Komunistický převrat, provedený koncem února 1948 v Československu, otevřel cestu k nastolení principu „sovětského vzoru“ téměř ve všech oblastech tehdejšího života. Vzor to byl v zásadě nedostižitelný, tehdejší Češi a Slováci se však měli aspoň snažit, aby se mu přibližovali. Vzorem byli jak tzv. úderníci typu Alexeje Stachanova, tak některé průmyslové podniky a regiony.

Ve výzkumném projektu podpořeném MŠMT se zabýváme strukturou a mírou neformálních společenských vazeb ukrajinských uprchlic v ČR. Informace, které náš výzkum přinese, mohou mimo jiné pomoci dělat informované rozhodnutí ohledně integračních opatření. Žádáme všechny, kteří mají kontakty na potenciální účastnice o pomoc se sdílením.

Po únoru roku 2022 bylo možno se obávat velkých problémů vydavatelského života na Ukrajině. Při pohledu z dálky jsme netušili, zda budou k dispozici prostředky pro vydávání nových knížek. Vše se naštěstí vyvinulo úplně jinak. Knižní novinky vycházejí a jsou čteny. Putinovské Rusko je schopno realizovat kulturní genocidu a etnocidu Ukrajinců jen na územích, které okupovala jeho armáda. Mezi tím ukrajinská nakladatelství v prostoru od Užhorodu po Charkov či Odesu pracují a zajišťují průběžně „protiruskou vakcinaci“…

V době menších i velkých válečných konfliktů přichází přes všechno jejich zlo a tragičnost ke slovu slovní i kreslený humor. Ten je především nezbytnou součástí válečné reflexe obou soupeřících stran a prostředkem jejich propagandy. Umožňuje však také vyjádřit se k aktuálnímu dění lidem z dalších zemí. Nejinak tomu bylo a je s českou reflexí ruské agrese proti Ukrajině.

Často se vracíme v úvahách o roce 1968 k otázce tehdejší situace Ukrajiny a míry její spoluúčasti v evropském dění. Význam této rádoby republiky, prý „na věčné časy“ včleněné do Sovětského svazu, byl sice v rámci Sovětského svazu značný, její státnost však zůstala fiktivní. Nakolik byla u nás Ukrajina vnímána pár týdnů před tím, než se události v Československu daly do pohybu směrem k tzv. Pražskému jaru?