Drobničky v září 2015

Ukrajinci žijící v České republice nechtějí do ukrajinské armády

Materiál Jindřicha Gintera z titulní strany Práva z 19. září potvrzuje už dříve reflektovanou skutečnost, že Ukrajinci žijící a podnikající v České republice nemají mnoho chuti nastoupit do ukrajinské armády a nepřebírají tedy raději doporučené zásilky. Nezdá se, že by to svědčilo o nedostatku patriotismu příslušných lidí – jedná se spíše o reakci na specifickou životní situaci, do které se tito Ukrajinci, často ženatí s Češkami, dostali. Zdá se být ostatně pravděpodobné, že evidence těchto osob v ukrajinském státě má řadu mezer.

Uspokojivé výsledky polské zahraniční politiky

Bývalý polský ministr zahraničí zhodnotil v deníku Rzeczpospolita s uspokojením výsledky posledních sedmi let vývoje polské zahraniční politiky – překlad otiskly Lidové noviny z 26. 9. Za jeden z nejnovějších úspěchů považuje podpis asociační smlouvy mezi Evropskou unií a Ukrajinou a této zemi věnuje i v dalších částech člíánku. Zmiňuje také letošní udělení Ceny Solidarity Lecha Walesy (ta „má šanci se stát polskou demokratizační nobelovkou“) krymskotatarskému předákovi Mustafu Džemilevovi.  

Zájem o návrat volyňských Čechů

Zájem části Čechů žijících na ukrajinské Volyni o opožděný návrat do země předků se stal znovu objektem zájmu. S pochopením ho reflektuje Petr Pešek ve sloupku Lidových novin z 13. 9. nazvaném Naši Češi. Jak známo, vstoupil i do tohoto děje obvyklým halasným způsobem prezident České republiky a vzbudil tak minimálně větší zájem o celou věc. Názor volyňského repatrianta z r. 1947 Vladimíra Poláka (nar. 1937) zachytil Pavel Marek v Právu z 15. září.

Čeští politici si nevědí rady s putinovskou propagandou

Putinovské propagandě, se kterou „si čeští politici nevědí rady“, věnují pozornost M. Kolmaš a K. Šafaříková v Lidových  novinách z 26. 9. Překvapením je asi pro čtenáře to, že v České republice působí Institut slovanských strategických studií usilující o „posílení role slovanské vzájemnosti“. Kdybychom se všichni nakrásně prohlásili za Kelty, začne institut jistě usilovat o slovansko-keltské porozumění. Pak je tu ještě podnikatel a „bojovník s ukrajinským fašismem“ obdařený příznačným příjmením Barabanov.

Výsledky putinovské propagandy jsou zřetelné

Výsledky výše putinovské propagandy jsou zřetelné. Pozoruhodným rysem rubriky Z redakční pošty deníku Právo je to, že už nejednou otiskne pod sebou dva texty kriticky zaměřené proti Ukrajině. Tak je tomu i v čísle z 18. září, kde nejprve Jaroslav Kánský konstatuje, že je mu bližší názor pánů Jičínského a Bělohradského (a tedy snad i V. Klause?) na situaci v Ukrajině než názory A. Mitrofanova a J. Pehe. Hned nato Jaromír Línek upozorňuje A. Mitrofanova na to, že nejen v Kyjevě, ale i v Donecku lze v nemocnici nalézt beznohého vojáka, který chce dále bojovat.

Demokratický střed/t se bude věnovat i Ukrajině

Nezávislý čtvrtletník o střední Evropě nazvaný Demokratický střed/t nepatří mezi obecně známá periodika. Upozorňuji proto na jeho nově vydané třetí číslo. V editoriálu Tomáše Fošuma čteme: „Ukrajině se hodláme /…/ věnovat i nadále, její nezávislost je pro střední Evropu bytostně důležitá. Tuto skutečnost jako by si neuvědomovali středoevropští premiéři Orbán, Fico a bohužel i Sobotka, zpochybňující sankce vůči Rusku. Bohuslavu Sobotkovi přizvukuje kromě jiných i Andrej Babiš, jehož manýry nás táhnou ze západní civilizace někam na východ“.

Zpravodaj (nebo také Newsletter) Domu národnostních menšin v Praze

Nepříliš známým periodikem je čtvrtletně vydávaný Zpravodaj (nebo také Newsletter) Domu národnostních menšin v Praze. V jeho letošním letním čísle najdeme zprávu o květnovém vystoupení historika prof. Andreje Zubova v Praze stejně jako informaci o tom, že předseda programové rady Domu národnostních menšin a zároveň spolku Ruská tradice Igor Zolotarov se narodil v r. 1954 v Ukrajině (místo není udáno). Připomenout lze i  část rozhovoru s Václavem Novotným, náměstkem pražského primátora a radním pro oblast kultury.

Přehled předvolební situace v Ukrajině

Užitečný dvoustránkový přehled předvolební situace v Ukrajině nabízí v už zmíněném třetím čísle Zpravodaje Domu národnostních menšin v Praze Michal Lebduška, který v závěru mj. konstatuje: „Celkové očištění ukrajinské politické ale nelze očekávat. Velké množství lidí, kteří byli doposud součástí  politického establishmentu na obou stranách, se zcela jistě nějakým způsobem vrátí i do nového parlamentu. I proto je důležitá mentální změna v ukrajinské společnosti, ke které došlo po Euromajdanu.

Dva nové doklady zvůle ruských úřadů na Krymu

V Posledním slově Lidových novin z 26. 9. prozradila Petruška Šustrová, co jí vadí a s čím se musí na rozdíl od méně podstatných věcí svěřit. Jedná se o dva nové doklady zvůle ruských úřadů na Krymu – uzavření knihovny Izmaila Gasprinského, založené v Simferopolu v době počátků návratu Tatarů na Krym, a o vyhnání kymskotatarského medžlisu z jeho budovy v tomtéž městě. Autorka také připomíná, že od krymského pseudoreferenda opustily poloostrov tři tisíce Tatarů, což jistě vůdcové tamního herrenvolku vítají.

Rozhovor s ruským prozaikem Michailem Šiškinem

O postojích konkrétních Rusů, zejména z kulturní sféry, k situaci v Ukrajině se u nás nepíše až tak často. Marie Iljašenko zajistila pro 19. číslo časopisu A 2 rozhovor s ruským prozaikem rusko-ukrajinského původu (Ukrajinkou byla jeho matka) Michailem Šiškinem, Autor soudí, že Ukrajinci a Rusové jsou skutečně sbratřené názory které proti sobě poštvali „zločinci, kteří dnes v Rusku vládnou“.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer