Doba bronzová se stala dobou velkých změn. Eurasii křižovaly vysoce mobilní populace, které přinášely nové myšlenky, nové technologie, nový způsob života. A také zboží ze vzdálených krajů. Obchodní stezky a lodní trasy propojily kontinent od Baltu po Středozemní moře, od Britských ostrovů až k hranicím Číny.

Velikonoce pravoslavných a řeckokatolických Ukrajinců připadly letos znovu na dny o týden pozdější, než slavila římskokatolická církev. Naděje, že o svátečním období zavládne ve frontovém regionu klid, se ani tentokrát nesplnily. V jiných částech Ukrajiny však nebyla sváteční nálada nijak výrazně narušena.

Březen roku 1968 byl měsícem, kdy už Pražské jaro jako fenomén společensko-politický jednoznačně prorazilo hráze. Prosazovala se nebývalá míra občanských svobod a aktivit, vycházel už slavný týdeník Literární listy. Své funkce opouštěli jeden za druhým různí činitelé předlednového režimu a nakonec i ten nejvyšší státní představitel.

Ve dnech 28. a 29. března 2018 se v budově Národního archivu v Praze konala mezinárodní konference „Čtvrtstoletí spolu – Československo a Podkarpatská Rus“. Konference byla uspořádána u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československé republiky a věnovala se politickým, správním, kulturním a hospodářským aspektům příslušnosti Podkarpatské Rusi k meziválečnému Československu.

V rámci ediční řady Šistdesjatnyky byl znovu připomenut výrazný zjev ukrajinského divadelníka, publicisty a občanského činitele Lese Taňuka (1938–2016). Stalo se tak prostřednictvím jeho méně známé poezie, zastoupené vlastními i překladovými texty. Pořadatelkou svazku se stala Taňukova dcera Oksana, rovněž spojená s divadlem.