Politika

Významnou epizodou v životě Ukrajiny byly červencové události, související s přijetím dvou nových ukrajinských zákonů. Pro evropskou politickou elitu i žurnalistiku se staly na čas nejpřetřásanější novinkou ze země, která už téměř tři a půl roku vzdoruje ruskému teroru. A tento teror bohužel zcela neoficiálně a přes všechny dosavadní sankce spolufinancují v různém rozsahu některé evropské státy a firmy.

V předchozí, třetí a předposlední části tohoto cyklu profesora Jiřího Peška byly obsaženy tyto kapitoly: Logistika válčení – Chce Západ na Ukrajině opravdu vyhrát? – Moskva jako mene tekel západních státníků. Připomínáme, že celý text, který zde byl rozdělen do čtyř kapitol, byl napsán koncem června tohoto roku. Lze válku na Ukrajině zmrazit?

V předchozí části čtyřdílného článku, napsaného profesorem Jiřím Peškem koncem června, byly obsaženy tyto části: Proč (konečně) přišlo povolení střílet do Ruska – Západní hysterizace frontové situace podle ruských zpráv – Válka coby filmové drama kontra suchá ekonomie války. - Zanedlouho přineseme poslední část tohoto cyklu.

V předchozí části článku, napsaného profesorem Jiřím Peškem koncem června, byly obsaženy tyto podkapitoly: (Dílčí) zrušení zákazu střílet západními zbraněmi do Ruska – Žádosti o dovolení bránit se – Ruská válka proti civilistům a civilní infrastruktuře. Článek bude mít ještě dvě další pokračování.

Nabídli jsme zde už v minulosti řadu kratších textů o Ukrajině od českého historika prof. Jiřího Peška. Tentokrát máme k dispozici obsáhlejší, sumarizační úvahu shrnující nejdůležitější aspekty ukrajinského zápasu s Ruskem. Text byl napsán koncem června. Rozhodli jsme se rozdělit jej na čtyři části a dnes nabízíme první z nich. (red.)

Přiznávám, že nemám čas a energii na pořádný komentář. Nicméně se toho děje tolik... už jen kolem zoufale se bránící a Západem málo podporované Ukrajiny. Rusové tam vedou velkou bombardovací ofenzivu nejen proti energetice, ale hlavně proti civilnímu obyvatelstvu.

Ne každý si to uvědomuje, ale Německo je dnes ekonomicky „nemocným mužem Evropy“. Neodhadlo včas nutnost masivně investovat do IT technologií, má dvojnásobnou energetickou náročnost ekonomiky než západoevropští konkurenti, chybí mu roční příliv půl milionu dodatečných pracovníků a prý už ani nedokáže udržet počet učitelů na školách. To se můžete dočíst nejen v německém, ale i v českém tisku.

Již kolikrát jsem napsal, že žijeme ve veselé době, ale důvodů pro toto tvrzení je stále více. Naposledy mne rozveselil sloupkař Seznamu, kardiolog prof. Veselka z Motola. Už dávno se otřepal z výlevů na téma, že covid je jen chřipčička a nyní se přeorientoval na pomlouvání Ukrajiny. Inu, jako občan na to má jistě právo, stejně jako třeba soudruzi Okamura a Babiš.

Milí přátelé, ozývám se tentokrát z mé oblíbené země německé. Ta ještě předevčírem se zájmem sledovala výměnu v čele ministerstva obrany a nyní už je plně zaměstnána kancléřským odmítnutím poskytnout Ukrajině těžké tanky nebo alespoň povolit jejich poskytnutí jinými zeměmi EU.

Vracíme se opět k poměrně frekventované, ve své současné podobě podivně působící německo-ukrajinské tematice. Jedná se samozřejmě o konkrétní podobu vojenské pomoci, která je z Berlína Ukrajině dlouhodobě slibována, ale řečeno tradičním českým rčením, zatím vždy „skutek utek“. (red.)