Informace o českých knihách

O československých legiích v Ukrajině nově i zcela tradičně

Vznik a vývoj československých legií v někdejší ruské říši se už dávno stal legendou. Této tematice bylo postupně věnováno mnoho set knih různého rozsahu a žánru, ač byla v letech 1948–1989 tato tematika odsunuta do pozadí. Nyní se jí v odborných i beletristických titulech výrazně věnuje historik Dalibor Vácha.

První český historik, který pochopil Ukrajinu: Jaroslav Bidlo

Kniha spojující vydání pamětí a vzájemné korespondence Jaroslava Bidla a Milady Paulové se sotva může stát horečně vyhledávanou či rozšířenou četbou. Práce spojená s přípravou takové knihy je přitom značně náročná, ale vyplatí se. Čtenáři-historikové na prameny tohoto druhu čekají, aby se pokusili lépe chápat okolnosti své práce.

Platí tu: Ptáčku zobej, nebo scípni. – Ať se to líbí nebo ne, nutno zobat!

Citát o ptáčkovi zobajícím z ruky zazněl při zasedání československé exilové vlády v Londýnu dne 30. ledna 1945: první část pronesl ministr Majer, druhou jeho kolega Feirabend. Nekomunističtí členové vlády tak komentovali její pozici ve vztahu k sovětskému spojenci. Ač se uvedený citát v dané chvíli týkal československého vztahu k tehdejší polské otázce, měl širší platnost.

Čelný ukrajinský církevní představitel o své zemi v „roce jedna“

S homiletickou čili kazatelskou literaturou se v češtině nesetkáváme v současné době příliš často, ať jde o produkci domácí nebo přeloženou. Publikování knižního překladu publikace takovéhoto typu z ukrajinštiny je zcela překvapující. Idea vydání české verze knížky vznikla díky návštěvě jejího autora v Praze na počátku roku 2016.

Evropa, Rusko, teroristé, běženci … a Ukrajina

Soubory osobních rozhovorů, vedených s výraznými osobnostmi, vnesl do české tištěné produkce v nemalé míře Karel Hvížďala. Jeho kniha vyšla v roce brexitu, ruských snah o rozšíření pozic ve východní Evropě a v části Středomoří i dalších událostí. Cílem knihy je přimět čtenáře k hlubšímu uvažování o těchto problémech.

Problematický sborník od „předních odborníků z různých oblastí“

Koncem dubna 2016, snad náhodou v předvečer 30. výročí výbuchu v černobylské elektrárně, se v Praze konala specifická konference. Hlavním cílem jejích organizátorů a účastníků bylo odsouzení a zavržení událostí, které v letech 2013 a 2014 zahájily a poté doprovázely výrazný obrat ve vývoji a směřování Ukrajiny.

Ukrajinské stopy ve válečné biografii Edvarda Beneše

Odborné edice fotografií, zejména dokumentárních, jsou dodnes určitou zvláštností. Často zajímavě doplňují dokumentaci života významných osobností. Platí to i v případě Edvarda Beneše, jak ukázalo zpřístupnění části bohatého fotografického materiálu, který dokládá šest a půl neklidných a osudových roků v životě prezidenta Beneše.

Reprezentační monografie Karla Cudlína a místo Ukrajiny v ní

Nakladatelství Torst připravilo u příležitosti 40. výročí fotografických aktivit K. Cudlína jeho rozsáhlou reprezentativní monografii. Lze se tak důkladně seznámit s dílem jednoho z významných zdejších tvůrců fotografie stojící na pomezí žánru dokumentárního a uměleckého.

Po stopách předků, ale i za Banderou a Šuhajem

V češtině zatím není k dispozici mnoho cestopisů po Ukrajině. V knížce z roku 2014 se dočteme, jak viděly o osm let dříve západní část této země dvě autoturistky mladšího středního věku. Autorka, žijící někde pod Jeseníky, která si zachovala určitou matně vzdálenou vazbu k Ukrajině, se rozhodla hledat stopy dvou svých prarodičů, kteří doputovali po r. 1945 z Ukrajiny do Československa.

Katalog výstavy dvou ukrajinských výtvarnic

O ukrajinském výtvarném umění jsme u nás věděli tradičně vždy daleko méně, než o literatuře. Týká se to jak celkového obrazu vývoje výtvarné kultury, tak tvorby jednotlivých autorů či autorek. Malou výjimkou se stal katalog výstavy prací dvou výtvarnic, uspořádané v Ostravě.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer