Informace o českých knihách

Karnevalový tanec ukrajinského disidenta

V složitém a tragickém příběhu ukrajinského disidentství 60.–80. let sehrál specifickou roli matematik a literární historik Leonid Pljušč (1939–2015). Po propuštění ze sovětské psychiatrické léčebny, kde byl násilně držen, odcestoval v r. 1976 na Západ a ve Francii strávil aktivně poslední čtyři desetiletí života. Zároveň ale na Ukrajinu nezanevřel a až do své smrti tam cestoval a účastnil se různých besed. Otázkou je, nakolik je i přes svůj význam a tvůrčí činnost doma na Ukrajině přijímán a oceňován.

Dějiny volyňských Čechů na mapách

Volyň je částí Ukrajiny, která se výrazně zapsala do novodobých českých dějin či, jinak řečeno, do dějin českých zahraničních diaspor. Skupina volyňských Čechů se ve své druhé vlasti vyvíjela osmdesát let. Krajní mezníky tohoto období jsou symbolicky dány závěrečným desetiletím života dvou značně odlišných Čechů, a to Františka Palackého a Klementa Gottwalda.

Redaktor z chlívku: městská cesta Stepana Radčenka v románu V. Pidmohylného

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny má „na svědomí“ velkou část překladů ukrajinské literatury do češtiny. V posledních letech jsou to například Dlouhé časy Vladimira Rafejenka, Felix Austria Sofije Andruchovyč nebo Bestiář Tani Maljarčuk. Všechny jmenované knihy jsou dílem soudobých autorů a stejného trendu se drží většina vydávaných překladů v jiných nakladatelstvích.

Deník sto čtyřiceti pěti dnů dobrovolného hladovění

Filmovému režiséru a spisovateli Olehu Sencovovi bude letos v červenci pětačtyřicet. Jeho nerovný zápas s ruským represivním systémem a prezidentem Putinem sledovali v létě roku 2014 lidé v mnoha zemích. Větší pozornost však tehdy asi přece jen vzbuzovalo fotbalové mistrovství světa, které Rusko s velkou pompou pořádalo. Mimochodem, lhostejný k němu nezůstal ani hladovějící Sencov.

Stalinův Velký teror z jiného úhlu

Četba kterékoli knihy, týkající se období stalinismu, je nepříjemnou a opravdu tíživou činností. Dvojnásob to platí v případě publikací, věnovaných vrcholnému období stalinského teroru, které nastalo v letech 1937 a 1938. K dispozici je nyní český překlad syntézy, vzniklé v USA, která je založena na autentických pramenech a zkoumá málo známou epizodu – procesy s pracovníky NKVD, tedy sovětské státní bezpečnosti.

Amputace – čeho všeho vlastně?

Počátkem letošního roku byl v Knihovně Václava Havla prezentován nevšední literární a zároveň dokumentaristický sborník. V knize obdélníkového formátu dominují překlady poezie čtyř převážně ruskojazyčných autorů. Dále zde najdeme překlad scénářů dvou dokumentárních filmů. Všechna tato díla vznikla jako ohlas už skoro šest let trvající války, způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.

Eseje autorů z prostoru mezi Berlínem a Lvovem

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny je známo mimo jiné vydáváním překladových knih ze současné ukrajinské literatury. Nejvýrazněji se takto projevilo v roce 2015 u příležitosti Měsíce autorského čtení, tehdy ukrajinského. Dnes recenzovaný sborník obsahuje aspoň jeden text přeložený z ukrajinštiny. Jeho autorkou je lvovská básnířka Halyna Kruk.

O zvířatech a lidech nebo o zvířatech v lidech

Taňa Maljarčuk se právě dočkala prvního knižního překladu do češtiny. Autorka pocházející z Ivano-Frankovska působila v Kyjevě a na počátku tohoto desetiletí přesídlila do Vídně. Díky tomu vydala některé své práce i v německých překladech. Její „lidsko-zvířecí“ knížku převedla do češtiny skupina deseti překladatelek a jeden překladatel k tomu.

Česká knižní premiéra Dmytra Čyževského

Útlá, ale obsahově velmi hutná knížka, vydaná předloni, připomněla 40. výročí úmrtí významného ukrajinského slavisty obdivuhodně širokého záběru. Universitní profesor Dmytro Čyževskyj (1894–1977) byl jedním ze špičkových intelektuálních reprezentantů svého národa. Přesto je v Česku dodnes znám v poměrně malé míře.