Příloha Česká pozice přináší recenzi Matěje Kandríka na tři nové, rozsahem nevelké politologické studie zahraničních odborníků. Zajímají nás názory Edwarda Huntera Christie z Journal-u britského Royal United Services Institute. Posuzovaná studie se zabývá dopadem sankcí západních zemí vůči Rusku - autor uvádí, že sankce zaměřené na vojenské technologie se projevily v taktické rovině: druhý balíček sankcí ze září 2014 a hrozba balíčkem třetím „omezily ruskou agresi na Ukrajině“.

Týdeník 5 plus 2 (verze pro Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko, č. 28 z 29. 7.) informuje o sporu, který se rozvinul kolem plánovaného přesazení nepomuckého faráře V. Holého do Pelhřimova. Zdánlivě zcela neukrajinské téma je uvedeno do příslušných souvislostí konstatováním, proč část nepomuckých věřících odmítá ohlášeného „novofaráře“ Jiřího Špiříka. „Vyčítají mu, že byl údajně kdysi členem Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve.“ Problém není v listu podrobněji vysvětlen a není uvedeno ani to, že Špidlík má dva akademické tituly (ing., ThDr.).

Dva příspěvky zčásti se otírající o Ukrajinu přineslo Právo č. 175 z 28. 7. Na dvojstraně věnované komentářům ujišťuje Zdeněk Jičínský že „konfrontační politika není užitečná“. Jde samozřejmě o vztah k Rusku, na jehož obranu Jičínský přispěchá vždy ve stopách Václava Klause a Miloše Zemana. Tentokrát se odvolává na francouzského premiéra z let 1988-1991 Michela Rocarda (1930-2016) a cituje část jeho „politického testamentu“ (Le Point z 23. 6. t.  r.).

Ivan Černý se věnoval v příloze Salón Práva č. 175 z 28. 7 Romanu Blaškovi, fotografovi z tvůrčí dílny Jana Saudka. Píše podrobně o albu jeho snímků, resp. autobiografické knize nazvané Vášně mého života. Pozornosti se přitom dostává také části knihy, která obsahuje reportážní fotografie z pětitýdenního Blaškova pobytu v Ukrajině.

V Respektu č. 30 z 25. 7. informuje Tomáš Brolík o zavraždění významného běloruského opozičního činitele a novináře Pavla Šeremeta v Kyjevě a upozorňuje na záhadnou motivaci tohoto činu.  V rozhovoru s poslankyní českého parlamentu Zelienkovou, která vystoupila ze strany ANO, je zmíněn její zájem o ukrajinskou problematiku a účast na vypracování zprávy o vývoji této země v posledních dvou letech, Zelienková však si není jista zda bude moci její text dokončit.