Recenze

Lidské ztráty, které Ukrajině způsobila ruská agrese, jsou nesmírné, a ještě dlouho jim nebude konce. Litovat je samozřejmě všech zmařených životů – většinou pro nás zůstanou anonymní. Více víme např. o těch lidech, kteří stačili zviditelnit svůj náhle ukončený život prostřednictvím svých literárních nebo uměleckých snah. Mezi tyto padlé patří i básník a prozaik Volodymyr Vakulenko, zabitý ruskými okupanty někdy na jaře roku 2022. Přesné datum jeho smrti neznáme a ani znát nebudeme.

Po únoru roku 2022 bylo možno se obávat velkých problémů vydavatelského života na Ukrajině. Při pohledu z dálky jsme netušili, zda budou k dispozici prostředky pro vydávání nových knížek. Vše se naštěstí vyvinulo úplně jinak. Knižní novinky vycházejí a jsou čteny. Putinovské Rusko je schopno realizovat kulturní genocidu a etnocidu Ukrajinců jen na územích, které okupovala jeho armáda. Mezi tím ukrajinská nakladatelství v prostoru od Užhorodu po Charkov či Odesu pracují a zajišťují průběžně „protiruskou vakcinaci“…

V posledních letech bylo uvedeno do distribuce mnoho zajímavých a úspěšných ukrajinských filmů. K nim se určitým způsobem přiřadil také se zájmem očekávaný televizní seriál „Chytit Kajdaše“. Tato opravdu realistická novinka se stala blízkou snad každému Ukrajinci. Protože v českém prostředí je ukrajinská televizní tvorba téměř neznámá, chceme zde na seriál aspoň stručně upozornit.

V pátek večer bylo poblíž kina Pilotů v Praze-Vršovicích docela plno a rušno. Chystala se zde premiéra dokumentárního filmu „V Kyjevě se nestřílí“. Ve vysvětlujícím popisu užili jeho tvůrci formulace „Nemusíte žít ve válečné zóně, abyste se setkali s válkou“. Je tomu skutečně tak. Válka prosákla do všech skulin ukrajinského života, mluví všemi jazyky a vynáší na povrch mnoho problémů.

Krátké ohlédnutí za panelovou diskusí, která se uskutečnila začátkem srpna po promítání filmu Ruský stát versus Oleg Sencov v kině Světozor. Jakou zprávu posílá Sencovova hladovka občanům Česka, zmůže jednotlivec vůbec něco proti totalitě či jak se dělá propaganda?

V sobotu 16. června 2018 se v kinosále Městské knihovny Praha uskutečnilo představení kyjevského divadla Zoloti vorota (Zlatá brána) s názvem Stalkeři. Autor Paul Arie a režisér Stas Žirkov ji definují jako „alegorickou komedii o černobylské zóně, která je metaforou současné Ukrajiny“.

V neděli 27. května se v kině Ponrepo promítal ukrajinský dokumentární film Neviditelný prapor (Невидимий батальон). Film, postavený na stejnojmenném sociologickém výzkumném projektu Ukrajinského ženského fondu a původně zamýšlený spíše jako podpora pro uzákonění genderové rovnosti mužů a žen v ukrajinské armádě, přinesl autentické svědectví účasti šesti různých žen na obraně země proti agresoru.

Ve středu 2. 5. 2018 uvedlo pražské kino Oko ukrajinský film „Mýtus – proč zahynul Vasyl Slipak“. Druhé společné dílo režisérů Leonida Kantera a Ivana Jasnije je hodinu trvajícím životopisným dokumentem. Snímek je věnován ukrajinskému opernímu pěvci obdařenému výjimečným hlasem a neobyčejně pohnutým životem.

Film Kyborgové (Kiborhy), který vyvolal velmi rychle značný ohlas, jsme měli možnost vidět v pražském kině Světozor 23. 4. 2018. Sál byl zcela vyprodán a mnoho diváků před vchodovými dveřmi marně čekalo, zda přece jen neproklouznou dovnitř. Film sledovalo mj. několik velvyslanců, působících v Praze – samozřejmě především ten ukrajinský.