Září 2017

Wenceslaus, Wenceslas a Wenzel jsou asi nejznámějšími cizojazyčnými variantami kdysi tak oblíbeného českého křestního jména. Na druhé straně Evropy zase najdeme nejednoho Vjačeslava. Přestože ve východoslovanském areálu nedosáhla popularita tohoto jména stejného rozsahu jako u Čechů, je samotná jeho existence zajímavá.

Před časem jsem v upoutávce konference Kybernetická bezpečnost státu sliboval jedinečnou příležitost setkat se přímo s předními ukrajinskými odborníky na kybernetickou bezpečnost. Slíbil jsem rovněž, že konferenci osobně navštívím a podělím se o dojmy. A ty jsou velice pozitivní.

Kolem poloviny září bylo v Česku výrazně vzpomínáno 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Poměry po roce 1989 otevřely po téměř půlstoleté přestávce cestu k hlubšímu zkoumání Masarykovy osobnosti a vydávání jeho spisů i korespondence. Je to jistě užitečnější než pěstovat nekritický kult TGM.

V rámci letošního vzpomínání na události, které kdysi formovaly česko-ukrajinské vztahy, hraje nemalou roli rok 1947. Pro Ukrajinu byl asi krutější a osudovější než pro české země. Osvobozenecké úsilí v západní části země ztrácelo stále více naději na úspěch a tuto skutečnost si uvědomovali i tehdejší ukrajinští exulanti.

Středeční ráno: nelze přehlédnout zlověstný titulek webového zpravodajství. Mluví o smrti pěti ukrajinských politologů při autonehodě na Volyni. Mezi oběťmi je uveden i Oleksandr Nykonorov z Donbasu. Zpráva je během dne potvrzena a přichází bezmocný smutek.

Konference Kybernetická bezpečnost státu, která se uskuteční 20. září 2017 v aule CEVRO Institutu, Jungmannova 28/17, Praha, je zaměřena na ochranu kritické infrastruktury, na novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a na problematiku obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Mimo jiné přinese i jedinečnou příležitost setkat se přímo s předními ukrajinskými odborníky na kybernetickou bezpečnost.