Čtvrtý ročník soutěže textů o Ukrajině a jeho vítězové

Letos jsme opět vyhlásili, a to už počtvrté, soutěž o nejlepší čtenářský text týkající se Ukrajiny. Také letos jsme v době vyhlášení soutěže doufali, že se bez ohledu na zásadní a tragickou změnu situace ukrajinského státu určité množství příspěvků sejde. Mohly být opět věnovány cestám po Ukrajině, uskutečněným v minulých letech, nebo i poměrně vzácným cestám letošním, které měly jen málokdy čistě turistický charakter. Nabídli jsme také možnost, aby byly zpracovány příběhy ukrajinských uprchlíků, kteří se vinou válečných událostí ocitli v České republice. Sešly se nám ale nakonec pouze tři příspěvky.

Bez ohledu na válku se Ukrajinci snaží žít jako dřív

Rozhovor s Petrem Olivou, který se v polovině listopadu vrátil z humanitární mise na Ukrajinu

Petr OlivaLidem na Ukrajině pomáhá Petr Oliva již od roku 2014. Když začínal, vzal veškeré rodinné peníze a nejdřív koupil auto. Zbytek investoval do prvních sbírek, do založení spolku a samozřejmě do pohonných hmot.

Temná, rusky dědičná podstata putinovského režimu

Zajímavý článek, sumarizující argumenty François Bonneta, uveřejněné ve francouzském časopise Revue du Crieur o Putinově „klanu“ nebo spíše mafiosní „rodině“, vyšel nedávno ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. Je to čtení smutné a málo povzbuzující – stejně jako to, co in margine tohoto článku napsal jeden z našich spolupracovníků (red.)

Na srdce jsou Poděbrady – i na ta ukrajinská (6). Od Masaryka k Táboru a k hlasu „lidu“

Zahájení přednášek na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech na přelomu jara a léta roku 1922 odstartovalo existenci vysoké školy, která v středočeském lázeňském městě působila plných třináct let. Jednalo se tedy o většinu období známého v českých dějinách jako První republika. Ukrajinská akademie se stala jedním z významných symbolů meziválečných Poděbrad.

Klementinská připomínka ukrajinského Holodomoru

Existují výročí, jejichž každoroční připomínání nese v sobě určitou trýznivou příchuť. Týká se to i tradičních listopadových akcí, jimiž si svět i Česká republika připomínají genocidní stalinský hladomor, který především v jarních měsících roku 1933 zpustošil ukrajinský venkov. Množství obětí, dodnes jen odhadované miliónovými čísly, činí z Holodomoru jeden z nejděsivějších fenoménů dvacátého století.