Drobničky září 2016

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny přináší třetí, zářijové číslo politologického časopisu Střed/t – do čela bylo postaveno téma Rusko včera dnes. Ukrajině je věnována pozornost už v editoriálu nazvaném Středoevropská Rus. O této zemi se v souvislosti s ruským plynem zmiňuje Martin Jirušek, nad pojmem rusofobie se zamýšlí Kateřina Hamatová.

Při papežem vyhlášené sbírce pro Ukrajinu v se Česku vybralo 9 598 815 Kč

Z Katolického týdeníku (vydání pro dny 27. 9. – 3. 10.) se dovídáme, že v Česku bylo vybráno při papežem vyhlášené humanitární sbírce pro obyvatele Ukrajiny 9 598 815 Kč. Uvádí se, že ve srovnání se sumou vybranou v Itálii jde asi o třetinovou částku, v potaz je však třeba vzít počet obyvatel obou zemí.

Situace v Chersonu i přifrontovém Mariupolu

Jen málokdy se můžeme s českými reportéry vypravit na jižní Ukrajinu. Tuto skutečnost mění k lepšímu reportáž Tomáše Brolíka Včera tu nikdo nezemřel (Respekt č. 39 z 26. 9.).  Na základě dvou lidských osudů autor popisuje situaci v Chersonu i přifrontovém Mariupolu. Připojeno je šest barevných fotografií – mj. z mariupolské autobusové kavárny. Autor vidí všechny problémy současné Ukrajiny, způsobené ruskou intervencí na východě země, přesto však čteme v podtitulu reporáže  slova „Po dvou letech války na Ukrajině žije a roste naděje“.

Vyhraje Kreml volby v USA?

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.

Setkání premiérů Sobotky a Hrojsmana v polské Krynyci

Značka ama (Alexanadra Malachovská) sděluje v Právu č. 212 z 9. 9. několik detailů spojených se setkáním premiérů Sobotky a Hrojsmana v polské Krynyci. Projevem snahy o zintenzivnění česko-ukrajinských vztahů by se prý mohlo stát obnovení zatím stagnující práce komise pro hospodářskou spolupráci obou zemí. Se zájmem je také očekávána osoba nového ukrajinského velvyslance v ČR – mohl by se jím stát Jevhen Perebyjnis, nynější velvyslanec v Lotyšsku, který předtím strávil řadu let prací na zastupitelském úřadě v Praze.

Konzervace oligarchického kapitalismu v Ukrajině

Miloš Balabán konstatuje v Právu č. 209 z 6. 9. v rámci úvah o problémech společné politiky Evropské unie, že „unijní politici musí vidět, že v Ukrajině došlo ke konzervaci oligarchického kapitalismu“ a ptá se: „Bode vůle ho zachraňovat?“ Na to se lze autora zeptat: „Je to v Ukrajině opravdu tak úplně jednoznačné a beznadějné?“

Antonín Rašek: Nejsme osamělý ostrov

Antonín Rašek v souvislosti s tím, že „Nejsme osamělý ostrov“ (Právo č. 205 z 1. 9.) naznačuje, že řada mezinárodních událostí poslední doby včetně tzv. 'ukrajinské krize' je i naším problémem, že však vyšší bezpečnostní hrozbou než migrační a ukrajinská krize, Rusko, Turecko a Blízký východ může být nakonec neschopnost evropských elit.

Rozhovor s ruským historikem Alexandrem Šubinem

Zkrácený text rozhovoru s ruským historikem Alexandrem Šubinem přináší (ze zdroje Gazeta.ru)  zářijové vydání Literárních novin (č. 9), a to na titulní stránce přílohy Interview pod titulem Anarchie není pro hlupáky. Část textu (Šubinova odpověď na tři otázky) se týká anarchismu prosazovaného Nestorem Machnem a jeho spolubojovníky na jihovýchodní Ukrajině po říjnové revoluci. Šubin mj. uvádí, že donbaská „revoltující mládež se dnes na Machna často odvolává“. Materiálu vévodí velká Machnova fotografie.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer