Drobničky v září 2021

Miniatury (8). Koně

Dostáváme se k miniatuře, inspirované jakýmsi starým obrazem. Často jsem se zamýšlel nad tím, který obraz – nejspíše renesanční – by to mohl být a kde ho autorka viděla. Snad v některé ze známých galerií. Myslel jsem trochu na mnichovskou Pinakotheku, kterou snad maminka mohla při krátké návštěvě bavorské metropole navštívit.

Miniatury (7): Pomník

Dnešní miniatura je jednoznačně spjata s bavorskou metropolí. Autorka se dostala do Mnichova jen na krátkou dobu v polovině šedesátých let. Bylo to zároveň před polovinou doby, za které omezovala možnost cestování z Československa na západ smutně známá Železná opona. Za takové situace přinášelo jakékoli, třeba jen skromné seznámení se světem na její druhé straně okouzlení a inspiraci.

Miniatury (6): Bůh

Náš třetí a poslední cyklus z prozaické tvorby Ludmily Zilynské je v polovině. Všichni nemohli sledovat oba cykly předchozí, a proto připomínáme, že v překladech zpřístupňujeme drobné prózy česko-ukrajinské autorky, která se v Praze pokoušela o tvorbu v ukrajinštině těsně před r. 1968. Do třetího cyklu byly zařazeny texty, nesouvisející bezprostředně s ukrajinskou tematikou.

Miniаtury (5). Vina

Dnešní krátká povídka nás přenese k moři – je jedno, ke kterému, třeba to bylo právě moře Černé. Vždyť i k němu patří slunce jako nenahraditelný souputník… Jde vlastně o podobenství vyprávějící o přílišné touze po slunci. Snaha přivlastnit si je představuje nepochybně příliš troufalou myšlenku, za kterou se musí zaplatit…