Bomby, bojové plyny, blokování pomoci Ukrajině a ukrajinského obilí atd. atp.

Přiznávám, že nemám čas a energii na pořádný komentář. Nicméně se toho děje tolik... už jen kolem zoufale se bránící a Západem málo podporované Ukrajiny. Rusové tam vedou velkou bombardovací ofenzivu nejen proti energetice, ale hlavně proti civilnímu obyvatelstvu.

Jako už v Sýrii i tady soustavně realizují dvojúdery: první vlna klouzavých bomb nebo raket zničí domy, zabije a zraní řadu lidí, druhý, o čtvrt hodiny pozdější úder, už zabíjí lékaře, záchranáře a sousedy, kteří z trosek zachraňují zasypané a zraněné. Cílem i ohromných bomb (aktuálně trefil kousek o váze 1,5 tuny do centra malé vesnice u Charkova) jsou městská sídliště i vesnická zástavba. Je to čistý teror proti civilnímu obyvatelstvu a s vědomím, že na leteckou obranu vesnic a městeček Ukrajina ani jiný stát nikdy nebude mít dost protiletadlových raket...

Na frontě zřejmě Rusové proti Ukrajincům nasadili již snad sto let zakázané bojové plyny... No, a na území EU nejspíše zkorumpovali daleko více politiků, než zatím vyšlo najevo (tvrdí to eurokomisařka Věra Jourová). Těší mne, že česká armáda, český prezident a snad i většina vlády bere tyhle aktuální problémy na vědomí. Bohužel ale, v Německu to vypadá podstatně jinak, a to nejen v SPD, kde srdce socanů zřejmě přes veškerá prohlášení nadále většinou tlukou v rytmu ruské hymny, ale – utírám slzu – i mezi špičkami Zelených.

Robert Habeck kupříkladu nerozumí („Solche Rechenreien sind mir zu technisch…“) takovým počtům, že Německo sice dává na Ukrajinu z celé Evropy absolutně nejvíce peněz, ale jen zlomek z toho na zbraně a nadto i ta celá masa podpory je tak veliká jen proto, že Německo je lidnatá velmoc (85 milionů obyvatel). Ale když panu místopředsedovi vlády reportér řekne, že v přepočtu na obyvatele nebo na procento hrubého národního důchodu (např Estonsko dává na zbraně pro Ukrajinu 1,5 % svého hrubého národního produktu) je Německo až hluboko v pelotonu dárců, tedy že nic moc.

Tak takovým "technikáliím" zelený vůdce prostě nerozumí. Dobře, je to původním povoláním literární vědec, ministrem hospodářství a energetiky se stal v důsledku přírodních neštěstí... ale pak ta pomoc podle toho vypadá.

Mezi tím američtí republikáni blokují na Trumpův pokyn peníze pro Ukrajinu. Velmi mne také dojalo zjištění, že hysterické scény zemědělců, blokujících na polské hranici průjezd aut s ukrajinským obilím nebo ničících jejich náklad, jakož i jiné hysterické akce proti ukrajinskému exportu, který prý "ničí evropské zemědělství", vlastně jen zakrývají skutečnost, že dovoz ruského a běloruského obilí a hnojiv do EU běží bez nejmenšího omezení a Putin za to inkasuje skoro tolik, kolik za ropu a plyn.

Nějak se najednou zjistilo, že vlastně na ruské obilí a hnojiva dosud nebyly uvaleny sankce, takže proč se omezovat? Ale s tou ukrajinskou pšenicí, to už je nebezpečné svinstvo, řekl by soudruh Babiš. Ostatně: Na exhibiční Putinově výstavbě Mariupolu, do základu zničeného jeho armádou, a vytvoření „vzorného ruského města“ se podílejí německé firmy, anžto jim to taky nikdo nezakázal. Tedy možná ano, ale Habeckovo zelené ministerstvo hospodářství vlastně zatím neví...

Ale nejen Ukrajinou bortí se svět: USA řeší problém s nešťastnými a pasivními teenagery covidové generace. Možná za to může covidová separace, možná chorobná závislost na sociálních médiích, ale průšvih je to zcela evidentně ve svých důsledcích velikánský. U nás to máme taky, ale skutečnost, že se česká mládež už vůbec nepohybuje a nádavkem je funkčně negramotná (20 % středoškoláků) tyhle psychické problémy zřejmě překrývá...

Na závěr jen vyslovuji naději, že se jednou opět neprobudíme hřmotem ruských tanků nebo po nějakém pěkném náletu ruských soudruhů rovnou na onom světě…

(jip)