Informace o českých knihách

Opožděná stručná zprávа o cestě na Krym a zpět

Knižní cestopisy zаměřené nа Ukrajinu zůstávají v českém prostředí vzácností. Právě proto zde věnujeme pozornost této drobné knížce. Autor, nаrozený v r. 1947, ji poslal do světa аž před dvěma roky. Přitom je tаto jeho prvotinа popisem krátké cesty nа Krym, vykonané před více než třemi desetiletími, v září roku 1988.

Ukrajinsko-český ilustrátor Jurij Vovk / Jiří Wowk

Historik Vladimír Prokop, učitel sokolovského gymnázia, vydal řadu užitečných prací o tomto městě i celém pohraničním okresu na severozápadní hranici Čech. Kromě toho se dlouhodobě zajímá o vývoj české knižní ilustrace dvacátého století a vydal několik objevných knih o této tematice. Prokopově pozornosti neunikl ani ilustrátor z Ukrajiny uvádějící své příjmení v neobvyklé podobě Wowk.

Člověk se svobodný nerodí ani neumírá aneb hekatomba naší existence

Ukrajinskému autorovi několika básnických knih, rodákovi z Ternopole, vyšla v českém překladu pořízeném Miroslavem Tomkem pozoruhodná sbírka. Mimochodem, některé texty téhož autora převedl do češtiny a vydal časopisecky Alexej Sevruk. Mohli bychom se tedy pokoušet o zajímavé srovnávání toho, jak původní znění vnímali dva různí překladatelé.

Náčrt dějin volyňských Čechů a mnoho otázek kolem

V českém prostředí je označení Volyň poměrně známé, ne vždy je však spojeno s konkrétní zeměpisnou a historickou představou. Tento stav se snaží už třicet let měnit Svaz Čechů z Volyně a jejich přátel. Využívá k tomu svůj spolkový věstník a vydal také řadu knižních publikací. K nim patří i popularizační brožura ing. J. Hofmana sepsaná počátkem devadesátých let.

Karnevalový tanec ukrajinského disidenta

V složitém a tragickém příběhu ukrajinského disidentství 60.–80. let sehrál specifickou roli matematik a literární historik Leonid Pljušč (1939–2015). Po propuštění ze sovětské psychiatrické léčebny, kde byl násilně držen, odcestoval v r. 1976 na Západ a ve Francii strávil aktivně poslední čtyři desetiletí života. Zároveň ale na Ukrajinu nezanevřel a až do své smrti tam cestoval a účastnil se různých besed. Otázkou je, nakolik je i přes svůj význam a tvůrčí činnost doma na Ukrajině přijímán a oceňován.

Dějiny volyňských Čechů na mapách

Volyň je částí Ukrajiny, která se výrazně zapsala do novodobých českých dějin či, jinak řečeno, do dějin českých zahraničních diaspor. Skupina volyňských Čechů se ve své druhé vlasti vyvíjela osmdesát let. Krajní mezníky tohoto období jsou symbolicky dány závěrečným desetiletím života dvou značně odlišných Čechů, a to Františka Palackého a Klementa Gottwalda.

Redaktor z chlívku: městská cesta Stepana Radčenka v románu V. Pidmohylného

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny má „na svědomí“ velkou část překladů ukrajinské literatury do češtiny. V posledních letech jsou to například Dlouhé časy Vladimira Rafejenka, Felix Austria Sofije Andruchovyč nebo Bestiář Tani Maljarčuk. Všechny jmenované knihy jsou dílem soudobých autorů a stejného trendu se drží většina vydávaných překladů v jiných nakladatelstvích.

Deník sto čtyřiceti pěti dnů dobrovolného hladovění

Filmovému režiséru a spisovateli Olehu Sencovovi bude letos v červenci pětačtyřicet. Jeho nerovný zápas s ruským represivním systémem a prezidentem Putinem sledovali v létě roku 2014 lidé v mnoha zemích. Větší pozornost však tehdy asi přece jen vzbuzovalo fotbalové mistrovství světa, které Rusko s velkou pompou pořádalo. Mimochodem, lhostejný k němu nezůstal ani hladovějící Sencov.

Stalinův Velký teror z jiného úhlu

Četba kterékoli knihy, týkající se období stalinismu, je nepříjemnou a opravdu tíživou činností. Dvojnásob to platí v případě publikací, věnovaných vrcholnému období stalinského teroru, které nastalo v letech 1937 a 1938. K dispozici je nyní český překlad syntézy, vzniklé v USA, která je založena na autentických pramenech a zkoumá málo známou epizodu – procesy s pracovníky NKVD, tedy sovětské státní bezpečnosti.