Kronika

Na počátku letošního podzimu přicházíme s novinkou, která po svém nahradí někdejší Ukrajinskou kroniku. Ta se pokoušela (naposledy v září r. 2023) hodnotit nejnovější ukrajinský vývoj. Dnes je však už k dispozici nejeden podobný, lépe zpracovaný zdroj informací. Napříště proto chceme jednou měsíčně přinést soubor krátkých informací o některých novinkách z oblasti česko-ukrajinských kulturních a vědeckých vztahů. Jsme si přitom vědomi toho, že se nám nemůže podařit podchytit úplně vše…

V září ukrajinská armáda pokračovala v protiofenzivě u Bachmutu a ve směru na město Tokmak. Dařilo se jí zčásti vytlačovat ruské okupační jednotky z dalších částí frontové oblasti. Pokusy ruských jednotek zabránit tomu nebo útočit v severnějším úseku fronty úspěšné nebyly. Okupační jednotky se také dostaly do zjevné defenzivy v černomořské oblasti včetně Krymu.

Ukrajinský parlament prodloužil 17. srpna válečný stav i platná pravidla pro mobilizaci ukrajinských občanů. O týden později vstoupil druhý rok války, zahájené ruským útokem z 24. 2. 2022, do své druhé poloviny. Stalo se tak za situace, kdy Ukrajina pokračuje za obtížných podmínek v protiofenzivě u Bachmutu a v některých částech Zaporožské oblasti.

Na den 8. července připadl už pětistý den ruské války proti Ukrajině. Ukrajinská protiofenziva, vedená proti ruským okupačním vojskům od poloviny června, pokračovala pomaleji, než bylo očekáváno, udržela si však soustavný charakter na většině frontové linie procházející Ukrajinou.

Dlouho uvažovaná i ohlašovaná ukrajinská vojenská protiofenziva začala bez oficiálního oznámení 10. června. Během tří týdnů se ukrajinským vojskům podařilo dosáhnout určitých úspěchů, jejich postup byl však pomalejší, než předpovídali optimisticky naladění pozorovatelé. Je zjevné, že boj o jihovýchodní Ukrajinu bude dlouhý a složitý.

Ani pátý měsíc tohoto roku nepřiblížil rozuzlení a podstatnou změnu situace, která přetrvává na rusko-ukrajinské frontě od loňského listopadu. Psychologická hra, kterou uplatňuje Ukrajina v souvislosti s chystanou ofenzivou, je stále prodlužována a ani vojenští odborníci nejsou schopni přesně rozluštit pozadí a smysl tohoto postupu.

Událostí dubna byla především návštěva nejvyšších představitelů Česka a Slovenska v Kyjevě, uskutečněná na konci měsíce. Dvoudenní pobyt prezidenta Pavla i prezidentky Čaputové potvrdil shodný postoj obou zemí k aktuální situaci i potřebám Ukrajiny a připravenost obou „československých“ států nadále této zemi pomáhat.

Březen byl dalším měsícem, který nijak výrazně nepozměnil válečnou frontu na východě a jihovýchodě Ukrajiny. O úspěších ruské ofenzivy nelze hovořit a všechny drobné územní zisky byly vykoupeny rostoucím počtem obětí. Podle ukrajinských zdrojů přišlo Rusko už o 270 000 příslušníků vlastních ozbrojených sil a jen za březen přibylo na ruské straně 25 000 obětí.

Dne 24. února vstoupila ruská agrese proti Ukrajině a všechny s ní spojené události do druhého roku trvání. Je zjevné, že putinovský režim původně stanovených cílů ani v náznaku nedosáhl, ani v nejmenším se však nevzdal snahy o jejich naplnění za každou cenu. Na druhé straně Ukrajina neprojevila ani nejmenší tendenci ke kapitulantství a brání v nevídaně krutém zápasu nekompromisně svou existenci.

V lednu nového roku pokračovala ruská agrese proti Ukrajině, aniž by byl patrný jakýkoli náznak jejího zmírnění. Nenastala podstatnější změna frontové linie a nijak se nepřiblížila perspektiva ukončení konfliktu. Údajné vánoční příměří, vyhlášené z ruské strany pro termín východokřesťanských vánočních svátků, nevstoupilo v platnost.