Z hlubin dávnověku (XX): Vandalové a Alani v evropských dějinách

V minulých dílech jsme probírali západní skupinu germánských kmenů souhrnně nazývanou Polabští Germáni, kam patří i naši Markomani a Kvádové. Dnes postoupíme dále k východu, k etnikům, která expandovala na území původně patřící kmenovému svazu Lugiů. Vynecháme Burgundy, kteří nakonec skončili v dnešní Francii, a soustředíme se na dva kmeny Vandalů – Silingy a Hasdingy - a hlavně na jejich spojence – sarmatské Alany.

Ukrajinská kronika 2021/11 (11.–20. dubna)

Psychologický nátlak Ruska na Ukrajinu hrozící možností nového vojenského vpádu pokračoval i v průběhu uplynulých deseti dní, ruský postup se však zdá stále méně smysluplný. Jediným jeho výsledkem bylo totiž logicky posílení prozápadní linie ukrajinské zahraniční politiky. Potvrdila to nejen činnost ministra zahraničí Kuleby, ale také aktivita ukrajinského prezidenta.

Člověk se svobodný nerodí ani neumírá aneb hekatomba naší existence

Ukrajinskému autorovi několika básnických knih, rodákovi z Ternopole, vyšla v českém překladu pořízeném Miroslavem Tomkem pozoruhodná sbírka. Mimochodem, některé texty téhož autora převedl do češtiny a vydal časopisecky Alexej Sevruk. Mohli bychom se tedy pokoušet o zajímavé srovnávání toho, jak původní znění vnímali dva různí překladatelé.

Zmínky o Češích a Slovácích v písních UPA

Termín „povstalecké (popř. partyzánské) písně“ je v ukrajinském kontextu používán v souvislosti s Ukrajinskou povstaleckou armádou. Ta byla vytvořena na podzim r. 1943 a jejím hlavním protivníkem se staly od počátku r. 1944 vojenské jednotky stalinského režimu. V prostředí UPA se rozvinula ve velkém rozsahu publicistika a literární, zejména básnická činnost. Vzniklo zde ale také opravdu velké množství nových písní a někdy byly upravovány i texty písní starších.

Pokus o ukrajinistický dvojportrét: Zina Genyk-Berezovská a Václav Židlický

První měsíce letošního roku svedly dohromady výročí dvou významných českých ukrajinistů. V první únorový den jsme vzpomínali třicátého výročí předčasné smrti dr. Zinaidy Genyk-Berezovské (1928–1991) a na 16. duben připadá devadesát let od narození doc. Václava Židlického (1931–2002). Obě tyto osobnosti zasluhují společné připomenutí už proto, že dnes je situace oboru, kterému zasvětili život, zcela odlišná a mnohonásobně příznivější než v době jejich činnosti.