Ukrajinská kronika 2023/4 (duben, devatenáctá válečná)

Událostí dubna byla především návštěva nejvyšších představitelů Česka a Slovenska v Kyjevě, uskutečněná na konci měsíce. Dvoudenní pobyt prezidenta Pavla i prezidentky Čaputové potvrdil shodný postoj obou zemí k aktuální situaci i potřebám Ukrajiny a připravenost obou „československých“ států nadále této zemi pomáhat.

V průběhu čtvrtého měsíce tohoto roku nevedla bojová činnost obou stran, charakterizovaná především doznívající ruskou ofenzivou, k žádným výraznějším změnám frontové linie. Centrem pozornosti zůstalo město Bachmut, na jehož území dokázaly ruské jednotky poněkud postoupit, ovšem za cenu velkých bojových ztrát. Celkové ruské ztráty dané počtem padlých a raněných přesáhly podle ukrajinské evidence 190 000 osob.

O předpokládané a ohlašované ukrajinské protiofenzivě se nadále hovoří a v platnosti zůstává úvaha o jejím jarním termínu. Zatím byla pouze naznačena skutečnost, že ukrajinské jednotky už operují na menším území východně od řeky Dněpr. Toto území se nachází v blízkosti oblastního města Cherson, které je nadále z ruské strany ostřelováno. Pokračují však ruské raketové útoky i na vzdálenější lokality v ukrajinském zázemí, naposledy na město Umaň, kde zahynulo 25 civilistů. Odpovědí byly útoky na území okupované Rusy, naposledy na zásobníky pohonných hmot v krymském přístavu Sevastopol.

Bylo zaznamenáno pokračující úsilí některých třetích zemí, zaujímajících ve světovém dění velmi rozdílnou pozici (Čína, Brazílie, Vatikán), o zprostředkování v konfliktu. Tyto snahy však zatím nevykázaly žádný úspěch. Zastiňují je snahy zemí Evropské unie a několika dalších západních států o zajišťování další vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. Do blízkosti fronty už byla dopravena značná část dříve přislíbených zbraní, které mají pomoci při uskutečnění ukrajinské protiofenzivy.

Významná světová role Číny se projevuje v rámci rusko-ukrajinského konfliktu poněkud nezřetelně. Z tohoto hlediska zaujal telefonický rozhovor ukrajinského a čínského prezidenta z 26. dubna, který signalizuje, že se nedá s jistotou hovořit o jednoznačně a bezvýhradně proruské pozici Číny. Snahu oživit a usměrnit čínský podíl na rozřešení konfliktu potvrdila i návštěva francouzského prezidenta v této zemi.

Významná role Ukrajiny při zásobování světových zemí obilím, zejména zemí z oblasti tzv. třetího světa, přetrvává i v době válečného konfliktu, o což se zasloužila loňská tzv. istanbulská dohoda. Rusko však nyní podmiňuje prodloužení její platnosti řadou svých dalších podmínek. Vyjednávání o této problematice bude nepochybně složité. Jinou kapitolou týkající se vývozní strategie a možností Ukrajiny je snaha některých východoevropských států, sousedů Ukrajiny, omezit vývoz ukrajinského obilí nebo potravinářských výrobků na vlastní území. Oprávněnost takovéhoto protekcionismu příslušných zemí, k nimž se Česká republika nepřipojila, řeší nyní evropské orgány.

Vnitřní dění v Ukrajině bylo v dubnu charakterizováno mimo jiné neklidem v pravoslaví, rozpolceném do dvou organizačních struktur. Stoupenci státem podporované Pravoslavné církve Ukrajiny (PCU) se snaží oslabit proruské církevní struktury a řada náboženských pravoslavných náboženských obcí skutečně přešla do tábora PCU. Tento trend je charakteristický zejména pro střední a západní Ukrajinu. V některých oblastech podporují tento trend zvolené samosprávné orgány.

Ukrajinští političtí pozorovatelé a analytici uvažují stále častěji o tom, nakolik bude možné v průběhu příštího roku zajistit uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. Shodují se na tom, že v případě přetrvání válečného stavu bude jejich zajištění nemožné a že bude třeba řešit tento problém s předstihem.

Ukrajinu a speciálně Odesu navštívila generální tajemnice UNESCA, která předala představitelům a obyvatelům města dokument potvrzující, že historické jádro města bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví.

(boz)