Drobničky v říjnu 2016

Problém korupce v Ukrajině

Uživatelka značky –ter, stálá kritička novějšího ukrajinského vývoje Tereza Spencerová vyjadřuje v 11. čísle Literárních novin (z konce října) starost o přetrvávající problém korupce v Ukrajině. Je známou skutečností, že Spencerová představuje typ novináře, který nenajde na Ukrajině nikdy ani chlup dobrého – kdo by se jinak zastával trpícího a trvale klamaného ukrajinského lidu… 

Stále nové pokusy diskreditovat pojem „majdan“

K podivným posunům dochází v českém prostředí při stále nových pokusech diskreditovat pojem „majdan“ a zpochybňovat smysl a pozitivní význam událostí v  Ukrajině z přelomu let 2013 a 2014. Erik Tabery v editoriálu Respektu č. 44 (pro týden od 31. 10. do 6. 11.) ostře polemizuje s textem šédfredaktora Mladé fronty dnes Jaroslava Plesla, který připomněl a dehonestoval majdan v souvislosti s alternativními pražskými oslavami 28. Října na Staroměstském náměstí. 

Fotbalový talent, jehož „z Doněcku vyhnala válka“

Fotbalovým talentem, který „z Doněcku vyhnala válka“, je podle materiálu Jana Daňka v týdeníku 5+2  (č 39 z 27. 10.) černihivský rodák Oleksij Čereda. Kdysi hrál za známý klub Šachtar Doneck, nyní se však musí spokojit s možností působit v druholigovém týmu 1. SC Znojmo. O Ukrajině se však v tomto materiálu dovíme jen to, že je tam nyní „velmi obtížná situace“ a dále, že „český jazyk je velmi podobný ukrajinskému a ruskému“.

Vývoj pravdomluvnosti Vladimíra Putina

Jana Bendová si v rubrice Refexář (Reflex č. 42 z 20. 10.) vzala na paškál účelový vývoj pravdomluvnosti Vladimíra Putina, který popíral a pak ve vhodnou chvíli přiznal aktivní přítomnost ruských voják v Krymu a následně i v Donbasu. Ve vzpomínce na události z léta r. 2014 autorka resumuje: „Tak ještě to sestřelené letadlo, Vladimíre Vladimíroviči.“

Užhorodský ruskojazyčný autora Andrij „Banda“ Šoltes v Knihovně Václava Havla

Ve Tvaru č. 17 (20. 10.) informuje Alexej Sevruk o vystoupení užhorodského ruskojazyčného autora Andrije „Bandy“ Šoltese v Knihovně Václava Havla a označuje je za „orální blogový zápis s promítáním“, zaměřený hlavně na osobitosti regionu. V tomtéž čísle se pozastavuje Svatava Antošová nad klipovitým stylem knihy André Vltchka Impérium lže vydané v českém překladě. Udivuje ji způsob psaní tohoto petrohradského rodáka, který přesídlil na Západ, a poukazuje v této souvislosti i na psaní Vltchka o vyděračském vztahu Evropské unie k Ukrajině. „Není náhodou ve hře více faktorů?

Rozhovor Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou

Ukrajina není i je zastoupena v rozhovoru Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou, Ruskou žijící v USA (Právo č. 246 z 20. 10., příloha Salon č. 994). Citujme alespoň toto: „Já si nemyslím, že v Rusku panuje totalitní režim, ale ruská společnost totalitní je. Zejména od anexe Krymu přešla do stavu vysoké mobilizace, v němž od té doby setrvává“. A v závěru pak: „Rusko /…/ nemůže tvrdit: Provedl nám to někdo cizí. Protože Rusové si /…/ všechno způsobili sami.“ 

Rozporné reakce na polský historický film Volyň

Rozporné reakce na polský historický film Volyň, zobrazující na pozadí událostí r. 1943  černobílý obraz agresivních Ukrajinců a jimi pronásledovaných Poláků, registruje Luboš Palata v Mladé frontě dnes z 20. 10. O stejné tematice psalo Právo 3. 11. Autoři zaznamenávají hlasy z polské i ukrajinské strany, poukazující na historické nepřesnosti a přílišnou jednostrannost díla.

Berlínské jednání tzv. normandské čtyřky

Berlínské jednání tzv. normandské čtyřky z 19. 10. zhodnotila na základě jejího dosavadního vývoje vyváženým způsobem Petra Procházková (LN č. 246 z 20. 10.). Ze sporných bodů vyzvedává zejména nezbytné, ale zatím jen těžko realizovatelné volby v Donbasu. Oceňuje také to, že přes neřešitelnost základních problémů počet obětí bojů přece jen poklesl. 

Vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech

Zlínský čtenář Práva Pavel Havelka zaslal redakci vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech a ta jej ráda otiskla (č. 245 z 19. 10.). Spatření jediné fotografie z pochodu ukrajinských nacionalistů v Kyjevě stačilo Havelkovi k poznání skutečnosti, že jde o paralelu k nástupu nacismu. Západ podle Havelky opakuje omylnou orientaci proti Stalinovi a obrací se nyní proti Putinovi a Evropa ztrácí ostražitost (před ukrajinskými nacionalisty!) – za této situace si prý nikdo nemůže být jistý.

Výroční setkání společnosti Opus bonum v Břevnovském klášteře

Petruška Šustrová shrnula v příloze Katolického týdeníku Pespektivy (č. 43, na dny 18. – 24. října) obsah příspěvků, které zazněly na výročním setkání společnosti Opus bonum v Břevnovském klášteře. Celkem pestrý obsah semináře, věnovaného Ukrajině (mluvili mj. Martin C. Putna a Ondřej Soukup, jeden příspěvek zazněl i v ukrajinštině), se týkal různých aspektů současného života země. Autorka své dojmy uzavřela slovy: „Na tom, že by změny, byť postupné a dílčí, měly pokračovat, se většina Ukrajinců shodne. A se smutným pokyvováním uznají, že to je a bude bolestné“.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer