Básník František Chalupa o ukrajinských kozácích na Bílé hoře

Znalost historie jiného národa, než toho vlastního, může mít různý rozměr a zabarvení. Platí to samozřejmě také v případě českého vztahu k Ukrajincům. V minulosti i dnes se často stávalo, že skutečné poznání bylo nahrazováno fantastickými domněnkami a představami. Můžeme si to připomenout také v souvislosti s letošním 8. listopadem, kdy se vzpomínalo 400. výročí bitvy na Bílé hoře.

Z hlubin dávnověku (XVIII): Germáni a Sarmaté – první kontakt

Ještě za mého mládí byla germánská epocha našich dějin prezentována asi tímto způsobem: Až do přelomu letopočtu u nás kvetla keltská kultura, ale pak přišli zlí Markomani vedení Marobudem, vyhnali hodné Kelty a usadili se v Čechách, zatímco jejich příbuzní Kvádové obsadili Moravu (odkud a kdy přišli Kvádové, se neřeší). Dvacet let nato byl Marobud potupně vyhnán, pak ještě vládl na Moravě nějaký „rex Quadis datus“ a potom je tu jen sem tam nějaká germánská zemljanka až do 6. století, kdy dorazili Slované. V rámci světových dějin jsme se ještě učili o jakýchsi Ostrogótech a Vizigótech, kteří spolu s Huny přitrhli od východu k hranicím římského impéria a nakonec je zničili. Ve skutečnosti tato germánská epizoda, skrytá pod názvem „doba římská“ a „doba stěhování národů“, trvala asi půl tisíciletí a věci byly, jak už to bývá, mnohem složitější. A taky zajímavější.

Ukrajinská kronika 2020/20: druhá polovina října

Hlavním ukrajinským tématem druhé poloviny října měly být komunální volby, uskutečněné v neděli 25. 10. Hlasování bylo chápáno jako důležitý signál toho, na jakém stupni zůstaly zachovány loňské voličské sympatie jak vůči současnému ukrajinskému prezidentovi, tak vůči jeho stále ještě velmi mladé opoře – politické straně Služebník (či Služebnice) lidu.

Soutěž „O nejhezčí a nejzajímavější vyprávění o Ukrajině“ skončila - a co dál? No přece cena čtenářů!

Musíme, bohužel, konstatovat, že koronavirus neotřásá jen celosvětovou ekonomikou, zdravotnictvím a veřejným míněním, ale že dokázal udělat tlustou čáru přes rozpočet i druhému ročníku naší literární soutěže. Za své vzalo plánované veřejné vyhlášení vítězů a předávání cen za účasti všech autorů, jejich příznivců, členů našich facebookových skupin, zástupců partnerů a oficiálních hostí. Navíc potenciální partneři soutěže: cestovky, dopravci a letecké společnosti mají teď úplně jiné starosti než sponzoring, natož literární. A tak nám nezbylo nic jiného, než dát hlavy dohromady a vymyslet něco nového a alespoň trochu zajímavého, aby to zaujalo i vás, naše čtenáře.

Štítky

Smutný osud (ale snad ne konec) pražské cerkve z Ukrajiny

Ve sváteční den 28. října vznikl z dosud neznámých příčin požár, který vážně poškodil zajímavou, byť nikoli původní pražskou památku. Dřevěný chrám sv. Michala vznikl na území dnešní Zakarpatské oblasti a patřil do skupiny šesti podobných památek, které v meziválečné době „přesídlily“ z nejvýchodnější části republiky do Čech a na Moravu.