umělé hudební tvorby.

Do dalších dvanácti měsíců s někdejším kalendářem toho jména

Jsme na začátku nového roku a máme před sebou, pokolikáté už, staronových dvanáct měsíců. Každoročně se opakující koloběh nutí jistě nejenom mne vracet se ve vzpomínkách zpátky. Dnes tu chci krátce vyprávět o Dvanácti měsících s velkým „D“. Půjde o ukrajinský knižní kalendář-almanach určený dětem. Kdysi jsem se s ním nakrátko, ale nikoli bez užitku setkal.

Návrh rozvoje československo-ukrajinských kulturních vztahů z roku 1962

Česko-ukrajinské vztahy se v současnosti rozvinuly v nebývalém rozsahu, což platí také o jejich kulturní složce. Vyniká to zvláště, srovnáváme-li současnost s poměry v době existence poválečného československého státu (1945–1992). Tehdejší kulturní vztahy s Ukrajinou byly plně závislé na tom, kolik místa jim bude vyhrazeno v rámci kulturních kontaktů s celým Sovětským svazem. Prioritou tehdy totiž byly vztahy s Ruskem.

Zpráva české překladatelky o pobytu na Ukrajině z roku 1961

Česko-ukrajinské vztahy jsou dnes na mezistátní úrovni pevnější a vřelejší než kdykoli dříve. Hlava českého státu i jeho vláda a parlament jsou v podpoře bojující Ukrajiny zajedno a dávají to zřetelně najevo. Takový postoj ostatně zastává většina evropských zemí. Nevíme samozřejmě, zda tento stav bude tak dlouhodobý, jak bychom si to rozhodně přáli.

Nový český film Pohani uctí památku tragicky zesnulé ukrajinské autorky Anny Jablonské

Režisérka Olga Dabrowská přenesla původně divadelní hru na filmové plátno. Když si v roce 2011 přiletěla význačná ukrajinská autorka Anna Jablonská převzít hlavní cenu za divadelní inscenaci Pohani, v Moskvě na letišti Domodědovo tragicky zahynula při teroristickém útoku. Vrcholem její kariéry je označována právě divadelní hra Pohani, kterou se režisérka Olga Dabrowská rozhodla zfilmovat. Jemně satirické existenciální drama diváci uvidí v českých kinech od 13. října.

Výstava předního ukrajinského kreslíře v Ratajích

Každá ze zemí, bojujících ve válečném konfliktu, potřebuje a využívá výtvarnou, ad hoc vznikající tvorbu, obhajující její postoje a zesměšňující nepřítele. Bylo tomu tak např. za druhé světové války, ale i v době časově následující války studené. To vše je dávno pryč, my jsme však už rok a čtvrt konfrontováni s opravdovou a krutou agresí Ruska proti Ukrajině, která k sobě přitáhla pozornost většiny světa.

Král Ubu na pochodu Ukrajinou

V Čechách je už přes sto let věnována pozornost surrealistickému dramatu Král Ubu i všem následujícím ubuovským dílům Francouze Alfreda Jarryho. V sedmdesátých letech, za časů vrcholící „normalizace“, jsme je četli, vzájemně si z nich citovali a velmi se z některých výroků těšili. Drama totiž na mnoha místech skvěle glosovalo (nejen) tehdejší dobu. Tehdy jsem ale nevěnoval pozornost drobné zmínce, která se v této hře týká Ukrajiny. Je na čase někdejší nepozornost napravit.

Renesanční osobnost: ukrajinská stopa v životě Jana Vladislava

Malého chlapce lákala před nějakými šedesáti lety svým obsahem i výtvarnou stránkou kdekterá knížka. V době, kdy v jeho četbě ještě převažovaly pohádkové texty, zaujaly jeho pozornost také dva rozsáhlé svazky. Jejich název překvapoval: byly to totiž Stromy pohádek – první a druhý. Z obou se daly setřásat pohádky různých národů téměř bez konce, a byly mezi nimi také pohádky ukrajinské.

Třicet let stará epizoda: sen o ukrajinistickém ústavu v Praze

Naposledy se vracím ke třicet let starým česko-ukrajinským událostem, které navázaly na rozpad Sovětského svazu. Konec této novoruské říše v prosinci r. 1991 udělal z Ukrajiny na rok souseda Československa, které však už bylo také na sklonku sil a rozdělilo se do dvou států o pouhý rok později. U vědomí možnosti této změny se od konce r. 1991 začala proměňovat podoba do té doby ještě málo zřetelných česko-ukrajinských vztahů.