Informace o kultuře

Třetí z básnických ohlasů „Ukrajiny v druhé světové“: Petr Křička

Dva nedávno otištěné příspěvky upozornily na básnická díla Františka Hrubína a Ludvíka Aškenazyho, spjatá s boji druhé světové války v Ukrajině. Dnes uzavíráme malý cyklus, inspirovaný osmdesátým výročím počátku zmíněného konfliktu, třetí částí. Tentokrát půjde o několik prací českého básníka o něco starší generace.

Hořící město Čuhujiv v básni Ludvíka Aškenazyho

Vraťme se znovu k tématu, které tu bylo otevřeno v souvislosti s osmdesátým výročím počátku druhé světové války. Jak byl vlastně vnímán v českém prostředí její dopad na ukrajinské území přímo za války i po ní? Promítly se tyto reálie do české literatury? A pokud ano, přežila příslušná díla a dají se i dnes číst? Také tohle téma patří do širokého spektra česko-ukrajinských vztahů.

Válečná báseň Františka Hrubína „Lysyčansk“

V moderní české poezii nenajdeme mnoho prací s ukrajinskou tematikou. V 19. století se po nějakou dobu rozvíjel zájem řady českých autorů o ukrajinské dějiny kozácké doby i některé jejich slavné osobnosti. Když se před koncem 19. století vyčerpal, tak se žádné náhradní, přitažlivé a potřebné téma nenašlo.

Film Kiry Muratovy o „mateřském trojúhelníku“

V dobách tzv. normalizace bylo jen stěží možno v pražských kinech shlédnout filmy z produkce sovětské Ukrajiny. Určité možnosti nabízela jenom tehdejší výběrová či klubová kina, zejména v době konání dosti obskurního „třináctého měsíce roku“. Jednalo se o Měsíc československo-sovětského přátelství, připadající na listopad…

Catherine Deneuve se podělila o své dojmy z Mezinárodního filmového festivalu v Oděse a řekla, co si vezme domů

Desátý ročník Mezinárodního filmového festivalu v Oděse na závěr nabídl divákům ve festivalovém paláci skvělou příležitost povídat si s hvězdou světového filmu, brilantní Francouzkou Catherine Deneuve.

Kunderovy překlady a české vnímání „kvetoucí Ukrajiny“ kolem roku 1950

Nedávné připomenutí překladů Milana Kundery z ukrajinštiny (hlavně z díla Pavla Tyčyny) vyvolalo určitý ohlas. Proto se k tématu vracím ještě jednou a pokusím se představit je z poněkud širšího hlediska. Jak můžeme chápat podobné doklady tehdejšího zájmu o Ukrajinu a její kulturu? Co znamenaly a jakou plnily funkci?

Jubilant Milan Kundera jako překladatel z ukrajinštiny

Devadesátiny česko-francouzského romanopisce Milana Kundery připadly na letošní první duben. V českém prostředí vyvolaly značnou pozornost. Zájem se soustředil na Kunderovu tvorbu posledních desetiletí, nikoli na její počátky. Nás v této souvislosti zaujala na samém sklonku „Kunderova měsíce“ ukrajinská epizoda jeho tvorby.

Praha opět místem setkání ukrajinistů

Druhý ročník Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze hostily ve dnech 10. až 11. listopadu 2018 prostory pražské Filozofické fakulty UK. Akce byla věnována stoletému výročí zahájení činnosti diplomatické mise Ukrajinské lidové republiky v Praze a přednesené příspěvky se týkaly hlavně česko-ukrajinských vztahů.

Dopis vězněného ukrajinského novináře Romana Suščenka z ruského vězení

Žurnál ukrinform.ua nedávno zveřejnil dopis nezákonně odsouzeného ukrajinského novináře Romana Suščenka z vězeňské kolonie v ruském Kirovo-Čepecku. Na stránkách My a Ukrajina teď přinášíme překlad dopisu.

Jeden z hrdinů této doby ve filmu Tani Nojabrjové

Nemohu zde podat zprávu o celém letošním Týdnu ukrajinských filmů, protože jsem shlédl pouze část projekcí. Místo uceleného pohledu na to, co nám bylo nabídnuto, nabízím tedy recenzi jediného filmu, který mne zaujal nejvíce. „Hrdina mé doby“ byl promítnut v pondělí 19. listopadu v kinu Ewald.