O historii i současnosti vztahů

Návraty do roku 1991 (7). Český postoj: vítání, váhání nebo obavy

Rok, o kterém jsme tu několikrát psali, byl z hlediska tehdy dokonávajícího Sovětského svazu mezníkem značně důležitým. Pro obyvatele neruských republik moskevské říše byl neméně důležitý než rok 1989 pro lidi z různých zemí střední Evropy. V obou případech se jednalo o jakési „roky za staletí.“ Ty se v dějinách vyskytnou jen výjimečně, ale tím více proměňují nezměnitelným způsobem tvář světa.

Z hlubin dávnověku XXIV: Germánská pověst o vzniku sociální stratifikace

Možná se bude zdát divné, že s popisem gótské společnosti začínám odspodu – ale vycházím ze staroseverské básně Rígsthula, která popisuje vznik jednotlivých tříd společnosti – otroků, svobodných mužů a nobility. Mými průvodci dále budou: Tacitus, pro nejranější fáze vývoje germánské společnosti; Snorri Sturluson (islandský učenec z konce 12. století), který v Sáze o sv. Olafovi podává živý obraz společnosti přecházející od pohanského kmenového zřízení ke křesťanskému království; Kosmas, pro porovnání s některými pozoruhodnými detaily ve „vyprávění starců“. To vše případně doplněno archeologickými doklady z pohřebišť, které svědčí o sociálním postavení zemřelých.

Návraty do roku 1991 (6). Jak jsme pracovali v době kolem referenda

V této části cyklu se obracím k vlastním vzpomínkám. Závěr roku 1991 prožívali v českém prostředí zcela specificky představitelé dvou skupin spjatých s Ukrajinou – národní a profesní. Čeští Ukrajinci i ukrajinisté, kteří získali možnost rozvíjet aktivity pouhé dva roky předtím, se snažili nové možnosti co nejvíce využít. Jejich organizace, o jejichž počátcích jsme už psali, se snažily Ukrajinu různými způsoby popularizovat.

Návraty do roku 1991 (5). Cesta k československému uznání nezávislé Ukrajiny

Data 24. srpna a 1. prosince dělí od sebe necelá stovka dnů. Bylo tomu tak i v roce 1991. Ukrajina tehdy prožívala velmi dynamické období, naplněné velkými očekáváními a nadějemi. Vše bylo zaměřeno na přípravu celostátního referenda, týkajícího se osamostatnění této země. Pouze úspěšný výsledek hlasování otevíral možnost mezinárodního uznání Ukrajiny coby nezávislého státu.

Mezi dvěma porážkami: od Krut (1918) k Bazaru (1921)

Od samého začátku vydávání těchto stránek jsme se pokoušeli představit jejich čtenářům složitou historii ukrajinského boje za nezávislost. Zprvu se tyto snahy o sebeurčení odehrávaly v relativně mírových podmínkách, od konce roku 1917 však už v boji s několika nepřáteli – hlavně s rudými i bílými ruskými vojsky, ale také s polskou armádou.

Z hlubin dávnověku XXIII: Kultura čerňachivská – nejen Gótové!

V minulém dílu jsme sledovali putování „synů Gautových“ v čele dalších východogermánských kmenů z Pomořan do severního Černomoří. Na své cestě se setkali s východními Kelty v Zakarpatí a s Proto-Slovany kultury zarubynské. Ani pontická step nebyla v té době liduprázdná; naopak, příchozí Germáni si museli vybojovat své místo mezi dáckými a indoíránskými (sarmatskými) etniky. A samozřejmě, ze severu na ně působila i kultura kyjevská, která v průběhu 2. století n.l. nahradila kulturu zarubynskou a je již jednoznačně slovanská. Výsledkem všech těchto stýkání a potýkání byla multietnická kultura čerňachivská.

Z hlubin dávnověku (XXII). Gótové cestou z Pomořan na Ukrajinu

Jordanes, Getica: „Když však začal počet obyvatel vzrůstat, rozhodl Gadarichův syn Filimer, asi pátý král po Berigovi, že se Gótové i se svými rodinami odstěhují jinam. Při hledání vhodných obydlí se dostali až do země Skythů, která se v jejich jazyce nazývá Oium. Vojáci byli potěšeni bohatostí tohoto kraje.“

Návraty do roku 1991 (4). Počátky československo-ukrajinských mezistátních vztahů

Dnes vnímáme česko-ukrajinské diplomatické vztahy jako běžnou věc. Kdysi byly ale skryty v nezřetelné podobě v rámci vztahů československo-sovětských. Situace se začala měnit od počátku r. 1991. Sílily trendy směřující k rozpadu SSSR na menší státní celky. Možnost takového vývoje se rýsovala i v případě Československa, které však mělo před sebou o něco delší život – ještě necelé dva roky. Přibližoval se také rozpad Jugoslávie…

Návraty do roku 1991 (3). Ukrajina ve „Studentských listech“

Od konce roku 1989 nastaly základní změny v české informační politice. Obnovení svobody tisku mělo vliv i na způsob psaní o světě, a to se týkalo také už skomírajícího Sovětského svazu a jeho jednotlivých součástí. Více a otevřeněji se náhle mohlo psát také o sovětské Ukrajině. Vědělo se o ní málo, přestože právě ona s Československem bezprostředně sousedila.

Z hlubin dávnověku (XXI): Gótové na cestě ze Skandinávie do Pomořan

V minulých dílech jsme viděli, jak sarmatské populace z pontických stepí ovlivnily životní způsob středoevropských Kvádů a Vandalů. Nyní přichází na řadu další východogermánské etnikum, které na rozdíl od předešlých se usadilo přímo na území dnešní Ukrajiny a strávilo tam, v bezprostředním kontaktu s místními indoíránskými a snad i praslovanskými populacemi, dobrých dvě stě let. Proto mu věnujeme hned několik kapitol.