Říjen 2019

Československá republika slavila 28. říjen jako svůj základní svátek poprvé v roce 1919. Na tuto skutečnost reagoval i český tisk. Deníky i listy s menší periodicitou hledaly vhodný způsob, jak upozornit na první výročí státu, se kterým se většina Čechů velmi rychle ztotožnila a v jehož úspěch doufala i věřila.

Svitlana Dzykovska pokračuje ve vzpomínání na svou zajímavou rodinnou historii. Hlavní hrdinkou dnešního příběhu je vedle jiných předků její babička ze Šepetivky. Jak čtenář uvidí, je v tomto případě označení „hrdinka“ zcela oprávněné, protože život v sovětské Ukrajině a celém Sovětském svazu opravdu nebyl snadný. Snad se dočkáme dalšího pokračování příběhů ze Šepetivky.

Na jaře jsem měl co do činění s Hospitalěry – zdravotnickým praporem dobrovolných záchranářů-paramediků. Ve svém volném čase jezdí na ty nejhorší úseky fronty a s nasazením vlastního života zachraňují raněné raněné vojáky, kteří na frontě brání Ukrajinu před ruským agresorem. Toto léto se nám podařilo odeslat jejich praporu tisíc vojenských obvazů vzor 80 československé výroby.

Otiskujeme vzpomínku Ukrajinky s českými kořeny, paní Svitlany Dzykovské. Český původ její prababičky i znalost češtiny ji před několika lety přivedly do země jejích předků. Dnes žije a pracuje na Mělníce. Její vyprávění ukazuje, jak může být minulost při pohledu z delší časové perspektivy složitá a zajímavá – a přitom o ní většinou tak málo víme… Snad se můžeme těšit na pokračování. (boz)

Jméno František Řehoř patří v rámci dějin české kultury, vědy a také cestování k zapomínaným či zapomenutým. Tuto skutečnost žádoucím způsobem napravuje výstava z jeho etnografických sbírek. Zahájena byla v pátek 4. června v letohrádku Kinských na úpatí pražského Petřína. Stalo se tak jistě ne náhodou v předvečer 120. výročí Řehořova úmrtí.