Přehled týdenních událostí

Ukrajinská kronika 2020/17: první polovina září

V prvních dnech měsíce, během kterého léto přechází do podzimu, začal i druhý rok činnosti ukrajinského parlamentu v jeho současném složení. To je charakterizováno spolehlivou většinou (tzv. „monobilšisť“) stoupenců prezidenta Zelenského v Nejvyšší radě. Představa, že se díky tomu podstatně zjednoduší schvalování nových zákonů, se nicméně naplnila jen zčásti.

Ukrajinská kronika 2020/16: druhá polovina srpna

V poslední srpnovou dekádu Ukrajina vzpomínala nejen 29. výročí vyhlášení své nezávislosti, která pomohla výrazným způsobem rozbít někdejší Sovětský svaz, ale také už šesti let, která uplynula od počátku otevřené ruské intervence na území Donbasu, kterou její pachatel samozřejmě popírá a pokračuje tak v rozvíjení slavných tradic sovětského lhaní.

Ukrajinská kronika 2020/15: první polovina srpna

Do ukrajinského vývoje zasáhly v první polovině srpna v překvapivém rozsahu občanské protesty, které vypukly po nedemokratických prezidentských volbách v sousední Bělarusi. Dění v Minsku a jiných městech připomíná přes všechnu svou specifičnost v mnohém ukrajinský Majdan z doby před téměř sedmi lety. Výsledek dění je však pouhý týden po údajném Lukašenkově vítězství značně nejistý.

Ukrajinská kronika 2020/14: druhá polovina července

Do čela dnešního přehledu stavíme události kolem už šest let trvající války v Donbasu. Novinkou se stalo další, tentokrát časově neomezené příměří, dohodnuté při nekonečných minských jednáních a platné od 27. července. Při zjednávání tohoto nového (kolikátého už?) pokusu spolu telefonicky hovořili i prezidenti Zelenskyj a Putin.

Ukrajinská kronika 2020/13: první polovina července

Dne 16. července si Ukrajina připomněla na slavnostní schůzi svého parlamentu třicáté výročí schválení deklarace o státní suverenitě. Ta byla v roce 1990 přijata tehdejším parlamentem v rámci ještě existujícího Sovětského svazu. Následovalo prohlášení plné nezávislosti v srpnu následujícího roku a její schválení v celostátním referendu dne 1. prosince 1991.

Ukrajinská kronika 2020/12: druhá polovina června

Začínáme znovu, ač neradi, koronavirovým zpravodajstvím, které zatím nepotěší. Ukrajina prožívala z tohoto hlediska po celý červen složité období, které vyvrcholilo 25. června. V onen čtvrtek vystoupal každodenní přírůstek nově zjištěných nakažených na nebývalých 1 109 osob. Poté sice následoval pozvolný sestup, celková celostátní bilance však zůstává zneklidňující.

Ukrajinská kronika 2020/11: první polovina června

Naděje, že koronavirová vlna, šířící se na ukrajinském území od března, už vyvrcholila a končí, se během první poloviny června zcela rozplynula. Ukázalo se naopak, že tato země a její pokulhávající zdravotnictví mají hlavní zkoušku asi teprve před sebou. Už teď je jasné, že tato skutečnost poznamená nemalou část druhého roku vládnutí Volodymyra Zelenského.

Ukrajinská kronika 2020/10: druhá polovina května

Těžko říci, zda Ukrajina už opravdu prošla vrcholnou fází koronavirové epidemie. Množství nově onemocnělých i uzdravených se denně pohybuje v řádu několika stovek. Počet nemocných vystoupal v druhé polovině května z 18 616 na 24 012, počet vyléčených stoupl z 5 276 na 9 690, počet mrtvých se posunul z 535 na 718 – množství provedených testů stouplo z 232 899 na 363 187.

Ukrajinská kronika 2020/9: první polovina května

Zatím lze jen těžko odhadnout, kolikrát ještě postavíme do čela této rubriky koronavirovou tematiku. Právě ona ovlivňuje nadále veškeré hospodářské, sociálně-politické i kulturní, ale samozřejmě i sportovní dění na území Ukrajiny, stejně jako v jiných evropských zemích nebo na území dalších kontinentů. Z tohoto hlediska není podstatný rozdíl mezi Ukrajinou a většinou dnešního světa.

Ukrajinská kronika 2020/8: druhá polovina dubna

Ani tato kronika nepouští na první místo v přehledu událostí nic jiného než koronavirovou problematiku. Vše nasvědčuje tomu, že teprve v příštích dvou týdnech začne na ukrajinském území vrcholná fáze epidemie. Dost podobně se vyvíjí situace v Bělarusi a zejména v Rusku. V každé z těchto tří zemí problematika současné epidemie, resp. reakce na ni, nabyla specifické podoby.