Spisovatelka Růžena Jesenská (1863–1940) vydala sice úctyhodný počet básnických sbírek, knih prozaických i dramat, je však dnes jen jednou z mnoha téměř zapomenutých českých autorek. Nic na tom nezměnil ani malý knižní výbor jejích básní s pozoruhodným názvem „Usmrcení liliemi“, vydaný v roce 2021. Daleko více se dnes ví a píše o autorčině literárně činné neteři, Mileně Jesenské.

Výročí narození prvního prezidenta Československé republiky, připomínané jako vždy dne 8. března, může znovu podnítit úvahy o jeho vztahu k ukrajinské otázce. Pražský univerzitní profesor, publicista i poslanec rakouského parlamentu v jedné osobě se zajímal také o ukrajinskou otázku už dlouho před vznikem Československa. Věděl o ní více než ostatní čeští politikové.

Počátek března je letos spojen s dvoustým výročím narození nejuznávanějšího klasika české symfonické i moderní hudby, Bedřicha Smetany. Čtenáře našich stránek by mohlo zajímat, zda tvorba tohoto skladatele nějakým způsobem souvisela s Ukrajinou. Začněme tím, že lze s určitostí říci, že Bedřich Smetana na území Ukrajiny nikdy nebyl. Není snadné zjistit, zda znal něco z ukrajinské foklórní nebo rodící se umělé hudební tvorby.

Česká republika neponechala druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu nepovšimnuté. Hodnotit početné zdejší akce a projevy je nesnadné: časový odstup je zatím příliš krátký a nikdo nemohl být všude, kde se počátek války o zachování Ukrajiny připomínal. Omezím se proto jen na zamyšlení nad dvěma ukrajinskými filmy, které v těchto dnech odvysílala Česká televize.

Pokračujeme zde ve snaze o reflektování různých pražských výstav, které reagují na současnou ruskou agresi proti Ukrajině a na její odrazy v českém prostředí. Tentokrát jsme se zaměřili na dvě výstavy spojené tím, že tvůrci příslušných kreseb a fotografií jsou děti různého školního věku, a to jak ukrajinské, tak české.