Před 50 lety (XXXII): Revolta československého konzula v Kyjevě

Dění v srpnových dnech roku 1968 se vyznačovalo, zkoumáme-li je z ukrajinsko-československého hlediska, ještě jednou rovinou. Tu představoval dlouhodobější nebo jen dočasný pobyt Čechů či Slováků v různých ukrajinských lokalitách. Předně je třeba uvažovat o aktivitách československého generálního konzulátu v Kyjevě.

Ukrajinská kronika 2018: 38. týden (17.–23. září)

Svoji poslední „zprávu o stavu Ukrajiny“ v tomto prezidentském období přednesl prezident Porošenko v parlamentu 20. září. Jednalo se o vyvážený přehled úspěchů i problémů Ukrajiny čtvrtého a pátého roku jeho působení v nejvyšším úřadě. Celek naznačuje nejednoduchou výchozí pozici prezidenta před blížícími se volbami.

Jak jsem našel ztracené přátele

Pokud čtete moje zápisky z cest po Ukrajině, víte, že jsem v Kamenci Podolském potkal mladý pár ze Lvova. Olgu a Tolika (v původním textu je Pavlo, protože jsem si jméno spletl). Byli to vlastně první „opravdoví Ukrajinci“, se kterými jsem se v životě poznal. Slovem opravdoví mám na mysli fakt, že to nebyli Ukrajinci v Čechách usedlí nebo dokonce narození.

Jedna věta o Ukrajině v „Hlavní třídě“ Sinclaira Lewise

Mezi laureáty Nobelovy ceny za literaturu se stěží najde přespočet spisovatelů, kteří by psali nebo se aspoň zmínili o Ukrajině. Platí to zejména v případě západních autorů. Náhodné výjimky naznačují, kdy a jak se ukrajinská otázka a tematika staly, třeba jen náhodně, objektem zájmu západoevropských a zámořských literatur.

Ukrajinská kronika 2018: 37. týden (10.–16. září)

Jaký je stav Oleha Sencova, neví přesně nikdo kromě jeho ruských věznitelů. Zprávy, že zaslal sestřenici text závěti, týkající se osudu jeho umělecké pozůstalosti, budí obavy. Ukrajinský kulturní fond přislíbil poloviční finanční účast při chystaném představení Sencovovy hry Nomery (Čísla), která má být provedena koncem listopadu.

Štítky