Velký okruh po Ukrajině

V roce 2018 jsme se vydali na velký okruh po Ukrajině, při kterém jsme dojeli až do Mariupolu, dvacet kilometrů od frontové linie. Byli jsme na cestě celkem 19 dní a najeli jsme tisíce kilometrů vlaky a autobusy a desítky kilometrů jsme nachodili po mnoha městech.

Zmínky o „Holodomoru“ ve zprávách české mise z Moskvy

Otázka, jaký byl ohlas ukrajinského hladomoru roku 1933 v českém prostředí, zůstává zodpovězena jen v malém rozsahu. Dokud se nedobereme konkrétnější odpovědi, zůstane ve znalosti vývoje česko-ukrajinských vztahů citelná a docela bolavá trhlina. Každý pokus o její zacelení bude určitě velice vítán.

Dvakrát na Hoverlu a zase zpátky

Poprvé jsem se vydala na Hoverlu sama. Bylo to během mé dvoutýdenní stáže s brněnskými ukrajinisty ve Lvově na tamní univerzitě I. Franka. Svůj výstup jsem ale plánovala dlouho předem. Ještě v Česku jsem si četla různá vyprávění, popisy tras, cestovatelské tipy a zjišťovala informace o dopravě a noclehu. Informace byly kusé a zřejmě je poskytovali pouze zdatní turisté. A značení a mapy mají na svědomí asi taky jen samí zdatní turisté. Ostatně někde jsem slyšela, že Češi jsou ve značení výborní, v turistice taky a že značky v Karpatech mají na svědomí právě oni. Mapa Východních Gorgan, kterou jsem si později koupila ve Lvově (a pak ještě jednou v Ivano-Frankivsku) obsahuje mimo jiné popisek titěrným písmem: Час переходу не враховує час на відпочинок. Asi už tušíte, že já rozhodně zdatný turista nejsem a že tato poznámka neměla zůstat přehlédnuta…

Dřevěný chrám z Ukrajiny mohl stát i v moravském Přerově

Časopis Český lid zůstává od konce 19. století hlavním tiskovým orgánem českého národopisu a folkloristiky. V roce 1931 zde vyšel článek „Starobylé dřevěné kostelíky z Podkarpatské Rusi stěhují se nám po republice.“ Autor, Rudolf Janovský, zde reflektoval situaci, která nastala v důsledku prvních podobných přesunů, uskutečněných na přelomu dvacátých a třicátých let.

Řeka Zbruč a osud ukrajinské státnosti – 21. 11. 1920

Příslušníci kteréhokoli národa vyhledávají při pohledu do jeho minulosti spíše světlé, úspěšné či vítězné okamžiky – tak je tomu i v ukrajinském prostředí. Nezbytnou součástí reflexe vlastních dějin ale musí být i vnímání negativních historických zlomů a porážek. Jedna z nich je v ukrajinských dějinách spojena s nepříliš známou řekou Zbruč.