O historii i současnosti vztahů

Z hlubin dávnověku (X): O nezdarech dobyvatelů

Kmeny indoíránské jazykové větve, které ze středoasijských stepí pronikaly na Íránskou náhorní plošinu a do Indie, dostávaly se tam do kontaktu s vyspělými civilizacemi Mezopotámie a údolí Indu. Přejímaly jejich způsob života, místo kočovného pastevectví se věnovaly usedlému zemědělství a stavěly města. Nejprve Médové a potom Pársové založili království, které po zničení tyranské Asýrie expandovalo a změnilo se v největší mnohonárodnostní impérium té doby – Perskou říši. Se svými „zaostalejšími“ příbuznými v eurasijských stepích však vedli ustavičný boj, který nejméně ve dvou případech skončil pro Peršany nelichotivou porážkou.

Před 50 lety (XXXV): Podzim ´68 mezi Prahou a Kyjevem

Zdánlivě bylo už v našem cyklu řečeno o různých vazbách Ukrajiny na fenomén Pražského jara 1968 a na jeho ozbrojené potlačení téměř vše podstatné. Zbývá už jen několik pokračování. Boj o svobody, získané v první polovině roku 1968, totiž pokračoval přinejmenším do dubna 1969, kdy se moci nad KSČ chopil Gustáv Husák.

Jeden z velkých dnů Kyjeva a Ukrajiny – 15. prosinec 2018

Tento den očekávali s napětím nejen pravoslavní nebo věřící jiných konfesí. Prožívali ho asi všichni, kdo mají vztah k Ukrajině, bojí se o ni, ale zároveň doufají v její šťastnější a radostnější budoucnost. A sobota, zvolená pro sjednocovací sněm ukrajinských pravoslavných, potvrdila naděje aktivních účastníků i sympatizujících diváků.

Z hlubin dávnověku (IX): Skytové – barbaři par excellence

Někdy v 8. nebo 7. století př. n. l. se ve stepích severního Černomoří objevuje další indoíránské etnikum, které původně sídlilo ve střední Asii, zhruba v oblasti Kazachstánu. Jde o Skyty, o nichž nám zanechali četné zprávy řečtí autoři. Zároveň však tito Indoíránci expandovali i směrem do Íránu, kde je písemné památky zaznamenávají pod jménem Saka. Na východě se dostali až k hranicím Číny.

Mírový proces nebo plíživá krádež svobody?

5. prosince před 24 lety se odehrála možná jedna z největších geopolitických krádeží v historii lidstva. Ukrajina, třetí jaderná mocnost na světě, pod příslibem družby, spolupráce a partnerství, o jaderné zbraně přišla. Aby necelých dvacet poté byly všechny smlouvy porušeny a byl zahájen útok na její územní celistvost a suverenitu.

Zavražděni hladomorem: skutečný počet obětí a důkazy jeho záměrného vyvolání

100 tisíc, milion, 4, 7, 10 a dokonce – 15 milionů mrtvých. Oběti hladu se staly politickým nástrojem. Někteří je cílevědomě podceňují, zatímco jiní nadhodnocují. Kolik lidí opravdu zemřelo na hladomor a byl opravdu vyvolán uměle?

Popraveni hladem: neznámá genocida Ukrajinců 1932–1933

Peklo, v němž se Ukrajina ocitla na počátku třicátých let 20. století, nelze srovnat s ničím v ukrajinské ani světové historii. Vzhledem k tomu, že o hladomoru v Ukrajině je u nás povědomost poměrně nízká, v dějepise především nás starší to rozhodně neučili, nabízíme faktografický článek, převzatý od ukrajinského velvyslanectví. V Ukrajině tehdy umíralo každý den - 25 tisíc lidí, každou hodinu - 1000 lidí, každou minutu - 17 lidí. Hladem trpěly nejvíce děti, které tvořily třetinu obětí hladomoru.

Štítky

Čtyři lidské osudy z ukrajinského Hoholeva

Vzpomínky na Holodomor se už stala i na české půdě koncem listopadu samozřejmostí. Nelze se přitom vyhnout slovům a údajům, které už zazněly. Pokusil jsem se proto nahlédnout pětaosmdesáté výročí hladové smrti, která se stala vedle Stalina na několik měsíců vládkyní většiny Ukrajiny, spíše komorním způsobem.

Z hlubin dávnověku (VIII): Záhadní Kimmerijci

Na konci 12. století před naším letopočtem dochází k události, která je známá jako „kolaps doby bronzové“. Velké středomořské civilizace se hroutí pod náporem „mořských národů“. Nešlo však o katastrofu univerzální. V severozápadní Evropě tou dobou teprve vrcholí skandinávská doba bronzová, která vytváří nejskvělejší umělecká díla evropského umění této epochy, a v kaspicko-pontických stepích se formuje nový typ válečné síly – organizované šiky jezdců na koních, vyzbrojené krátkými reflexními luky a prvními železnými zbraněmi.

Dvě delegace Ukrajinského státu v Praze počátkem září roku 1918 (Ukrajinskému velvyslanci v ČR Jevhenu Perebyjnisovi k životnímu jubileu)

Historie ukrajinského velvyslanectví v České republice je stará 25 let, jako samotná „počeskoslovenská“ Česká republika. Zdvojnásobení tohoto počtu představuje životní jubileum ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise. A násobíme-li toto číslo ještě dvěma, jsme u letošního kulatého výročí Československa, ale nejen u něj…