Ukrajinská kronika 2023/8 (srpen, třiadvacátá válečná)

Ukrajinský parlament prodloužil 17. srpna válečný stav i platná pravidla pro mobilizaci ukrajinských občanů. O týden později vstoupil druhý rok války, zahájené ruským útokem z 24. 2. 2022, do své druhé poloviny. Stalo se tak za situace, kdy Ukrajina pokračuje za obtížných podmínek v protiofenzivě u Bachmutu a v některých částech Zaporožské oblasti.

Už od začátku měsíce se objevovala tvrzení, že ukrajinské oddíly místy prolomily první linii ruské obrany v zaporožském regionu. Osvobození obce Urožajne bylo ohlášeno 16. srpna a o dvanáct dní později následovala informace o osvobození důležité obce Robotyne. Postup ukrajinských oddílů poté zamířil k obcím Novoprokopivka a Verbove a zároveň k druhé ruské obranné linii.

Pokračoval také pomalý ukrajinský postup u východněji ležícího města Bachmut a další ukrajinské oddíly se pokusily získat a udržet malé předmostí na východním břehu Dněpru nedaleko Chersonu. Symbolický význam mělo zřízení pohraničního sloupu na černomořském Hadím ostrově, který vloni po určitou dobu také okupovali Rusové.

Nemilosrdně pokračuje neméně důležitá letecká válka, ve které má zatím zdánlivě stále navrch ruský agresor. Stále jsou vedena jednání o poskytnutí letounů F16 Ukrajině: ta jich potřebuje až 160, ale má slíbeno některými západními zeměmi dodání nejvýše šedesáti těchto strojů. Rusko za této situace téměř nepřetržitě útočí na skoro všechny regiony Ukrajiny, aniž by rozlišovalo civilní a vojenské cíle. V srpnu se jednalo např. o útoky na Izmail, Poltavu, Zaporižžja, okolí Kolomyje, Lvov, Luck či divadlo v Černihově. Ukrajina odplácí dronovými útoky na cíle v Krymu a v dosažitelné části evropského Ruska.

Zatímco odvetné ukrajiské dronové útoky na Moskvu mají spíše symbolický smysl, za nesporný úspěch lze označit napadení letiště ve Pskově v severozápadním Rusku, kde bylo zničeno či poškozeno šest ruských letounů. Pozornost vzbudilo také poškození ruské vojenské lodi Olenogorskij gorňak a ruského tankeru u Kerčského průlivu. Značný význam mají ukrajinské útoky vedené na dálku na Čongarský most a jiné komunikace propojující Krym a nyní okupovanou část jižní Ukrajiny.

Pozornost vzbudily také události v Rusku bezprostředně související s válkou. Největší ohlas vyvolala smrt známého vůdce tzv. vagnerovců a někdejšího blízkého Putinova spolupracovníka Jevgenije Prigožina. Dva měsíce poté, co vyvolal krátkou vzpouru svých jednotek, zahynul 23. 8. s několika spolupracovníky v důsledku havárie svého osobního letadla mezi Moskvou a Petrohradem. Podíl ruské vládnoucí moci, resp. přímo Putina, na likvidaci letounu se zdá být nesporný. Komický nádech přidává této události skutečnost, že Lukašenkův režim ovládající Bělarus nechal nedlouho předtím úředně zaregistrovat skupinu Vagner na území tohoto státu coby osvětovou organizaci.

Významnou událostí týkající se Ukrajiny se stala mezinárodní konference v saúdskoarabské Džiddě ve dnech 5. a 6. srpna. Zástupci 42 zemí, v tom i Číny, tam jednali na základě ukrajinských návrhů o způsobu mírového ukončení války a likvidace jejích důsledků. Během srpna také vzrostl na více než šedesát počet států, které slovně podpořily ukrajinskou mírovou platformu, jiné se vyslovily na podporu nezbytných budoucích bezpečnostních garancí pro Ukrajinu.

