Český překlad ukrajinského komiksu o boršči

Překladů z ukrajinštiny do češtiny v posledních letech hodně přibylo – jedná se o knížky nejrůznějších žánrů a typů. Kreslený seriál neboli komiks, čtenářsky nebo „prohlížečsky“ stále více úspěšný, v rámci této skupiny donedávna scházel. Od předloňského roku to už díky několika nově vydaným publikacím neplatí.

Poděkování a pozdrav Jirkovi Peškovi

Historik Jiří Pešek, profesor University Karlovy, oslavil sice významné životní jubileum v předloňském roce, ale k ocenění jeho přínosu se dostáváme až letos. Jeho zájem o problematiku ukrajinských dějin a kultury mezi tím ještě vzrostl. Je vhodné na to upozornit, vždyť oslavenec přispěl v nemalé míře k zvyšování zájmu o Ukrajinu v českém prostředí. Autorsky se také podílí na obsahu našich webových stránek.

Praha – Ukrajina 1:0 (1:0)

Nevšední titulek této drobničky nás vede do světa sportu, konkrétně kopané. Přečíst si ho mohli čtenáři slavných, pražsko-brněnských Lidových novin, dne 12. září 1935. Dnes nás tento údaj upozorňuje na to, že česko- (popř. československo-) ukrajinské vztahy měly a mají také svou sportovní dimenzi. Fotbal hrál v této souvislosti neposlední roli a doklad z roku 1935, starý jednadevadesát let, patří k těm nejstarším.

Krátce a jasně o tom, jak nyní nejlépe pomáhat Ukrajině

Můj kolega, kterého jsem kdysi, už před půlstoletím, pomáhal „zaučovat do Ukrajiny“ (lépe řečeno, snažil jsem se o to), vystupoval na našich stránkách už nejednou. Díky Putlerovi či spíše navzdory němu se stal v posledních letech nemalým znalcem této země a její kultury. Snaží se také, tak jako nespočet dalších zdejších lidí, Ukrajině pomáhat. Tento text o tom svědčí víc než výrazně a pomáhá už tím, že byl napsán. A Jirkovi přejeme i za tohle všechno k jeho blížícím se narozeninám pevné zdraví a mnoho síly do další práce… (boz)

Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (16). Smrt Jana Palacha a slovenští Ukrajinci

Sebeupálení Jana Palacha v lednu roku 1969 bylo jednou z hlavních událostí první zimy po sovětské okupaci Československa. Čin, který měl zastavit další postup „normalizace“ se nedočkal trvalé odezvy a povzbudil nakonec prosovětské síly, aby dokončily svou špinavou práci. Tato skutečnost, kterou byla tehdy zprvu jen těžko představitelná, samozřejmě nijak nezmenšuje význam obětování se pražského universitního studenta.