Kronika

Začínáme znovu, ač neradi, koronavirovým zpravodajstvím, které zatím nepotěší. Ukrajina prožívala z tohoto hlediska po celý červen složité období, které vyvrcholilo 25. června. V onen čtvrtek vystoupal každodenní přírůstek nově zjištěných nakažených na nebývalých 1 109 osob. Poté sice následoval pozvolný sestup, celková celostátní bilance však zůstává zneklidňující.

Naděje, že koronavirová vlna, šířící se na ukrajinském území od března, už vyvrcholila a končí, se během první poloviny června zcela rozplynula. Ukázalo se naopak, že tato země a její pokulhávající zdravotnictví mají hlavní zkoušku asi teprve před sebou. Už teď je jasné, že tato skutečnost poznamená nemalou část druhého roku vládnutí Volodymyra Zelenského.

Těžko říci, zda Ukrajina už opravdu prošla vrcholnou fází koronavirové epidemie. Množství nově onemocnělých i uzdravených se denně pohybuje v řádu několika stovek. Počet nemocných vystoupal v druhé polovině května z 18 616 na 24 012, počet vyléčených stoupl z 5 276 na 9 690, počet mrtvých se posunul z 535 na 718 – množství provedených testů stouplo z 232 899 na 363 187.

Zatím lze jen těžko odhadnout, kolikrát ještě postavíme do čela této rubriky koronavirovou tematiku. Právě ona ovlivňuje nadále veškeré hospodářské, sociálně-politické i kulturní, ale samozřejmě i sportovní dění na území Ukrajiny, stejně jako v jiných evropských zemích nebo na území dalších kontinentů. Z tohoto hlediska není podstatný rozdíl mezi Ukrajinou a většinou dnešního světa.

Ani tato kronika nepouští na první místo v přehledu událostí nic jiného než koronavirovou problematiku. Vše nasvědčuje tomu, že teprve v příštích dvou týdnech začne na ukrajinském území vrcholná fáze epidemie. Dost podobně se vyvíjí situace v Bělarusi a zejména v Rusku. V každé z těchto tří zemí problematika současné epidemie, resp. reakce na ni, nabyla specifické podoby.

Můžeme začít stejným konstatováním jako minule, které si bohužel udrží aktuálnost ještě nejméně měsíc. Dění v Ukrajině ovládla koronavirová epidemie, která směřuje na ukrajinském území teprve k počátku své vrcholné fáze. Stejně jako kdekoli jinde si její rozsah nedokázali v Ukrajině předem představit a bez problémů se na ni připravit.

V uplynulých dvou týdnech fenomén koronaviru zcela zastínil veškeré ukrajinské politické dění a odsunul je do pozadí. Ukrajinská kapitola celosvětové koronavirové epidemie se otevřela ve srovnání s Českem asi o dva týdny později. Obavy z jejího rozsahu a z toho, zda a nakolik je Ukrajina schopna jí čelit, jsou však značné.

Dlouho očekávaná výměna ukrajinské vlády měla šanci stát se hlavní událostí první poloviny března, postupně ji však (a nejen ji) zatlačovalo šíření epidemie koronaviru. Přesto klademe nástup premiéra Denyse Šmyhala, který je osmnáctým ukrajinským předsedou vlády za necelých devatenáct let, na první místo dnešního přehledu.

Dnes nabízíme zprávy k těmto tématům: očekávané změny ve složení vlády a úvahy o jejím možném konci – situace v Nejvyšší radě Ukrajiny a aspirace jejího předsedy D. Razumkova – vývoj ukrajinsko-ruských vztahů – koronavirus v Ukrajině a reakce tamní veřejnosti.

Také první polovina února zůstávala v Ukrajině nejvíce poznamenána aktivitami prezidenta Zelenského. Přestože průzkumy naznačily určitý pokles důvěry v jeho osobu (meziměsíčně z 63 % na 49 %), Zelenskyj předstihuje z tohoto hlediska nadále jak šéfa parlamentu Razumkova, tak premiéra Hončaruka.