Unor 2021

Může se zdát, že vyobrazení tzv. Druhé pražské defenestrace z května 1618, které jsem k článku připojil, je v rozporu s jeho názvem. Text této drobničky však vysvětlí smysl zařazení zmíněné ilustrace: vzpomínka na defenestraci patřila k návštěvě Lesji Ukrajinky v Praze. Vztahu ukrajinské básnířky a autorky divadelních her k české metropoli vzpomeneme postupně ve dvou článcích.

Jen pro upřesnění: Mykola Mušynka je v češtině i slovenštině Mikulášem Mušinkou a Kuriv či Kurov je vesnice v bardejovském okrese na severovýchodním Slovensku. Většina starší generační vrstvy ukrajinské inteligence Prešovska vzešla z vesnic, rozložených v dlouhém, různě širokém pásu od východní části Spiše až po současnou slovensko-ukrajinskou hranici.

Vracíme se ještě k pozoruhodné české autorce, výrazně zpopularizované nedávným televizním seriálem. Jeho nebývalý ohlas se stal jedním z mnoha dokladů „druhého života“, který je dán významným představitelům různých oborů lidské činnosti včetně literatury. „Druhý život“ však nebývá spjat jen s prostředím národa, ze kterého příslušní „nesmrtelní“ vzešli.

Československo-ukrajinské mezistátní vztahy měly premiéru hned po skončení první světové války. Trvaly pak jen krátkou dobu, ale je vhodné se k této etapě opakovaně vracet. Mimořádná diplomatická mise Ukrajinské lidové republiky v Praze totiž vykonala přes krátkost času mnoho potřebné práce v nejrůznějších oblastech, včetně vydavatelské.