Kronika

Ukrajinský parlament prodloužil 17. srpna válečný stav i platná pravidla pro mobilizaci ukrajinských občanů. O týden později vstoupil druhý rok války, zahájené ruským útokem z 24. 2. 2022, do své druhé poloviny. Stalo se tak za situace, kdy Ukrajina pokračuje za obtížných podmínek v protiofenzivě u Bachmutu a v některých částech Zaporožské oblasti.

Na den 8. července připadl už pětistý den ruské války proti Ukrajině. Ukrajinská protiofenziva, vedená proti ruským okupačním vojskům od poloviny června, pokračovala pomaleji, než bylo očekáváno, udržela si však soustavný charakter na většině frontové linie procházející Ukrajinou.

Dlouho uvažovaná i ohlašovaná ukrajinská vojenská protiofenziva začala bez oficiálního oznámení 10. června. Během tří týdnů se ukrajinským vojskům podařilo dosáhnout určitých úspěchů, jejich postup byl však pomalejší, než předpovídali optimisticky naladění pozorovatelé. Je zjevné, že boj o jihovýchodní Ukrajinu bude dlouhý a složitý.

Ani pátý měsíc tohoto roku nepřiblížil rozuzlení a podstatnou změnu situace, která přetrvává na rusko-ukrajinské frontě od loňského listopadu. Psychologická hra, kterou uplatňuje Ukrajina v souvislosti s chystanou ofenzivou, je stále prodlužována a ani vojenští odborníci nejsou schopni přesně rozluštit pozadí a smysl tohoto postupu.

Událostí dubna byla především návštěva nejvyšších představitelů Česka a Slovenska v Kyjevě, uskutečněná na konci měsíce. Dvoudenní pobyt prezidenta Pavla i prezidentky Čaputové potvrdil shodný postoj obou zemí k aktuální situaci i potřebám Ukrajiny a připravenost obou „československých“ států nadále této zemi pomáhat.

Březen byl dalším měsícem, který nijak výrazně nepozměnil válečnou frontu na východě a jihovýchodě Ukrajiny. O úspěších ruské ofenzivy nelze hovořit a všechny drobné územní zisky byly vykoupeny rostoucím počtem obětí. Podle ukrajinských zdrojů přišlo Rusko už o 270 000 příslušníků vlastních ozbrojených sil a jen za březen přibylo na ruské straně 25 000 obětí.

Dne 24. února vstoupila ruská agrese proti Ukrajině a všechny s ní spojené události do druhého roku trvání. Je zjevné, že putinovský režim původně stanovených cílů ani v náznaku nedosáhl, ani v nejmenším se však nevzdal snahy o jejich naplnění za každou cenu. Na druhé straně Ukrajina neprojevila ani nejmenší tendenci ke kapitulantství a brání v nevídaně krutém zápasu nekompromisně svou existenci.

V lednu nového roku pokračovala ruská agrese proti Ukrajině, aniž by byl patrný jakýkoli náznak jejího zmírnění. Nenastala podstatnější změna frontové linie a nijak se nepřiblížila perspektiva ukončení konfliktu. Údajné vánoční příměří, vyhlášené z ruské strany pro termín východokřesťanských vánočních svátků, nevstoupilo v platnost.

Také dny před polovinou listopadu přinesly některé povzbuzující zprávy z ukrajinsko-ruského bojiště. Tentokrát se týkaly západní části Chersonské oblasti. Pomalý, ale úspěšný postup ukrajinských vojsk, zahájený na sklonku léta, přivedl nakonec ruské okupační jednotky v oblasti západně od Dněpru k pokusu o organizovaný ústup na levý, tj. východní břeh největší ukrajinské řeky.

Ruský prezident, diktátor a muž nevysokého vzrůstu, oslavil počátkem října své sedmdesáté narozeniny. Toto „kulaté“ výročí nebylo pojato tak výrazným způsobem, jako by se to stalo v mírovém období. Vladimír Putin, který rozpoutal brutální válku proti sousední Ukrajině, se totiž stal zajatcem či rukojmím vlastní agresivní politiky a zjevně není schopen dovést konflikt k vítěznému konci.