Miloš Balabán konstatuje v Právu č. 209 z 6. 9. v rámci úvah o problémech společné politiky Evropské unie, že „unijní politici musí vidět, že v Ukrajině došlo ke konzervaci oligarchického kapitalismu“ a ptá se: „Bode vůle ho zachraňovat?“ Na to se lze autora zeptat: „Je to v Ukrajině opravdu tak úplně jednoznačné a beznadějné?“
Tomáš Brolík upozorňuje v Respektu z 5. 9. na fenomén krymskotatarské emigrace v Ukrajině.
Antonín Rašek v souvislosti s tím, že „Nejsme osamělý ostrov“ (Právo č. 205 z 1. 9.) naznačuje, že řada mezinárodních událostí poslední doby včetně tzv. 'ukrajinské krize' je i naším problémem, že však vyšší bezpečnostní hrozbou než migrační a ukrajinská krize, Rusko, Turecko a Blízký východ může být nakonec neschopnost evropských elit.
Zkrácený text rozhovoru s ruským historikem Alexandrem Šubinem přináší (ze zdroje Gazeta.ru) zářijové vydání Literárních novin (č. 9), a to na titulní stránce přílohy Interview pod titulem Anarchie není pro hlupáky. Část textu (Šubinova odpověď na tři otázky) se týká anarchismu prosazovaného Nestorem Machnem a jeho spolubojovníky na jihovýchodní Ukrajině po říjnové revoluci. Šubin mj. uvádí, že donbaská „revoltující mládež se dnes na Machna často odvolává“. Materiálu vévodí velká Machnova fotografie.
M. Vrba upozorňuje v Eskalátoru, závěrečné rubrice týdeníku A 2 (č. 18 z 31. 8.), na vymizení zájmu médií o Ukrajinu, což je fenomén lišící se od stavu z r. 2013 – pozornost světové veřejnosti je opravdu zaměřena jinam.
