Červenec 2021

V předchozích článcích tohoto cyklu jsme přinesli některá svědectví písemných pramenů o počátcích přesunu Čechů na Volyň a jejich novém životě v tomto regionu. Nа základě takovýchto novinových či časopiseckých zpráv si tehdejší čtenáři mohli vytvořit dílčí představu o oblasti, která nabízela části Čechů nové možnosti a vyhlídky.

Tento krátký text se mohl zrodit třeba při náhodném vyhlédnutí do jednoho z pražských dvorů, třeba v Bubnech nebo na Letné, kde jeho autorka prožila několik desetiletí. Na přesném místě ovšem vůbec nezáleží. Jde spíš o způsob vnímání světa, který odlišuje vnímavého či umělecky založeného člověka od člověka nelétavého.

Vracíme se letos v létě potřetí а nаposledy k drobným prózám autorky, bez které bych tu nebyl. Vybral jsem z její knížky, vydané ukrajinsky v roce 1968 v Prešově, překlady asi desítky miniаtur. Z tematického hlediska už ovšem nepůjde ani o Sázavské motivy z předminulého roku, аni o Karpatské ohlasy z loňska.