Poněkud disharmonicky působily v této souvislosti dvě události: krátkodobé a nevýznamné polsko-ukrajinské diplomatické napětí z počátku srpna, a posléze výrok jednoho z nepříliš významných úředníků NATO o možném kompromisu Ukrajiny s Ruskem založeném na územních ústupcích Ukrajiny. Brzy však byla taková možnost dementována, nejvýrazněji přímo prezidentem Zelenským, který kontroval výrokem o tom, než by se Ukrajina mohla vzdát leda ruského Bělgorodu.

Volodymyr Zelenskyj pokračoval ve vlastních diplomaticko-vojenských iniciativách. Poté, co se sešel v Kyjevě s nizozemským premiérem, navštívil 20. a 21. srpna Nizozemsko, Dánsko a Řecko (zde se setkal i se srbským prezidentem). Iniciativy Zelenského se liší od pasivity ruského prezidenta, který ani nenavštívil summit ekonomické iniciativy BRICS, jejímž prostřednictvím by oslabené Rusko chtělo obnovit ekonomicko-politickou iniciativu v třetím světě.

V důsledku červencového odstoupení Ruska od tzv. obilné dohody oznámila Ukrajina zřízení dočasného koridoru pro obchodní lodi směřující z jejích přístavů Černým mořem do Turecka a středomořské oblasti. První civilní loď projela tímto koridorem ve dnech 16.–18. 8. z Odesy do Istanbulu a později úspěšně následovaly další.

Z ukrajinských vnitropolitických záležitostí zmiňme na prvním místě vzpomínku na 22. výročí vyhlášení nezávislosti země, které nebylo ve větším rozsahu oslavováno vzhledem k válečné situaci. V ukrajinské metropoli byl však den před tímto výročím uskutečněn už třetí summit mezinárodní Krymské platformy, kterého se zúčastnili převážně formou videokonference zástupci 63 států a mezinárodních organizací – uvedený počet stoupl ve srovnání s rokem 2022 o čtyři účastníky.

Ukrajinský parlament schválil současně zákon o novém územně-správním systému v Autonomní republice Krym, který začne platit až po deputinizaci poloostrova. Skupina ukrajinských vojáků uskutečnila 24. srpna krátký bojový výsadek na západním pobřeží Krymu, u mysu zvaného Tarchankut.

Dokladem rozchodu Ukrajiny se sovětskou minulostí, který začal právě v srpnu 1991, se stala demontáž dosavadního znaku ze sochy Matky-Vlasti v Kyjevě v prvním srpnovém týdnu. Sovětský znak se srpem a kladivem byl nahrazen tryzubem.

Volodymyr Zelenskyj se setkal při své cestě do Zakarpatské oblasti s představiteli tamní maďarské menšiny. V polovině měsíce odvolal v rámci boje proti nové formě korupce, spojené s nelegálním osvobozováním od vojenské služby, vojenské komisaře ve všech ukrajinských oblastech.

V ukrajinském parlamentu se objevila nová poslankyně Natalija Loktina, která převzala mandát po Andriji Chlodovovi – ten na něj vzhledem k pobytu mimo Ukrajinu rezignoval – počet poslanců ukrajinského parlamentu tak stoupl na 403.

Metropolita proruské části pravoslavné církve v Ukrajině Pavel, zvaný Paša Mercedes a známý protiukrajinskými postoji, byl po třítýdenním pobytu ve vazbě propuštěn na kauci, když za něj jeho příznivci zaplatili 33 milionů hryven. Brzy poté však tohoto církevního činitele a Putinova vyznavače postihl infarkt.

V závěru lze uvést dvě pozitivně působící zprávy. V jihoukrajinské Odese bylo před polovinou srpna bez ohledu na trvající ohrožení města otevřeno a zpřístupněno několik pláží. Mimochodem, pomoc při poválečné obnově Odesy přislíbilo Řecko. Nejlepší nakonec: v jednom z volyňských měst, v Rivném, se narodil rekordně těžký chlapec – jeho porodní váha činila více než šest kilogramů.

(boz)