O historii i současnosti vztahů

Před 50 lety (XXXII): Revolta československého konzula v Kyjevě

Dění v srpnových dnech roku 1968 se vyznačovalo, zkoumáme-li je z ukrajinsko-československého hlediska, ještě jednou rovinou. Tu představoval dlouhodobější nebo jen dočasný pobyt Čechů či Slováků v různých ukrajinských lokalitách. Předně je třeba uvažovat o aktivitách československého generálního konzulátu v Kyjevě.

Jedna věta o Ukrajině v „Hlavní třídě“ Sinclaira Lewise

Mezi laureáty Nobelovy ceny za literaturu se stěží najde přespočet spisovatelů, kteří by psali nebo se aspoň zmínili o Ukrajině. Platí to zejména v případě západních autorů. Náhodné výjimky naznačují, kdy a jak se ukrajinská otázka a tematika staly, třeba jen náhodně, objektem zájmu západoevropských a zámořských literatur.

Před 50 lety (XXXI): „Zbojnické léto“ pod pásy ruských tanků

V úvodu musím ujistit, že jako zbojnické léto tu nejsou označeny první dva letní měsíce roku 1968, kdy spěly k tragickému završení liberalizační tendence Pražského jara. Tedy dva měsíce charakterizované vydáním manifestu Dva tisíce slov, schůzkami v Čierné i Bratislavě a mnohým jiným. Půjde zde o stejnojmenný knižní překlad z ukrajinštiny.

Před 50 lety (XXX): Srpen viděný v Ukrajině „po sovětsku“

V předchozí části cyklu jsem popsal nejednoznačnost nálad, které panovaly v ukrajinské společnosti krátce po srpnovém vpádu sovětských vojsk do Československa. Je ale třeba všimnout si zvlášť názorů některých důstojníků a vojáků z Ukrajiny, kteří se intervence zúčastnili. Řada z nich se pokusila o mnoho později tehdejší dění zhodnotit.

Z hlubin dávnověku (VII): Krvelačná krymská bohyně.

Z pozdní doby bronzové se nám zachovaly zprávy o události, která inspirovala umělecká díla od starověku až do dnešní doby – o trojské válce. Epizoda, které se dnešní rozprava bude týkat, je v Homérově eposu Ilias zmíněna jen okrajově, více ji pak rozváděli dramatikové, básníci, malíři a sochaři klasického Řecka a Říma. Jde o obětování Ifigenie, její zázračnou záchranu, pobyt na Krymu mezi Taury a konečně o přenesení zázračné sochy Artemidy Taurské do Řecka.

Před 50 lety (XXIX): Jak reagovali Ukrajinci na 21. srpen

Téma, které dnes přichází na řadu, bylo už několikrát dílčím způsobem zpracováno. Byla mu věnována znova pozornost i při letošním 50. výročí: doklady lze najít na našich FB stránkách. Prostor, který tu máme k dispozici, neumožňuje opravdu podrobný výklad ani hlubší analýzu problému.

Před 50 lety (XXVIII): Moskevský protokol a ukrajinské podpisy

Den 27. srpna 1968 zůstává nesporně tragickým mezníkem v československých dějinách. Po čtyřdenních sporech a dohadování v moskevském Kremlu se představitelům sovětského vedení podařilo donutit přední československé politiky, aby podepsali tzv. moskevský protokol. Byl tak schválen letitý pobyt sovětské armády v Československu.

Před 50 lety (XXVII): Zvláštní prázdniny hocha z Buben

Dětské vidění historických událostí nese s sebou vždy určitý půvab a v našem cyklu už jsme se na rok 1968 jednou takhle podívali. V návaznosti na to zkusím popsat prázdniny ještě ne čtrnáctiletého kluka, který se chystal nastoupit do osmé třídy tehdejší devítileté školy. Snad se mohu aspoň trochu spolehnout na jeho děravou paměť.

Před 50 lety (XXVI): Únos šesti představitelů Ledna na Zakarpatskou Ukrajinu

Jedním z důsledků vojenského vpádu do Československa se stala internace části nejvyšších státních a stranických představitelů, zadržených v Praze. Brzy poté následoval utajený únos těchto osob do Sovětského svazu, a to na území Zakarpatské oblasti. Ušetřen tohoto osudu zůstal pochopitelně prezident Ludvík Svoboda.

Před 50 lety (XXV): 21. srpen 1968 a dva jeho „ukrajinští“ viníci

Materiálu z předokupačních týdnů roku 1968 je k dispozici velmi mnoho – všechen ani nebude možné využít. Dnes se dostáváme ke dni, který dělí náš cyklus z časového hlediska napůl… Právě 21. srpen se stal, nejen pro mou generaci, skutečně osudovým datem.