O politických souvislostech

Znovu na téma Německo, Západ a Ukrajina

Vracíme se opět k poměrně frekventované, ve své současné podobě podivně působící německo-ukrajinské tematice. Jedná se samozřejmě o konkrétní podobu vojenské pomoci, která je z Berlína Ukrajině dlouhodobě slibována, ale řečeno tradičním českým rčením, zatím vždy „skutek utek“. (red.)

Katyň, Buča, Rusko a budoucnost Evropy

V úterním televizním vysílání jsem viděl pozoruhodnou reakci ruského zástupce v radě bezpečnosti OSN, Vasilije Něbenzji, na projev ukrajinského prezidenta Zelenského, totiž prohlášení ruského zástupce, že ony stovky mrtvých civilistů na ulicích městeček v okolí Kyjeva, nalezené po vytlačení Rusů, jsou ukrajinskou inscenací nebo dokonce dílem ukrajinské armády.

Evropané se drží!

Prezident Zelenský dnes podepsal přihlášku do EU. Oznámil to také ve skvělém a emotivním projevu přes internet v Evropském parlamentu, kde pak všichni poslanci stáli a tleskali – ale nic v tom nemohli udělat, protože na přijímací řízení vliv nemají. To je věc šéfů států a ti mají být jednomyslní. Reakce státníků však byla velmi zdrženlivá až negativní. A reakce žurnalistů taky.

Děti jsou první oběti humanitární krize

Válka. Ve vzduchu napětí a občas zlověstné ticho. A vy nevíte, jestli budete mít ještě práci, jestli budete mít co jíst, jestli vás ošetří, jestli se vaši blízcí vrátí domů. Nevíte, co přinese zítřek. Neustálá obava a strach. Hlavně o svoje blízké. O děti, které si neuvědomují plný rozsah nebezpečí a jejichž přirozeností jsou i v této těžké době hra a zábava. Rozvrácené hospodářství, zničené továrny i lidé, kteří zde pracovali. Nekonečné problémy s dodávkami vody a elektřiny. Život doprovázený jen zřídka ustávajícím duněním ne příliš vzdálené střelby.

Krátce o regionálním aspektu ukrajinských parlamentních voleb

Druhé ukrajinské volby letošního roku jsou za námi. Jejich celkový výsledek příliš nepřekvapil – vlastně se čekalo jen na to, k jak vysokému zisku prezidentova strana Služebník lidu dospěje. Absolutní většiny se jí nakonec dosáhnout nepodařilo, výsledné číslo je však i tak v dosavadních dějinách ukrajinského parlamentarismu nebývalé. Takový úspěch nezískal od roku 1994 až do letošního července nikdo.

Malá, nepříliš objevná předvolební úvaha

Píšu tuto noticku v den klidu před nedělními parlamentními volbami v Ukrajině. Počítám-li dobře, jsou osmé za dobu její nezávislosti, resp. od roku 1994. Jako českého občana se mne tato událost bezprostředně netýká, vnímám ovšem určité napětí a očekávání, které ji doprovázejí. Že by byl v neděli 21. 7. konečně zvolen „ten pravý parlament“ a vše se pohnulo k lepšímu?

Sám proti milovníkům „alexandrovců“

Rádi zde otiskujeme obšírnou informaci našeho čtenáře Pavla Davida o jeho tichém protestu proti koncertu tzv. alexandrovců. Jeho osamocený protest byl uskutečněn u ČEZ Arény Pardubice dne 24. května mezi 17. hodinou a čtvrt na osm večer a zasluhuje dodatečně ocenění ze strany všech, kteří se ho nemohli nebo třeba i obávali zúčastnit. 

Jak volila Ukrajina: geografický aspekt

Pohled na mapu Ukrajiny se zanesenými výsledky prvního kola prezidentských voleb odhaluje celou řadu dělících linií. Ty se zdaleka neomezují na stereotypní odlišení západu a jihovýchodu země. Potvrzuje se, že se od sebe v mnoha ohledech neliší ani tak ukrajinsko- a ruskojazyčná část země, ale spíše různé historické regiony včetně oblastí, v nichž žijí různé národnostní menšiny.

Ukrajinští studenti na českých vysokých školách

Migrace do Evropy není jen fenoménem současnosti a migranti nebyli vždy jen „nežádaní.“ Po druhé světové válce začal ekonomický boom řady západoevropských zemí a potřeba pracovní síly je vedla k přijímání migrantů z jejich kolonií i z jižní a jihovýchodní části Evropy. Silná poválečná „pracovní“ migrace trvala do ropného šoku v roce 1973.