Červenec 2015

Zbyněk Petráček se koncem července zamýšlel nad návštěvou Jana Pavla II. v Polsku: „František říká, že boží milosrdenství se nejvíc projeví v naší ochotě přijímat cizince – letos to pro něj znamená jen obyvatele rozvráceného Blízkého východu (už ne Ukrajince)“. Důvodem takového přístupu je ovšem snad především to, že problém utečenců z Ukrajiny zatím (naštěstí) nenabyl rozsahu a závažnosti fenoménu blízkovýchodního uprchlictví.  (Lidové noviny č. 177 z 30. 7.).

Příloha Česká pozice přináší recenzi Matěje Kandríka na tři nové, rozsahem nevelké politologické studie zahraničních odborníků. Zajímají nás názory Edwarda Huntera Christie z Journal-u britského Royal United Services Institute. Posuzovaná studie se zabývá dopadem sankcí západních zemí vůči Rusku - autor uvádí, že sankce zaměřené na vojenské technologie se projevily v taktické rovině: druhý balíček sankcí ze září 2014 a hrozba balíčkem třetím „omezily ruskou agresi na Ukrajině“.

Týdeník 5 plus 2 (verze pro Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko, č. 28 z 29. 7.) informuje o sporu, který se rozvinul kolem plánovaného přesazení nepomuckého faráře V. Holého do Pelhřimova. Zdánlivě zcela neukrajinské téma je uvedeno do příslušných souvislostí konstatováním, proč část nepomuckých věřících odmítá ohlášeného „novofaráře“ Jiřího Špiříka. „Vyčítají mu, že byl údajně kdysi členem Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve.“ Problém není v listu podrobněji vysvětlen a není uvedeno ani to, že Špidlík má dva akademické tituly (ing., ThDr.).

Dva příspěvky zčásti se otírající o Ukrajinu přineslo Právo č. 175 z 28. 7. Na dvojstraně věnované komentářům ujišťuje Zdeněk Jičínský že „konfrontační politika není užitečná“. Jde samozřejmě o vztah k Rusku, na jehož obranu Jičínský přispěchá vždy ve stopách Václava Klause a Miloše Zemana. Tentokrát se odvolává na francouzského premiéra z let 1988-1991 Michela Rocarda (1930-2016) a cituje část jeho „politického testamentu“ (Le Point z 23. 6. t.  r.).

Ivan Černý se věnoval v příloze Salón Práva č. 175 z 28. 7 Romanu Blaškovi, fotografovi z tvůrčí dílny Jana Saudka. Píše podrobně o albu jeho snímků, resp. autobiografické knize nazvané Vášně mého života. Pozornosti se přitom dostává také části knihy, která obsahuje reportážní fotografie z pětitýdenního Blaškova pobytu v Ukrajině.

V Respektu č. 30 z 25. 7. informuje Tomáš Brolík o zavraždění významného běloruského opozičního činitele a novináře Pavla Šeremeta v Kyjevě a upozorňuje na záhadnou motivaci tohoto činu.  V rozhovoru s poslankyní českého parlamentu Zelienkovou, která vystoupila ze strany ANO, je zmíněn její zájem o ukrajinskou problematiku a účast na vypracování zprávy o vývoji této země v posledních dvou letech, Zelienková však si není jista zda bude moci její text dokončit.

Čerstvý osmdesátník Milan Uhde byl v Týdeníku Rozhlas č. 30 (18. 7.) vyzpovídán Tomášem Sedláčkem. Řeč přišla krátce i na „doslova hitové ´ohlasy folklóru´“ v autorově šuhajovsky motivované Baladě pro banditu i na někdejší spor o skutečnou míru autentičnosti jedné z písní.

Texty Jana Petránka o zahraniční politice, tištěné v poslední době pravidelně Týdeníkem Rozhlas, se občas okrajově a většinou bez hlubšího hodnocení dotknou i ukrajinské tematiky – tak tomu bylo i v č. 30. V tomto i následujícím čísle jsou však tištěny i čtenářské dopisy, ve kterých jsou z různých pozic hodnoceny také Petránkem předložené názory na Ukrajinu, Rusko a Krym. Zde se dovíme např. to, že sevastopolská námořní základna měla přejít do rukou NATO (č. 30).

V internetovém hlasování návrh podpořilo 3529 osob, opačný názor jich mělo 2011. Primátor Kyjeva Vitalij Klyčko a expremiér Arsenij Jaceňuk návrh podporují. Údajně by měl být přejmenován bulvár pojmenovaný po někdejším a již zcela zapomenutém sovětském politikovi Ivanovi Lepsem. Po pravdě řečeno, kdo dnes asi v Kyjevě ví, o koho se vlastně jednalo? /Právo 14. 7. 2016, s. 15/ Rozhodnutí o změně jména je teď v rukou kyjevské samosprávy.

Timothy Snyder, známý americký historik, poskytl rozhovor Veronice Bednářové pro týdeník Reflex (č. 28 ze 14. 7.). Zmiňuje zde mj. svou znalost ukrajinštiny i ruštiny a vyjadřuje se k rusko-ukrajinské problematice i detailněji. Na dotaz na největší současný problém Ruska uvádí: „že se jim /tj. Rusům/ ještě nepodařilo skutečně vytvořit ruský stát se vším všudy. Oni sice tvrdí, že jsou starý národ s bohatou historií a že Ukrajina je v podstatě výmysl, ale stojí za tím jen nedostatek sebevědomí. Rusové si nedokážou přiznat, že jsou si s Ukrajinou podobní.