Září 2016

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny přináší třetí, zářijové číslo politologického časopisu Střed/t – do čela bylo postaveno téma Rusko včera dnes. Ukrajině je věnována pozornost už v editoriálu nazvaném Středoevropská Rus. O této zemi se v souvislosti s ruským plynem zmiňuje Martin Jirušek, nad pojmem rusofobie se zamýšlí Kateřina Hamatová.

Z Katolického týdeníku (vydání pro dny 27. 9. – 3. 10.) se dovídáme, že v Česku bylo vybráno při papežem vyhlášené humanitární sbírce pro obyvatele Ukrajiny 9 598 815 Kč. Uvádí se, že ve srovnání se sumou vybranou v Itálii jde asi o třetinovou částku, v potaz je však třeba vzít počet obyvatel obou zemí.

Jen málokdy se můžeme s českými reportéry vypravit na jižní Ukrajinu. Tuto skutečnost mění k lepšímu reportáž Tomáše Brolíka Včera tu nikdo nezemřel (Respekt č. 39 z 26. 9.).  Na základě dvou lidských osudů autor popisuje situaci v Chersonu i přifrontovém Mariupolu. Připojeno je šest barevných fotografií – mj. z mariupolské autobusové kavárny. Autor vidí všechny problémy současné Ukrajiny, způsobené ruskou intervencí na východě země, přesto však čteme v podtitulu reporáže  slova „Po dvou letech války na Ukrajině žije a roste naděje“.

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.

Značka ama (Alexanadra Malachovská) sděluje v Právu č. 212 z 9. 9. několik detailů spojených se setkáním premiérů Sobotky a Hrojsmana v polské Krynyci. Projevem snahy o zintenzivnění česko-ukrajinských vztahů by se prý mohlo stát obnovení zatím stagnující práce komise pro hospodářskou spolupráci obou zemí. Se zájmem je také očekávána osoba nového ukrajinského velvyslance v ČR – mohl by se jím stát Jevhen Perebyjnis, nynější velvyslanec v Lotyšsku, který předtím strávil řadu let prací na zastupitelském úřadě v Praze.

Miloš Balabán konstatuje v Právu č. 209 z 6. 9. v rámci úvah o problémech společné politiky Evropské unie, že „unijní politici musí vidět, že v Ukrajině došlo ke konzervaci oligarchického kapitalismu“ a ptá se: „Bode vůle ho zachraňovat?“ Na to se lze autora zeptat: „Je to v Ukrajině opravdu tak úplně jednoznačné a beznadějné?“

Tomáš Brolík upozorňuje v Respektu z 5. 9. na fenomén krymskotatarské emigrace v Ukrajině.

Antonín Rašek v souvislosti s tím, že „Nejsme osamělý ostrov“ (Právo č. 205 z 1. 9.) naznačuje, že řada mezinárodních událostí poslední doby včetně tzv. 'ukrajinské krize' je i naším problémem, že však vyšší bezpečnostní hrozbou než migrační a ukrajinská krize, Rusko, Turecko a Blízký východ může být nakonec neschopnost evropských elit.

Zkrácený text rozhovoru s ruským historikem Alexandrem Šubinem přináší (ze zdroje Gazeta.ru)  zářijové vydání Literárních novin (č. 9), a to na titulní stránce přílohy Interview pod titulem Anarchie není pro hlupáky. Část textu (Šubinova odpověď na tři otázky) se týká anarchismu prosazovaného Nestorem Machnem a jeho spolubojovníky na jihovýchodní Ukrajině po říjnové revoluci. Šubin mj. uvádí, že donbaská „revoltující mládež se dnes na Machna často odvolává“. Materiálu vévodí velká Machnova fotografie.