Drobničky srpen 2016

Teď už konečně situaci na Ukrajině dokonale rozumíme

Ondřej Slačálek a aktivista Greenpeace Jan Rovenský si notují v č. 483 Nového prostoru z 31. 8.: „Ukrajina ukazuje, že síly, které čelí Rusku, jsou často fašizující…“ (Slačálek) – „Nemám na Ukrajinu jednoznačný názor – odmítám ruskou invazi, ale nemohu podporovat bytosti /!/, které tvoří třeba prapor Ajdar“. K tomu nelze říci nic jiného, než „a je to!“, resp. „teď už konečně situaci na Ukrajině dokonale rozumíme…“

Ukrajino, je ti pětadvacet, postarej se sama

Lidové noviny č. 201 z 27. 8. se věnovaly Ukrajině ve čtyřech příspěvcích. Především připomněly s několikadenním zpožděním 25. výročí vyhlášení nezávislosti této země článkem Josefa Mlejnka juniora nazvaným Ukrajino, je ti pětadvacet, postarej se sama. /…/  Petra Procházková připomíná kontroverzní výroky amerického prezidentského kandidáta D. Trumpa o Krymu a nadšenou ruskou reakci na ně. Rakouský politolog Reinhard Heinisch se zmiňuje o Ukrajině v rozhovoru, věnovaném blízkým rysům současné rakouské a severoamerické vnitřní politiky.

Rozhovor se známou fotografkou Danou Kyndrovou

Týdeník Rozhlas č. 35 z 22. 8. přináší dlouhý rozhovor se známou fotografkou Danou Kyndrovou připravený Agátou Pilátovou. Ke slovu zde přichází i její autorský zájem o někdejší Podkarpatskou Rus. Autorka se zpovídá ze vztahu k tomuto regionu slovy: „já si po roce 1989 naivně myslela, že se toto krásné území, které Stalin odcizil, k nám zase vrátí. Tak jsem se tam poprvé vypravila hned v r.

Putinovo Čarování

Petra Procházková psala v č. 195 Lidových novin z 20. 8. znovu o podivném Putimově „čarování“ kolem situace v Krymu a stavu rusko-ukrajinských vztahů. Rozsáhlejší materiál  otiskla v příloze Orientace téhož čísla LN Zuzana Válková. Jde o dvoustránkový příspěvek Ukrajinky ve frontě na život doplněný dlouhým podtitulem, barevnou kresbou Lely Geislerové a působivou fotografií. Těžkou situaci své země tu prezentují z největší části dvě české Ukrajinky. Autorka nechává v závěru příspěvku promluvit i svědky někdejšího ukrajinského dění, mj.

Liší se zájmy českého a ruského prezidenta?

„Liší se zájmy českého a ruského prezidenta?“, ptá se Jakub Janda, vedoucí programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty v Lidových novinách č. 194 z 19. 8. Krátký přehled, dokumentující „průnik Zemanových aktivit se zájmy putinovského režimu“, uvádí to, co vlastně všichni už víme, ale o čem je třeba hovořit nadále. Zhruba polovina dokladů se týká Zemanových stanovisek k Ukrajině a ruským aktivitám v této zemi. Příspěvek je zařazen do rubriky Diskuse, diskutovat ale není příliš o čem.

K sestřelení Boeingu nad Ukrajinou

Kreslíř Václav Teichmann zpodobil v Mladé frontě dnes č. 193 z 18. 8. poslance ČSSD a bývalého SNB-ka Stanislava Humla. Jeho svět je prý vskutku „policejně řízný a nekompromisní“, takže „za sestřelením boeingu nad Ukrajinou stála CIA“. Podobně sotva smýšlí Luděk Navara, který v rubrice Oškliv téhož čísla vzpomíná na pakt Molotov – Ribbentrop ze srpna 1939 a přemýšlí o jeho souvislostech s dnešní dobou: „názorně můžeme vidět, jak tragické důsledky pro miliony lidí má, když se celé země, regiony nechají napospas běsům.

Ukrajinská čítanka (Davaj, Ukrajina, davaj)

Ve středu 17. 8. ukončila stanice CT Art po půldruhém měsíci pravidelné předvádění desetiminutových filmových profilů současných ukrajinských spisovatelů. Celý šestnáctidílný česko-polsko-slovenský cyklus nazvaný Ukrajinská čítanka (Davaj, Ukrajina, davaj) zasluhuje zvláštní pozornost a bude zde časem šíře zhodnocen v oddílu Recenze.

O azyl v České republice požádalo 872 osob, nejčastěji Ukrajinci (289) a Iráčané

Od ledna do konce července t. r. požádalo o azyl v České republice 872 osob, nejčastěji Ukrajinci (289) a Iráčané (133). Podíl Ukrajinců dosáhl tedy téměř přesně třetiny všech případů (www.novinky.cz, 15. 8.). O tom, jaký podíl žadatelů uspěl, citovaný text neinformuje.

Štítky:

Nové komplikace v rusko-ukrajinských vztazích

V Lidových novinách č. 189 ze 13. 8. uvažuje Petra Procházková o nových komplikacích v rusko-ukrajinských vztazích, ke kterým vedly údajné „diverzní akce“ Ukrajiny proti představitelům ruských intervenčních jednotek přítomných v Krymu. V příloze téhož čísla Orientace hovoří Zuzana Lizcová s britským politickým analytikem H. Kundnianim o současné zahraniční politice Německa. Probrána je mj. role této země ve vztahu k „ukrajinské krizi“, ovlivněná německo-ruskými hospodářskými vztahy.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer