Kronika

Dne 24. února vstoupila ruská agrese proti Ukrajině a všechny s ní spojené události do druhého roku trvání. Je zjevné, že putinovský režim původně stanovených cílů ani v náznaku nedosáhl, ani v nejmenším se však nevzdal snahy o jejich naplnění za každou cenu. Na druhé straně Ukrajina neprojevila ani nejmenší tendenci ke kapitulantství a brání v nevídaně krutém zápasu nekompromisně svou existenci.

V lednu nového roku pokračovala ruská agrese proti Ukrajině, aniž by byl patrný jakýkoli náznak jejího zmírnění. Nenastala podstatnější změna frontové linie a nijak se nepřiblížila perspektiva ukončení konfliktu. Údajné vánoční příměří, vyhlášené z ruské strany pro termín východokřesťanských vánočních svátků, nevstoupilo v platnost.

Také dny před polovinou listopadu přinesly některé povzbuzující zprávy z ukrajinsko-ruského bojiště. Tentokrát se týkaly západní části Chersonské oblasti. Pomalý, ale úspěšný postup ukrajinských vojsk, zahájený na sklonku léta, přivedl nakonec ruské okupační jednotky v oblasti západně od Dněpru k pokusu o organizovaný ústup na levý, tj. východní břeh největší ukrajinské řeky.

Ruský prezident, diktátor a muž nevysokého vzrůstu, oslavil počátkem října své sedmdesáté narozeniny. Toto „kulaté“ výročí nebylo pojato tak výrazným způsobem, jako by se to stalo v mírovém období. Vladimír Putin, který rozpoutal brutální válku proti sousední Ukrajině, se totiž stal zajatcem či rukojmím vlastní agresivní politiky a zjevně není schopen dovést konflikt k vítěznému konci.

Ruská agrese proti Ukrajině vstoupila koncem září už do osmého měsíce. Stalo se to za situace, kdy ve zpomalené podobě pokračovala fascinující ofenziva ukrajinské armády zahájená na přelomu srpna a září. Ukrajinská armáda převzala ve východní části Charkovské oblasti iniciativu, ale snažila se o posílení svých pozic i na jihozápadě země, v Chersonské oblasti.

První polovina září byla přes trvající válečné hrůzy obdobím v nemalé míře radostným. Jako by se opakovala historie z první poloviny dubna, kdy nemohoucí ruská vojska sama vyklidila okolí Kyjeva a většinu severovýchodní Ukrajiny. Nyní, v první polovině září to byla ukrajinská armáda, která vyhnala Rusy ze severovýchodní části Charkovské oblasti. Skončila tak více než půlroční okupace této části Ukrajiny.

Koncem srpna, konkrétně dne 24. 8., vstoupila ruská agrese proti Ukrajině do druhého půlroku svého trvání. Málokdo si dnes dovede představit, že by mohla být Ruskem vyvolaná válka ukončena během několika nejbližších měsíců. Ukrajinu a Ukrajince, ale také ruské okupanty čeká válečný podzim i „sváteční“ závěr celého roku.

Letos oslavila Ukrajina poprvé svátek své státnosti stanovený na 28 červenec. Tento sváteční den má posilovat jednotu občanů jak v dobách míru, tak tím spíše za současné obranné války Ukrajiny proti ruskému agresorovi. Ideu Dne ukrajinské státnosti vnesli do veřejné diskuse první tři ukrajinští prezidenti spolu s dalšími politiky i vědci v únoru r. 2018.

Druhá polovina letošního roku bude mimo jiné charakterizována českým předsednictvím v rámci Evropské unie. Je to teprve podruhé, co na Českou republiku přišla v této souvislosti řada. Už předem bylo premiérem Fialou ohlašováno, že výraznou prioritou v tomto období zůstane prosazování evropské podpory pro bránící se Ukrajinu. První polovina července tento ohlášený trend potvrdila.

Ruská válka proti Ukrajině ve sledovaném období vstoupila do pátého měsíce. Zdá se, že její konec je v nedohlednu – není vyloučeno, že se ukrajinské jednotky po postupném dozbrojení materiálem ze západních zemí pokusí o výraznější protiofenzivu na donbaské i chersonské frontě. Touha po vítězství a víra v ně zůstává mezi Ukrajinci výrazně rozšířena.