O historii i současnosti vztahů

Z hlubin dávnověku (IV): Střet kultur

Mezi lety 3000 – 2000 před naším letopočtem expandovaly protoindoevropské kmeny při hledání nových pastvin směrem na západ a na sever. Nevstupovaly ovšem na liduprázdná území. Střetávaly se s populacemi usedlých zemědělců, kteří stále žili podle zvyklostí doby eneolitické. Hlavním zdrojem obživy byla obilná pole, dobytek byl především platidlem a znakem bohatství, většina nástrojů se ještě vyráběla z kamene a kov byl stále ještě vzácný. Noví příchozí byli evidentně bohatší (měli mnohem více dobytka), technicky vyspělejší (vlastnili bronzové zbraně) a organizovanější (pohlavár-patron měl k dispozici houf oddaných klientů). Budili nepochybně strach, ale i závist.

Ukrajinský zápas v únoru 1918: bolševici v Kyjevě a mír v Brestu

Vývoj na ukrajinském území charakterizovala počátkem roku 1918 značná dramatičnost a spád. Nezávislost Ukrajinské lidové republiky na Rusku, vyhlášená Čtvrtým universálem, byla v následujících dvou týdnech ohrožena postupem bolševických vojsk na Kyjev, jehož obrana nebyla zajištěna dostatečnou měrou.

Ivan Puljuj – ukrajinský fyzik v česko-německé Praze

Velká část historických článků na těchto stránkách se obírá střídavě událostmi z let 1918 a 1968. Nechceme sice být zajatci těchto dvou výrazných jubileí, upozornění na zdánlivě zcela vzdálené osobnosti a děje však mnohdy evokuje současnou ukrajinskou situaci i rozdíly, které ji charakterizují ve srovnání s časově vzdálenými obdobími…

Před 50 lety (VII): Ukrajinský leden ´68 a hledání Chrámu

Kdo ví, kolik lidí si letos v lednu uvědomilo, že nás dělí půlstoletí od počátku nezapomenutelného roku osmašedesát. Kdo ten rok zažil, pamatuje si a nezapomene. Nejvýraznější vzpomínky sice vyvolávají události, které se valily od března přes srpen až po konec roku, vše ale začalo právě v lednu roku 1968.

Z hlubin dávnověku (III): Pastevci a lovci koní

V 5. – 4. tisíciletí př. n. l. přetrvávala na západní Ukrajině kultura trypilská. Na východ od Donu ale začaly postupně vznikat kultury se zcela ojedinělým způsobem hospodaření – společnosti, které kombinovaly pastevectví se sběračstvím nebo lovci-sběrači, kteří svou kořist štvali koňmo. Dobytek se stal platidlem a znakem bohatství. S přechodem na pastevecký způsob života nastala sociální diferenciace a změna společenských vztahů. V západní Evropě končí éra megalitických staveb, spojená na jihozápadě s kulturou zvoncových pohárů a na severu s kulturou nálevkovitých pohárů. Snad vlivem klimatické změny však došlo ve střední Evropě k povážlivému vylidnění.

22. leden 1918 – den „D“ nezávislé Ukrajiny

Letošní rok je zaplněn mnoha výročími, která se týkají dramatického pokusu Ukrajiny dosáhnout za končící první světové války nezávislosti a státnosti. Zvláště významným dnem byl z tohoto hlediska 22. leden, který kdysi ukrajinští exulanti slavili jako den nezávislosti Ukrajiny. Ta předběhla v tomto směru o devět měsíců Československo, ale…

Jedna z ukrajinských ztrát roku 2017: Larysa Krušelnycka

Povinností každého národa je neustále provádět „inventarizaci“ svého duchovního bohatství. Patří sem také přehled o významných osobnostech. Tento úkol je zvlášť důležitý v případě Ukrajiny. Rozsah ztrát duchovních hodnot i jejich nositelů zde totiž dosáhl ve dvacátém století katastrofických rozměrů.

Před 50 lety (VI): Ukrajinská vlaštovka z Prešova

Vnitřní napětí, které narůstalo v Československu v roce 1967, se nejviditelněji projevovalo přímo v hlavním městě státu. Jeho regiony, zvláště ty zcela okrajové, žily často značně odlišnými problémy. Velmi zajímavé, leckdy nesnadno pochopitelné poměry vládly v nejvýchodnější části republiky, asi sedm set kilometrů za Prahou.

Řídící učitel Šarapatka z jihočeské Bukové inspirací pro Ukrajinu

Během 20. století se to opakovalo nejednou. Ukrajinci, kteří museli opustit své domovy a našli útočiště jinde, srovnávali tamní poměry se zkušenostmi z vlastní země. Také v Česku hledali vzory pro Ukrajinu, ať šlo o lidi, místa nebo způsob života. Inspirace se dala najít i v poměrně malé obci, třeba ve vsi Buková kousek od Trhových Svin.

Z hlubin dávnověku (II): Civilizace Bohyně Matky – kultura trypilská

Vznik pozoruhodné kultury trypilské, zmíněné už v minulém příspěvku, souvisel se změnami, které zasáhly území Ukrajiny asi před osmi tisíci lety. Vrchol trypilské kultury se datuje do doby 5000 – 3000 let př.n.l. U nás se v té době vyskytovala kultura lengyelská, do jejíhož okruhu spadá zajímavá kultura moravské malované keramiky.