Čtvrstoleté výročí rozpadu SSSR připomněla v Lidových novinách (č. 287 z 9. 12.) také Petruška Šustrová.  Připomíná výrok Rusky, demokratické poslankyně Starovojtovové, pronesený na počátku 90.

Václav Cílek zmínil v Lidových novinách č. 287 z 8. 12. v polemice s dopisem Martina C. Putny konstatuje, že „je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s okolními státy, mimo jiné i s Ukrajinou a Ruskem. Jde o možnost vzájemné potravinové či energetické pomoci, ale i o obyčejný lidský přístup“. Ukrajina je sice zmíněna na prvém místě, dále však autor mluví podrobněji už jen o Rusku. 

Alexandra Malachovská se ve dvou větších materiálech Práva č. 285 ze 7. 12. věnuje pozici gruzínského exprezidenta Saakašviliho v Ukrajině a také obviněním poslance O. Onyščenka proti ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi. Zároveň upozorňuje na značný počet ukrajinských ministrů zahraničního původu, kteří postupně vzdali boj za prosazení reforem v Ukrajině.

„Z hlediska národností převládají v Praze Ukrajinci“, píší Lidové noviny č. 285 ze 7. 12. Dovídáme se ještě, že ze 173 259 pražských cizinců se Ukrajinci podíleií slušným počtem 45 894 osob, je jich tedy více než čtvrtina. V článku Blahoslava Hrušky však už jiné podrobnosti o postavení Ukrajinců v Praze nenajdeme.

Prvním českým armádním kaplanem řecko-katolického obřadu se stal dvaačtyřicetiletý Rostyslav Strojvus z Kolomyje. Absolvent cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci (Katolický týdeník č. 50 z 6. Prosince, příloha Diecézní zpravodajstrví). Strojvus je znám už z předešlých let organizováním, resp. koordinováním charitativní pomoci pro Ukrajinu.