Informace o ukrajinských knihách

Tři příběhy pravoslavné biskupské rezidence v Černivcích

Pokud se některý Čech vydá při cestě po Ukrajině do Černivců nebo, česky řečeno, do Černovic, většinou v tom bude mít asi prsty slavný architekt a mecenáš Josef Hlávka. Ten totiž věnoval tomuto provinčnímu městu několik let života a tvůrčí energie а pomyslně je tak propojil s českým světem. Tato česká vazba na Černivci neztrácí smysl ani po uplynutí půl druhého století.

Separatismy v dnešním Rusku očima Oleksandra Nykonorova

Není vůbec příjemné recenzovat knihu předčasně zesnulého autora, který mohl vykonat ještě mnoho užitečné práce. V tomto případě se jedná o politologa Oleksandra Nykonorova, který se dožil jen necelých devětatřiceti let. Když se na počátku září roku 2017 vracel s několika kolegy ze sympozia v Polsku, jejich vůz na Volyni havaroval. Zahynuli všichni…

Kanadský ukrajinista a rusinista o sobě a své práci

Dnes téměř šestasedmdesátiletý profesor torontské univerzity P. R. Magocsi se postupně stal uznávaným odborníkem v oboru historicky orientované ukrajinistiky i nověji vzniklé rusinistiky. O životě tohoto autora jsme dosud u nás věděli jen málo, ačkoli se jeho syntéza stala základem několika kapitol dějin Ukrajiny, vydaných před pěti lety v češtině.

Česká kapitola v životě Nykyfora Hryhorijiva (ale i jeho syna)

Ukrajinská historiografie se věnuje stále výrazněji tématu meziválečné emigrace ze všech částí Ukrajiny, rozdělené na počátku dvacátého století mezi vznikající Sovětský svaz a tři země středovýchodní Evropy. Už existující monografie, věnované výrazným představitelům emigrace, doplnil „knižní špalek“ o Nykyforu Hryhorijivovi. Tento politik, publicista a osvětový pracovník prožil v Praze přes sedmnáct let.

Publicistika Josyfa Sirky po třech a půl letech

Publicistický žánr hraje v podmínkách nezávislé, ale složitě se vyvíjející Ukrajiny značně velkou úlohu za situace, kdy země čelí každodenní či spíše každohodinové informační agresi svého mocného souseda. Až příliš často máme přitom dojem, že Ukrajinci, ale nejen oni, zůstávají v boji s nepřátelskou propagandou o krok či dva pozadu.

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Ukrajinsky, ale jen stručně, o Nikolovi Šuhajovi

Oleksandr Havroš: Ostannij opryšok Mykola Šuhaj Knížka užhorodského prozaika a publicisty Oleksandra Havroše nabízí malou procházku po tématech, spojených s krátkou životní poutí i s dodnes trvajícím druhým životem koločavského zbojníka Nikoly či Mykoly Šuhaje. V Zakarpatské oblasti a tím spíše jinde v Ukrajině zná toto jméno daleko méně lidí než v českém prostředí.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Majdan viděný pětatřiceti lidmi z umělecké sféry

Kyjevský Majdan z přelomu let 2013 a 2014 je už dávno pojmem. Jeho konkrétní obsah však mimo Ukrajinu poněkud upadá v zapomnění a po více než pěti letech pozbývá dostatečně ostrých kontur. Platí to i v případě České republiky, kde se na dodatečném hodnocení Majdanu podepsalo i hodnocení tehdejších událostí prezidentem Zemanem a jeho předchůdcem Klausem.