Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (13). Kyjevské oslavy z listopadu 1968 a československá delegace

Situace v okupovaném Československu byla na přelomu října a listopadu roku 1968 velmi složitá. Ultrakonzervativní, prosovětské síly se v rámci KSČ už zcela zjevně připravovaly k odvetě za svou jarní porážku a snily už o převzetí moci. Musely na ně sice čekat ještě půl roku, ale o to více pak svého úspěchu využily k nastolení ponižujícího „normalizačního“ režimu.

Ukrajinská literatura a Václav Daněk (1929–2025)

Pěkná, vtipně nazvaná vzpomínková knížka „Kam se poděl Stolkolet“ vyšla v r. 2013. Napsal ji básník, překladatel a literární redaktor pražského rozhlasu Václav Daněk. Umožnil zájemcům nahlédnout do svého tehdy už skoro pětaosmdesátiletého života. Osud mu přidal ještě dalších dvanáct roků. Letos, 25. října, v šestadevadesáti letech, opustil českou literární scénu muž, který se zapsal i do vývoje překládání ukrajinské poezie.

Část ukrajinských vědců dnes pracuje v České republice

Česko-ukrajinské vztahy vstoupily v důsledku současné ruské agrese do kvalitativně zcela nové fáze. Projevuje se to i přítomností řady představitelů/ek ukrajinské vědy v Praze i v jiných centrech české vědecké práce. Můžeme se zde setkat s představiteli nejrůznějších vědeckých oborů, a to nejen humanitních. Už proto není snadné zjednat si o této problematice dostatečně široký přehled.

Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (12). Pozvání Ludvíka Svobody do Kyjeva

Československo bylo dva měsíce po začátku sovětské okupace ponořeno do nejistoty. Původní naděje v to, že se podaří dosáhnout odchodu okupačních vojsk ze země, zmařila dohoda o jejich „dočasném pobytu“ z 16. 10. 1968, urychleně schválená drtivou většinou poslanců československého parlamentu o dva dny později. Otázka, zda a nakolik bude možno pokračovat v polednových reformách, zůstávala otevřena. Sovětský tlak na obrácení vývoje neustával a v rámci KSČ přibývalo činitelů, kteří se s tímto trendem ztotožňovali.

Dvojí české znovuzrození Nikoly Šuhaje: půlstoleté výročí

Jméno Nikoly Šuhaje (1898–1921), rodáka z karpatské vsi Koločava, je dnes mnohem více známo v českém prostředí než na Ukrajině. S podobným „mezinárodním literárním“ paradoxem se lze samozřejmě setkat častěji a vždy stojí za to zkoumat, o čem všem může svědčit. V každém případě si Čechy i Morava pozdního karpatského zbojníka svérázným způsobe přivlastnily.