1.small-named 2.small-named 3.small-named 4.small-named 5.small-named 6.small-named 7.small-named 8.small-named 9.small-named A.small-named B.small-named

Symon Petljura a Češi: dnes a kdysi (I)

„Petljura? No přece nacionalista, nacista a antisemita! Co byste vlastně chtěli od Ukrajince?“ – Ano, není to věta z novinového článku, ale uvedená formulace je přesnou kvintesencí toho, co čteme v internetových diskusích lidí, kteří mají pocit, že znají ukrajinské dějiny a cítí oprávnění dělat jim soudce.

Tři ukrajinští spisovatelé mezi Brnem, Olomoucí a Prahou

Snahy o nové formy prezentace či popularizace spisovatelů různých národů jsou dnes vnímány jako nezbytnost. Vítaným prostředkem jsou stále častěji výjezdy do zahraničí, kde autoři vystupují na setkáních s překladateli i jinými zájemci. Jedna taková komorní akce propojila vloni všechna tři ukrajinistická centra České republiky.

„Ukrajina jako kulturní a historický narativ (jazyk, dějiny, literatura)“. Mezinárodní konference v Praze 24.–26. 11. 2017

Potřeba uspořádat větší ukrajinistickou konferenci v Praze byla pociťována už dávno a v posledních několika letech se ještě více zvýraznila. Zahraniční ukrajinisté jsou často těmi prvními, kdo utváří povědomí o Ukrajině a způsob nazírání na ni. Pokud takoví odborníci chybí, nutně to má negativní důsledky pro image a pro pochopení Ukrajiny v zahraničí.

Úkol navíc pro ukrajinisty: „rozeberme“ Miloše Zemana!

Ani na těchto stránkách se nelze vyhnout projevu českého prezidenta v Bruselu z 10. října, kde mluvil také o Ukrajině, Rusku a Krymu. Tento Zemanův výkon sice zhodnotili, pro prezidenta nelichotivě, mnozí čeští politikové i novináři, ale na situaci je možno a třeba se podívat i z trochu jiného úhlu.

Co lze vyčíst ze souboru stepních miniatur

Poněkud křiklavá barvotisková obálka a obdobně působící ilustrace. Na dvaatřicet stran textu (na křídovém papíře) čtyři ilustrátoři, plných pět osob je uvedeno jako ti, kdo knížku připravili. Zde ovšem půjde hlavně o obsah knížky a tedy i názory autora tohoto dílka, které se místem vydání prezentuje jako až neobvykle provinční.

Říjnová vzpomínka na Františka Listopada a Pavla Tyčynu

Počátkem října se uzavřela ve věku téměř 96 let životní cesta jednoho z nejstarších českých spisovatelů. František Listopad začal psát v době německé okupace, po roce 1948 však spojil většinu svého života s Portugalskem a psal dokonce i tamním jazykem. Zapomenuto je však to, že tento autor v mládí překládal i z ukrajinské poezie.

Ukrajinský tvůrce naciologie a problém Katalánska

Současné události v Katalánsku znovu ukázaly, jak živě a důrazně se umí ozvat i na počátku 21. století národní hnutí těch společenství, která nedosáhla plné státnosti, nebo jí v průběhu dějin byla zbavena. Tyto skutečnosti nám mohou připomenout neprávem zapomínaného ukrajinského sociologa Hyppolita Olgerda Boczkowského (1885–1939).

O československých legiích v Ukrajině nově i zcela tradičně

Vznik a vývoj československých legií v někdejší ruské říši se už dávno stal legendou. Této tematice bylo postupně věnováno mnoho set knih různého rozsahu a žánru, ač byla v letech 1948–1989 tato tematika odsunuta do pozadí. Nyní se jí v odborných i beletristických titulech výrazně věnuje historik Dalibor Vácha.

Na okraj Dne ukrajinských sociologů

Jen málokterý český zájemce zná výsledky práce ukrajinských sociologů, přestože jejich pracovní obor se může vykázat slušnou tradicí. V důsledku svých nedostatečných znalostí tak můžeme zůstat přes nejlepší úmysly uzavřeni v kategoriích, které vycházejí ze středoevropské nebo jen z české perspektivy.

Český Václav a ukrajinský Vjačeslav

Wenceslaus, Wenceslas a Wenzel jsou asi nejznámějšími cizojazyčnými variantami kdysi tak oblíbeného českého křestního jména. Na druhé straně Evropy zase najdeme nejednoho Vjačeslava. Přestože ve východoslovanském areálu nedosáhla popularita tohoto jména stejného rozsahu jako u Čechů, je samotná jeho existence zajímavá.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer