Před 50 lety (XIII): Lesní píseň v centru kamenných Vinohrad

V květnové Praze roku 1968 kulturních aktivit spojených s Ukrajinou přibývalo. Důvodem byly blížící se Dny kultury Ukrajinské sovětské socialistické republiky, jejichž zahájení připadlo na poslední týden měsíce. Už předtím začínala být kulturní nabídka na tu dobu dost bohatá, česká veřejnost však byla zaujata spíše jinými tématy.

Můj Slovjansk

Dnes, po víc než roce života v tomto místě, se cítím při každém příjezdu do železniční stanice Slovjansk, jako bych se vracel domů. Pamatuji si však první momenty poté, co jsem zde v prosinci 2016 vystoupil. Omšelé paneláky, neomítnuté cihlové domy a polorozpadlé chaloupky, lemující děravou cestu z nádraží do centra.

Ukrajinská kronika 2018: 20. týden (14.–20. května)

Pryč ze SNS – Výročí deportace Krymských Tatarů – Krymský most – Případ Oleha Sencova – Ukrajina dotuje radu Evropy – Nadija Savčenko zůstává ve vazbě – Vyšetřování činnosti Ruské informační agentury – Nová pomoc ukrajinskému Donbasu – Smlouvy s lékaři – Ukrajinci na Mt. Everestu – Délka života Ukrajinců se prodloužila – Úspěch dvou ukrajinských filmů v Cannes

Jsou Vršovice „nejukrajinštější“ částí Prahy?

Vršovice byly kdysi jednou z mnoha vesnic v blízkosti Prahy se zámkem, kostelem a potokem Botič, který potokem zůstává, přestože se mu občas furiantsky říkalo „Rio Botičo“. K Praze byly Vršovice připojeny jako samostatné město v roce 1922, zástavba v rámci jejich katastru však pokračovala i v dalších desetiletích.