Kultura

Kniha „Můstek mezi zemí a nebem“ vyšla před čtyřmi roky. Naše maminka se tam vyznala jednak ze vztahu k muži, se kterým strávila skoro půl století a který sehrál roli vlastního i nevlastního otce jejích čtyř děti, jednak ze vztahu k několikrát spatřeným Karpatům.

Uvedení jakéhokoli ukrajinského filmu v České televizi zůstává nadále událostí, kterou je možno označit za překvapivou. Takového pozitivního šoku jsme se dočkali v sobotu 16. 6. těsně před půlnocí na stanici Art při uvedení snímku Dům s věžičkou. Film vznikl v roce 2011 a byl oceněn o rok později na karlovarském filmovém festivalu.

Druhý film s ukrajinským námětem, který bylo možno vidět na letošním festivalu Jeden svět, je dílem dánského režiséra Simona Lerenga Wilmonta. Přenášíme se do blízkosti ukrajinského přístavu Mariupol, který byl v roce 2014 bezprostředně ohrožen „ruským jarem“ – to však neuspělo ve městě ani v blízké vsi Hnutove (Gnutovo).

Populární a už pověstný festival dokumentárních filmů Jeden svět nabídl v rámci letošního 20. ročníku dva snímky týkající se Ukrajiny. Oba vznikly v produkci jiných zemí: z hlediska režijního šlo o snímek slovenský a dánský – ten však byl vyroben v širší koprodukci.

Vývoj ukrajinské emigrační literatury je už v hlavních rysech zpracován. Výklad o jedné z jejích protagonistek, Nataleně Korolivové (1888–1966), však dodnes vyvolává mnoho nejistot. Její životní osudy lze označit za nevšední či přímo neuvěřitelné, její prózy pak působí v ukrajinském kontextu netradičně a překvapivě. Tato autorka se očividně vymyká běžné představě „zprůměrovaných“ životních osudů svých vrstevníků.

Dny ukrajinské kultury v městě Hradec Králové a v Královéhradeckém kraji se uskutečnily vloni už popáté. Obsáhlou informaci o všech akcích nám poslala paní Natalija Dotsenko, předsedkyně Regionálního ukrajinského spolku východních Čech v Hradci Králové.

Ve středeční podvečer dne 13. prosince 2017 se na ukrajinském velvyslanectví v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 1. ročníku překladatelské soutěže z ukrajinského jazyka do jazyka českého. Soutěž pořádala Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.

Vloni probíhaly v době mezi 6. a 27. říjnem v Brně Ukrajinské dny. Zorganizovala je Ukrajinská iniciativa jižní Moravy, která byla založena v roce 2014. Projekt měl přispět k většímu sblížení a vzájemnému seznámení Ukrajinců, kteří v moravské metropoli žijí. Chtěli jsme také seznámit české zájemce s ukázkami široce pojaté ukrajinské kultury.

Letos poprvé byly v ukrajinském státě právně srovnány oba tradiční termíny slavení vánoc. Na stejnou úroveň byl postaven termín slavení Kristova narození podle gregoriánského kalendáře (25. 12.) i o třináct dní později podle staršího kalendáře juliánského. Přitom někdejší sovětský kalendář vánoce vůbec nebral na vědomí.

Během listopadu byly v Praze různým způsobem připomenuty události, které od prvních měsíců roku 2014 ovlivňují a komplikují vývoj nejen Ukrajiny, ale i jejího velkopanského souseda. Všechny tyto akce se časově střetly v době, kdy minuly čtyři roky od spontánního zrození kyjevského Euromajdanu.