Je tomu právě rok, co jsme zde začali zájemce seznamovat s neobvyklým, opravdu česko-ukrajinským životem Františka Řehoře. Vesnický hoch z východních Čech a absolvent královéhradecké reálky odešel s rodinou krátce po absolutoriu do východní Haliče. Zde se začal aktivně zajímat o život ukrajinských venkovanů i o tvář celé této korunní země.

Je jisté, že stejně jako kdekoli ve světě, tedy i v Ukrajině se stala tématem celého roku koronavirová epidemie. Dnes je již na místě uvažovat, nakolik bude toto konstatování platit i napřesrok. Užitečnější než neperspektivní věštění bude zhodnocení minulých dvou týdnů. Počet ukrajinských případů během nich vystoupal z téměř 558 000 zhruba o třetinu na skoro tři čtvrtiny miliónu osob.

Jak jsme slíbili, otiskli jsme všech osm soutěžních textů a nyní, vážení čtenáři, přichází čas vašeho hlasování. Připravili jsme pro vás hlasovací formulář, v němž jednoduše vyberete vyprávění, jemuž byste podle vašeho mínění udělili čtenářskou cenu.

V roce 2018 jsme se vydali na velký okruh po Ukrajině, při kterém jsme dojeli až do Mariupolu, dvacet kilometrů od frontové linie. Byli jsme na cestě celkem 19 dní a najeli jsme tisíce kilometrů vlaky a autobusy a desítky kilometrů jsme nachodili po mnoha městech.

Otázka, jaký byl ohlas ukrajinského hladomoru roku 1933 v českém prostředí, zůstává zodpovězena jen v malém rozsahu. Dokud se nedobereme konkrétnější odpovědi, zůstane ve znalosti vývoje česko-ukrajinských vztahů citelná a docela bolavá trhlina. Každý pokus o její zacelení bude určitě velice vítán.