Politika

Rádi zde otiskujeme obšírnou informaci našeho čtenáře Pavla Davida o jeho tichém protestu proti koncertu tzv. alexandrovců. Jeho osamocený protest byl uskutečněn u ČEZ Arény Pardubice dne 24. května mezi 17. hodinou a čtvrt na osm večer a zasluhuje dodatečně ocenění ze strany všech, kteří se ho nemohli nebo třeba i obávali zúčastnit. 

Volební místnosti jsou uzavřeny, brzy budeme znát jméno prezidenta. Získali jsme zamyšlení českého historika, který není ukrajinistou, ale o Ukrajinu se výrazně zajímá. Jeho názory asi vyvolají reakce různého, ba možná zcela protikladného typu.

Pohled na mapu Ukrajiny se zanesenými výsledky prvního kola prezidentských voleb odhaluje celou řadu dělících linií. Ty se zdaleka neomezují na stereotypní odlišení západu a jihovýchodu země. Potvrzuje se, že se od sebe v mnoha ohledech neliší ani tak ukrajinsko- a ruskojazyčná část země, ale spíše různé historické regiony včetně oblastí, v nichž žijí různé národnostní menšiny.

Migrace do Evropy není jen fenoménem současnosti a migranti nebyli vždy jen „nežádaní.“ Po druhé světové válce začal ekonomický boom řady západoevropských zemí a potřeba pracovní síly je vedla k přijímání migrantů z jejich kolonií i z jižní a jihovýchodní části Evropy. Silná poválečná „pracovní“ migrace trvala do ropného šoku v roce 1973.

V plném a nezměněném znění přinášíme vyjádření ukrajinských organizací v České republice ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

Jsme v polovině doby mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Kandidátem, který by nás rád i nadále oblažoval svými výroky z výšin svého úřadu, je Miloš Zeman. Píšeme o něm v našem cyklu od 13. října minulého roku již počtvrté. Tentokrát využijeme kritického přehledu prezidentovy činnosti publikovaného serverem „www.noviny.cz“.

Pokračujeme v úvahách o vztahu českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině a ukrajinistice. Zahájili jsme je 12. října článkem Úkol navíc pro ukrajinisty: “rozeberme“ Miloše Zemana, pokračovali jsme 17. listopadu a dnes rozborka pokračuje třetí částí. Sledujeme zatím dobu do roku 2013, pro Ukrajinu v mnohém odlišnou od té dnešní.

Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) existuje dosud bez ohledu na rozpad onoho svazu. Věřte tomu nebo ne, ale nejnovější rozhovor Miloše Zemana, poskytnutý právě TASS-u, byl publikován 17. listopadu přesně v 0.00 hod. moskevského času. Pro Miloše Zemana začal právě takto český státní svátek zvaný Den boje za svobodu a demokracii.

Záležitost ruského uchvácení Krymu je zdánlivě zapomenuta. Český prezident tomu říká „fait accompli“ – nejspíše má povzbudit politiky z jiných zemí k zaujetí stejného postoje. Na stole je nicméně i druhá varianta – Krym jako kost trvale vězící v krku hlavního představitele současného ruského imperialismu a jeho přištěkávačů.