O politických souvislostech

Velkopáteční přemýšlení o ukrajinských volbách

Volební místnosti jsou uzavřeny, brzy budeme znát jméno prezidenta. Získali jsme zamyšlení českého historika, který není ukrajinistou, ale o Ukrajinu se výrazně zajímá. Jeho názory asi vyvolají reakce různého, ba možná zcela protikladného typu.

Jak volila Ukrajina: geografický aspekt

Pohled na mapu Ukrajiny se zanesenými výsledky prvního kola prezidentských voleb odhaluje celou řadu dělících linií. Ty se zdaleka neomezují na stereotypní odlišení západu a jihovýchodu země. Potvrzuje se, že se od sebe v mnoha ohledech neliší ani tak ukrajinsko- a ruskojazyčná část země, ale spíše různé historické regiony včetně oblastí, v nichž žijí různé národnostní menšiny.

Ukrajinští studenti na českých vysokých školách

Migrace do Evropy není jen fenoménem současnosti a migranti nebyli vždy jen „nežádaní.“ Po druhé světové válce začal ekonomický boom řady západoevropských zemí a potřeba pracovní síly je vedla k přijímání migrantů z jejich kolonií i z jižní a jihovýchodní části Evropy. Silná poválečná „pracovní“ migrace trvala do ropného šoku v roce 1973.

Vyjádření ukrajinských organizací v ČR ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS

V plném a nezměněném znění přinášíme vyjádření ukrajinských organizací v České republice ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

Nízko kvalifikovaná a kvalifikovaná pracovní migrace z Ukrajiny: odliv šikovných rukou v rámci „Režimu Ukrajina“

Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

R. Jerevan o vztahu prezidenta Zemana k Ukrajině

Jsme v polovině doby mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Kandidátem, který by nás rád i nadále oblažoval svými výroky z výšin svého úřadu, je Miloš Zeman. Píšeme o něm v našem cyklu od 13. října minulého roku již počtvrté. Tentokrát využijeme kritického přehledu prezidentovy činnosti publikovaného serverem „www.noviny.cz“.

Kdy a jak cestoval Miloš Zeman na Ukrajinu a po Ukrajině

Pokračujeme v úvahách o vztahu českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině a ukrajinistice. Zahájili jsme je 12. října článkem Úkol navíc pro ukrajinisty: “rozeberme“ Miloše Zemana, pokračovali jsme 17. listopadu a dnes rozborka pokračuje třetí částí. Sledujeme zatím dobu do roku 2013, pro Ukrajinu v mnohém odlišnou od té dnešní.

Jak začal pro Miloše Zemana 17. listopad 2017

Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) existuje dosud bez ohledu na rozpad onoho svazu. Věřte tomu nebo ne, ale nejnovější rozhovor Miloše Zemana, poskytnutý právě TASS-u, byl publikován 17. listopadu přesně v 0.00 hod. moskevského času. Pro Miloše Zemana začal právě takto český státní svátek zvaný Den boje za svobodu a demokracii.

Dva předáci krymských Tatarů propuštěni z ruského vězení

Záležitost ruského uchvácení Krymu je zdánlivě zapomenuta. Český prezident tomu říká „fait accompli“ – nejspíše má povzbudit politiky z jiných zemí k zaujetí stejného postoje. Na stole je nicméně i druhá varianta – Krym jako kost trvale vězící v krku hlavního představitele současného ruského imperialismu a jeho přištěkávačů.

Pařížan Michel Terechtchenko – starosta ukrajinského Hluchova

Ukrajina se stala po roce 1991 mimo jiné „zemí návratů“. Tak jako do jiných východoevropských zemí se na její území mohli začít vracet na čas či trvale emigranti: především ti, kteří museli odejít ze země v roce 1944, aby se vyhnuli životu v obnoveném stalinistickém systému. Známe ale případy návratů přes ještě delší časovou hranici.