Z listáře Františka Řehoře (5)

Muž, jehož osud v tomto cyklu sledujeme, se v červenci roku 1888 mohl konečně vydat na delší dobu z Vovkova zpět do Čech. Rodnou zemi neviděl plných jedenáct let. Jeho pobyt v rodných Stěřerách, kde žil do svých dvaadvaceti let, se protáhl skoro na celý rok. Do Vovkova se Řehoř vrátil až v červnu 1889.

Pohled do historie Občanského fóra Ukrajinců (1): Program

Vloni v listopadu se v Česku i na Slovensku hodně vzpomínalo na třicáté výročí tak řečené Sametové revoluce. Jen málo se ale ví o tom, že tehdejší dění výrazně ovlivnilo a aktivizovalo také všechny národnostní menšiny tehdejšího Československa včetně Ukrajinců. Ti neměli po celé období od února 1948 možnost organizovaného života.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.

Kyjevský Majdan očima čtyř českých novinářů (po šesti letech)

Současná podivná a neklidná doba odsouvá do jiné časové kategorie to, co tu bylo ještě docela nedávno. „Doba předkoronavirová“ se svými kulturními i světovými akcemi skončila náhle a rychle zhruba před týdnem. Posledním jejím větším projevem v oblasti česko-ukrajinských vztahů byla beseda, která se konala 9. března. Zájemci se v Knihovně Václava Havla setkali se čtyřmi známými novináři.

Ukrajinská kronika 2020/5: první polovina března

Dlouho očekávaná výměna ukrajinské vlády měla šanci stát se hlavní událostí první poloviny března, postupně ji však (a nejen ji) zatlačovalo šíření epidemie koronaviru. Přesto klademe nástup premiéra Denyse Šmyhala, který je osmnáctým ukrajinským předsedou vlády za necelých devatenáct let, na první místo dnešního přehledu.