Září 2019

Karel Hynek Mácha napsal na začátku své básnické dráhy dvě básně se společným názvem „Pomněnky zasázavské“ – souvisejí s okolím Konopiště. Následující text se sice máchovským názvem nepochybně inspiroval, vznikl však v městečku Sázavě. Snaží se odpovědět na otázku, dává-li nějaký smysl slovní spojení „Sázava a Ukrajina“.

Název „Ke kořenům“, zvolený pro další pražskou ukrajinskou výstavku, sám o sobě mnoho neříká. Více vysvětlují až slova za dvojtečkou: Ukrajina krojů a tradic. Na velmi exponovaném a vyhledávaném místě Malé Strany, v prostoru mezi Vltavou a Čertovkou, si lze prohlédnout opravdu hezké barevné fotografie, výrazně dokumentující jednu z tradic ukrajinské hmotné i duchovní kultury.

Léto včetně své poprázdninové části bude zakrátko pryč a s ním skončí právě včas i náš cyklus. Autorka dnes uzavíraných Letních etud o sobě v předchozích textech sem tam něco prozradila, poslední text ale z tohoto hlediska vypovídá více. „Kontakty“ mluví o ní, o samotě a jejím překonávání.

V neděli 15. září se na Staroměstském náměstí sešly asi tři desítky lidí, aby vzpomněly jednoho pražského výročí spojeného s Ukrajinou – pátého výročí vzniku Pražského majdanu. Uvedené sousloví poměrně srozumitelně odkazuje na nedávné ukrajinské reálie, díky kterým získalo obecně užívané slovo „majdan“ docela nové vyznění, zatlačující jeho původní významy.

Bouřky samozřejmě patřily k letní Sázavě také, i když nás navštěvovala jen občas. Zrovna tyhle chvíle jsem v paměti neuchoval. Jak je ale vidět z této předposlední letní etudy, autorku jedna z bouřek, které se přehnaly nad krajem, donutila o lecčem uvažovat – samozřejmě jinak než v případě mnohadenního vytrvalého deště.

Devátá letní etuda vznikla nepochybně při jedné autorčině cestě k Sázavě. Kodrcavý vláček, který jezdí už více než stovku let podle jejího toku, vozí nejrůznější pasažéry. Setkání s nimi může být překvapující a může znamenat docela nevšední zážitek. Tak tomu bylo určitě i v tomto konkrétním případě.