Zlínský čtenář Práva Pavel Havelka zaslal redakci vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech a ta jej ráda otiskla (č. 245 z 19. 10.). Spatření jediné fotografie z pochodu ukrajinských nacionalistů v Kyjevě stačilo Havelkovi k poznání skutečnosti, že jde o paralelu k nástupu nacismu. Západ podle Havelky opakuje omylnou orientaci proti Stalinovi a obrací se nyní proti Putinovi a Evropa ztrácí ostražitost (před ukrajinskými nacionalisty!) – za této situace si prý nikdo nemůže být jistý.

Petruška Šustrová shrnula v příloze Katolického týdeníku Pespektivy (č. 43, na dny 18. – 24. října) obsah příspěvků, které zazněly na výročním setkání společnosti Opus bonum v Břevnovském klášteře. Celkem pestrý obsah semináře, věnovaného Ukrajině (mluvili mj. Martin C. Putna a Ondřej Soukup, jeden příspěvek zazněl i v ukrajinštině), se týkal různých aspektů současného života země. Autorka své dojmy uzavřela slovy: „Na tom, že by změny, byť postupné a dílčí, měly pokračovat, se většina Ukrajinců shodne. A se smutným pokyvováním uznají, že to je a bude bolestné“.

Příloha Mladé fronty dnes Víkend vydaná ke dnům 15. – 16. 10. přináší v rámci malého cyklu České vtipy pro rok 1985 anekdotu o výbuchu v černobylské elektrárně, a to „jak tam zařvali dva lidé“, a to slovy: „Vypni to!“ a „Nejde to!“. Připomenutím této trochu zlomyslné reakce byla zřejmě uzavřena letošní česká reflexe 40. výročí černobylské katastrofy.  

Luboš Palata vytěžil ze svého říjnového pobytu v Ukrajině články otištěné v Mladé frontě dnes. V čísle ze 14. října informoval o názorech gubernátora Donecké oblasti Pavla Žebrivského na situaci v regionu, rozsáhlejší materiál z 15. 10. popisuje situaci ve městech Slovjansk (označeno je zde ruským názvem Slavjansk) a Kramatorsk. Zachyceny jsou v mnohém protikladné názory místních obyvatel, v závěru je ale citován názor jedné z místních obyvatelek: „dobře tu není, ale v Doněcku je mnohem hůř“.

Překladatel Alexej Sevruk popisuje v závěrečné rubrice 21. čísla obtýdeníku A 2 (vydáno 12. 10.) čtrnáctihodinové čekání na ukrajinsko-polské hranici při autobusovém přesunu z Ukrajiny do Prahy. O takovéto přivítání ze strany Evropské unie se postarali polští pohraničníci. Autorovi zůstal „nepříjemný pocit z nepřirozenosti situace, ze zacházení hraničícího se šikanou a škodolibou zvůlí.“ Je otázkou, zda nás uklidní závěrečná věta: „Ale svět je plný hranic, na kterých se často odehrávají mnohem větší dramata…“