Únor 2017

Zdánlivě není důvod spojovat si šestý kontinent s Ukrajinou, také v tomto případě však přímá vazba existuje. Mezi téměř osmdesáti vědeckými stanicemi asi třiceti zemí, které provádějí celoroční nebo sezónní výzkum, je už přes dvacet let zastoupena také ukrajinská stanice Akademik Vernadskyj.

Na soutěžním koncertu v Kyjevě uskutečněném 25. 2. vybírala porota spolu s diváky hudební kolektiv, který bude Ukrajinu reprezentovat na soutěži Eurovize, kterou letos přivítá Kyjev. Výsledek finálového koncertu byl velmi těsný a nakonec rozhodl větší počet diváckých hlasů.

Obraz ukrajinského venkova si jistě spojujeme nejspíše s pšenicí – v představách cizinců symbolizovala právě ona zemi, označovanou často za obilnici Evropy. Škála rostlinných kultur uplatněných v ukrajinském zemědělství je však podstatně širší, což vzhledem k rozsahu a mnohostrannému charakteru ukrajinského území nemůže překvapit.

Mezinárodní filmový festival Berlinale je obecně uznávanou soutěží filmů z celého světa, která se koná od r. 1951, a to vždy v únoru. Filmy jsou promítány v devíti různých sekcích a nejprestižnější ocenění představuje hlavní cena – Zlatý medvěd.

Ukrajinská věda a kultura jakoby měly od doby po první světové válce, tedy už skoro sto let, dvě křídla. Jedno bylo bezprostředně spjato s Ukrajinou, druhé s ukrajinskou diasporou, která byla aktivní na většině kontinentů, ale hlavně v západní Evropě a severní Americe. Za první republiky hrála v jejím rámci výraznou roli Praha, v druhé polovině 20. století ji nahradila úplně jiná centra, mimo jiné New York.

Kyjevské nakladatelství Komora patří k těm, která se snaží prezentovat v ukrajinštině současnou českou literaturu – vydalo už překlad Hrdého Budžese I. Douskové a Žitkovských bohyň K. Tučkové. Nově vydaným titulem Komory je knižní překlad pěti esejů Václava Havla pod společným názvem „Promovy ta eseji“.

Letošní filmový festival Berlinale upozornil znovu na osud ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Ten byl v r. 2014 zatčen a o rok později odsouzen ruským vojenským soudem za údajný terorismus ke dvaceti letům odnětí svobody ve věznici s přísným režimem. Trest vykonává v Jakutsku – asi proto, aby to bylo co nejdál od Krymu a Ukrajiny.

Psali jsme tu už o ukrajinském sborníku věnovaném volontérům – lidem, kteří dobrovolně podporují vojáky i civilisty ve frontové oblasti i v jejím východoukrajinském týlu. Těchto aktivit se výrazně účastní také někteří ukrajinští kulturní představitelé, např. prozaik a básník Serhij Žadan.

Třetí rok konfliktu v Donbasu už brzy skončí, aniž bychom ho pravděpodobně mohli označit jako poslední. Pochopit všechny jeho peripetie, zejména ty ekonomické, je téměř nemožné. Dokazuje to i soubor informací z posledních dní, který má místy až surrealistický charakter.

Ve středu 8. února oslaví své 48. narozeniny ukrajinský novinář a zahraniční korespondent agentury Ukrinform, Roman Suščenko. Slavit ve vězení není zcela obvyklé, podobnou zkušenost však prodělal v minulosti nespočet Ukrajinců. Po r. 2014 nabyl však tento fenomén nové výmluvnosti.