Často se vracíme v úvahách o roce 1968 k otázce tehdejší situace Ukrajiny a míry její spoluúčasti v evropském dění. Význam této rádoby republiky, prý „na věčné časy“ včleněné do Sovětského svazu, byl sice v rámci Sovětského svazu značný, její státnost však zůstala fiktivní. Nakolik byla u nás Ukrajina vnímána pár týdnů před tím, než se události v Československu daly do pohybu směrem k tzv. Pražskému jaru?

Mezi lety 560 a 562 došlo k několika klíčovým událostem. Avarským khaganem se stal Bajan, jediný khagan, kterého známe jménem. Králem Langobardů se stal Alboin. V roce 561 zemřel franský král Chlothar. Podle franského zákona byla původně jednotná říše rozdělena mezi jeho čtyři syny: Chariberta, krále Paříže, Chilpericha, krále Soissons, Guntrama, krále Burgundska a Sigiberta, krále Austrasie. Následkem toho vypukl okamžitě bratrovražedný boj, v němž se každý z dědiců snažil pobít ostatní tři a sjednotit říši pod svou vládou. Bajan, Sigibert a Alboin mezi sebou rozehráli složitou šachovou partii, jejíž tahy se nám z prvního pohledu zdají někdy nesmyslné. Tak především: proč se Bajan vydal na dlouhou a strastiplnou cestu kolem Karpat k Labi, dokonce dvakrát za sebou? Jak to, že Sigibert byl sice v druhé bitvě Bajanem poražen a zajat, ale nakonec se rozešli jako nejlepší přátelé? Proč Alboin souhlasil s tím, že po porážce Gepidů přenechá jejich území Avarům, načež vzápětí odtáhl do Itálie a předal jim Panonii celou?

Žijeme v postfaktické době: v době přehlcení informacemi. Denně se setkáváme se soupeřící nabídkou médií, frontou statusů na sociálních sítích, záplavou zpráv internetového zpravodajství. Aniž bych úplně paušalizoval, mnohá dnešní globální média a tím spíš sociální sítě už dávno nejsou o přinášení faktů nebo vzdělávání čtenářů, nikoliv. Jsou o lajcích a penězích a podle svých potřeb mění naše vnímání toho, co je důležité a co je vlastně realita. A jejich nástrojem jsou emoce.

Zájem českých televizních diváků byl po několik týdnů připoután k šestidílnému seriálu „Dcera národa.“ Nebyl to zdaleka první pokus o zachycení krátkého a nepříliš radostného života jediné dcery Karla Havlíčka Borovského. Téma je už skoro půldruhého století atraktivní a dočkalo se mnoha prozaických, divadelních i filmových zpracovaní. Věnovali se mu do jisté míry také čeští historici a historičky.

Evropská unie čelí "bezprecedentní" úrovni dezinformací, přičemž hlavními aktéry jsou externí subjekty, zejména Rusko a Čína. Nepřátelské kampaně se zaměřují na polarizaci společnosti a destabilizaci politických systémů, přičemž využívají digitální platformy k šíření nepravdivých informací . V České republice se v roce 2024 nejvíce šířily dezinformace podporující současný ruský režim. Týkaly se různých témat, včetně atentátů, voleb a dalších citlivých otázek . A my na to co?