Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (14). Esej spisovatele Vasyla Zemljaka o Češích

Budoucí historický výzkum upřesní, jakou míru ohlasů vyvolal pokus o československé reformy z r. 1968 na Ukrajině. Zajímat nás bude především prostředí tamní inteligence. Touto otázkou jsme se v někdejším cyklu nazvaném Před padesáti lety vícekrát zabývali a upozornili jsme na postoje některých osobností.

Události a lidé kolem „odpískaného“ Nord Streamu

V poslední době zaujala zájemce o dění kolem Ukrajiny zpráva o tom, že polská justice propustila na svobodu Ukrajince, o jehož zatčení a vydání do Německa prostřednictvím mezinárodního zatykače požádala německá prokuratura. Polský premiér Donald Tusk k tomu řekl, že to bylo svobodné rozhodnutí soudu. On sám by prý Ukrajince, pokud se opravdu podílel na zničení plynovodu Nord Stream, poctil vysokým vyznamenáním. Další Ukrajinec, Serhij K., byl zatčen v Itálii, kde byl s rodinou na dovolené. Toho nyní italský soud po několika kolech odvolávání přece jen do Německa vydal.

Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (13). Kyjevské oslavy z listopadu 1968 a československá delegace

Situace v okupovaném Československu byla na přelomu října a listopadu roku 1968 velmi složitá. Ultrakonzervativní, prosovětské síly se v rámci KSČ už zcela zjevně připravovaly k odvetě za svou jarní porážku a snily už o převzetí moci. Musely na ně sice čekat ještě půl roku, ale o to více pak svého úspěchu využily k nastolení ponižujícího „normalizačního“ režimu.

Ukrajinská literatura a Václav Daněk (1929–2025)

Pěkná, vtipně nazvaná vzpomínková knížka „Kam se poděl Stolkolet“ vyšla v r. 2013. Napsal ji básník, překladatel a literární redaktor pražského rozhlasu Václav Daněk. Umožnil zájemcům nahlédnout do svého tehdy už skoro pětaosmdesátiletého života. Osud mu přidal ještě dalších dvanáct roků. Letos, 25. října, v šestadevadesáti letech, opustil českou literární scénu muž, který se zapsal i do vývoje překládání ukrajinské poezie.

Část ukrajinských vědců dnes pracuje v České republice

Česko-ukrajinské vztahy vstoupily v důsledku současné ruské agrese do kvalitativně zcela nové fáze. Projevuje se to i přítomností řady představitelů/ek ukrajinské vědy v Praze i v jiných centrech české vědecké práce. Můžeme se zde setkat s představiteli nejrůznějších vědeckých oborů, a to nejen humanitních. Už proto není snadné zjednat si o této problematice dostatečně široký přehled.