Drobničky prosinec 2016

Putinova dvojznačná bilance roku 2016

Předposlední vydání Lidových novin (č. 303 z 30. 12.) se Ukrajiny dotklo třikrát. Rusista Libor Dvořák hodnotí Putinovu dvojznačnou bilanci z r. 2016. Putin prý letošní kampaní v Sýrii „překryl jasný neúspěch na Ukrajině“ (srv. názor Jana Macháčka ze 17. 12.). Neúspěchem se míní projekt Novorusko z let 2014 a 2015: ruský prezident „se musel spokojit ´jen´ s několika okresy kolem Luhanska a Doněcka a dlouhodobou destabilizací svého jihozápadního souseda /…/ Konflikt s Ukrajinou, za jehož rozpoutáním Putin stál, je tragédií pro obě země a oba národy“.

Monografie manželů Rychlíkových o Podkarpatské Rusi

Právo č. 302 (29. 12.) v příloze Salon č. 1003 zařadilo do rubriky Výběr Salonu – knihy monografii manželů Rychlíkových o Podkarpatské Rusi. Nepodepsaný  posuzovatel mluví o velice hutném textu – otázkou prý ale je, zda tělo (české) „pociťuje alespoň auru této své amputované /!/ části“. Nebyla ovšem ta část předtím uměle přišita?

Nadija Savčenková: Pád Johanky z Arku

O Nadiji Savčenkové se v posledních měsících psalo méně, než když byla souzena a vězněna v Rusku. Pod názvem Pád Johanky z Arku o ní napsal Ondřej Soukup v Hospodářských novinách č. 246 z 21. prosince, a to v návaznosti na její samostatná jednání v Minsku s pohlaváry separatistických republik. V závěru autor konstatuje: „Její tvrdohlavost, díky které si získávala srdce Ukrajinců, se nyní otočila proti ní. Nezdá se ale, že by si z toho dělala více než z ruských soudů“.

O snahách vzdělaných Ukrajinců legálně se u nás usídlit

Čtenář J. Trhlík z Rožnova pod Radhoštěm se zastal ve Fóru čtenářů Mladé fronty dnes z 20. 12. mnohospisovatele a trochu i historika Vlastimila Vondrušky. Žádný xenofob to prý není a ostatně tento jev prý v ČR vlastně není – pan Trhlík mluví věcně mj. „o snahách vzdělaných Ukrajinců legálně se u nás usídlit“. Vadí mu současný nájezd islámské kultury do Evropy - to je jiná věc.

Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál

Lidové noviny č. 294 ze 17. 12. se věnují Vladimíru Putinovi. Jedenáct odstavců Jana Macháčka vyjmenovávajících prezidentovy letošní úspěchy naštěstí do jisté míry bourají dva odstavce závěrečné, kde čteme mj. stručná a výmluvná slova „Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál“. Takže ani jemu, jako komukoli jinému, nic neroste do nebe – doufejme...

Obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu

Alexandra Malachovská rozebírá v Právu č. 293 ze 16. 12. obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu přes její území,  Vedení Ruska má možná právě tuto perspektivu na mysli v souvislosti s plány na výstavbu plynovodů Turkish Stream a Nird Stream 2. Jde o nezanedbatelnou částku dvou miliard dolarů ročně. Nyní je tranzitní systém využit asi ze tří čtvrtin.

Nizozemské námitky proti výraznějšímu sbližování Ukrajiny s EU

Nizozemské námitky proti výraznějšímu sbližování Ukrajiny s EU shrnuje Luboš Palata v Mladé frontě dnes č. 293 z 16. 12. „Říkáme Ukrajincům, že když přijmou trochu pokoření a smíří se s ním, mohou dostat všechno, co nyní chtějí. Dohodu o přidružení i bezvízový styk s EU,“ hodnotí situaci státní tajemník pro evropské záležitosti T. Prouza. Palata uvádí dále hlasy z Ukrajiny, považující kompromis s nizozemským stanoviskem za možný.

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Koncert Národního symfonického orchestru Ukrajiny na rozhlasové stanici Vltava

Hudební galerii, raně odpolednímu pořadu rozhlasové stanice Vltava, dominoval 9. 12. po 90 minut záznam koncertu Národního symfonického orchestru Ukrajiny z 15. června. Orchestr, který za dva roky oslaví sto let existence, řídil Kyrylo Karabyc. Tento dirigent, jemuž bude zanedlouho čtyřicet, proslul mimochodem svým výrokem: „Ukrajince z nás dělá kultura, nikoli politika“. Tentokrát řídil skladby ukrajinského rodáka Maksyma Berezovského, Gustava Mahlera a Johannesa Brahmse.