O politických souvislostech

Krátce o regionálním aspektu ukrajinských parlamentních voleb

Druhé ukrajinské volby letošního roku jsou za námi. Jejich celkový výsledek příliš nepřekvapil – vlastně se čekalo jen na to, k jak vysokému zisku prezidentova strana Služebník lidu dospěje. Absolutní většiny se jí nakonec dosáhnout nepodařilo, výsledné číslo je však i tak v dosavadních dějinách ukrajinského parlamentarismu nebývalé. Takový úspěch nezískal od roku 1994 až do letošního července nikdo.

Malá, nepříliš objevná předvolební úvaha

Píšu tuto noticku v den klidu před nedělními parlamentními volbami v Ukrajině. Počítám-li dobře, jsou osmé za dobu její nezávislosti, resp. od roku 1994. Jako českého občana se mne tato událost bezprostředně netýká, vnímám ovšem určité napětí a očekávání, které ji doprovázejí. Že by byl v neděli 21. 7. konečně zvolen „ten pravý parlament“ a vše se pohnulo k lepšímu?

Štítky

Sám proti milovníkům „alexandrovců“

Rádi zde otiskujeme obšírnou informaci našeho čtenáře Pavla Davida o jeho tichém protestu proti koncertu tzv. alexandrovců. Jeho osamocený protest byl uskutečněn u ČEZ Arény Pardubice dne 24. května mezi 17. hodinou a čtvrt na osm večer a zasluhuje dodatečně ocenění ze strany všech, kteří se ho nemohli nebo třeba i obávali zúčastnit. 

Velkopáteční přemýšlení o ukrajinských volbách

Volební místnosti jsou uzavřeny, brzy budeme znát jméno prezidenta. Získali jsme zamyšlení českého historika, který není ukrajinistou, ale o Ukrajinu se výrazně zajímá. Jeho názory asi vyvolají reakce různého, ba možná zcela protikladného typu.

Jak volila Ukrajina: geografický aspekt

Pohled na mapu Ukrajiny se zanesenými výsledky prvního kola prezidentských voleb odhaluje celou řadu dělících linií. Ty se zdaleka neomezují na stereotypní odlišení západu a jihovýchodu země. Potvrzuje se, že se od sebe v mnoha ohledech neliší ani tak ukrajinsko- a ruskojazyčná část země, ale spíše různé historické regiony včetně oblastí, v nichž žijí různé národnostní menšiny.

Ukrajinští studenti na českých vysokých školách

Migrace do Evropy není jen fenoménem současnosti a migranti nebyli vždy jen „nežádaní.“ Po druhé světové válce začal ekonomický boom řady západoevropských zemí a potřeba pracovní síly je vedla k přijímání migrantů z jejich kolonií i z jižní a jihovýchodní části Evropy. Silná poválečná „pracovní“ migrace trvala do ropného šoku v roce 1973.

Vyjádření ukrajinských organizací v ČR ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS

V plném a nezměněném znění přinášíme vyjádření ukrajinských organizací v České republice ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

Nízko kvalifikovaná a kvalifikovaná pracovní migrace z Ukrajiny: odliv šikovných rukou v rámci „Režimu Ukrajina“

Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

R. Jerevan o vztahu prezidenta Zemana k Ukrajině

Jsme v polovině doby mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Kandidátem, který by nás rád i nadále oblažoval svými výroky z výšin svého úřadu, je Miloš Zeman. Píšeme o něm v našem cyklu od 13. října minulého roku již počtvrté. Tentokrát využijeme kritického přehledu prezidentovy činnosti publikovaného serverem „www.noviny.cz“.

Kdy a jak cestoval Miloš Zeman na Ukrajinu a po Ukrajině

Pokračujeme v úvahách o vztahu českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině a ukrajinistice. Zahájili jsme je 12. října článkem Úkol navíc pro ukrajinisty: “rozeberme“ Miloše Zemana, pokračovali jsme 17. listopadu a dnes rozborka pokračuje třetí částí. Sledujeme zatím dobu do roku 2013, pro Ukrajinu v mnohém odlišnou od té dnešní.