Druhé ukrajinské volby letošního roku jsou za námi. Jejich celkový výsledek příliš nepřekvapil – vlastně se čekalo jen na to, k jak vysokému zisku prezidentova strana Služebník lidu dospěje. Absolutní většiny se jí nakonec dosáhnout nepodařilo, výsledné číslo je však i tak v dosavadních dějinách ukrajinského parlamentarismu nebývalé. Takový úspěch nezískal od roku 1994 až do letošního července nikdo.

Léto u Sázavy bylo pro nás děti příležitostí k poznávání. Nesloužilo k němu ani tak těch pár přivezených učebnic, i když se do nich občas nahlédlo. Daleko víc nás ovlivňovala příroda, která byla všude kolem – na loukách, v lesích i řece. Četli jsme v téhle knize každodenně a získávali poznatky a zkušenosti k nezaplacení.

Jméno Karel Gott znám odjakživa. V malém domku na okraji ukrajinského městečka Šepetivka, kde mne vychovávala má česká babička, jsme měli mimo jiné černou vinylovou desku Karla Gotta a zarámované časopisecké foto „zlatého slavíka“. Milovala jsem písničku „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“, kterou nazpíval v pohádce Tři oříšky pro Popelku.

Píšu tuto noticku v den klidu před nedělními parlamentními volbami v Ukrajině. Počítám-li dobře, jsou osmé za dobu její nezávislosti, resp. od roku 1994. Jako českého občana se mne tato událost bezprostředně netýká, vnímám ovšem určité napětí a očekávání, které ji doprovázejí. Že by byl v neděli 21. 7. konečně zvolen „ten pravý parlament“ a vše se pohnulo k lepšímu?

Desátý ročník Mezinárodního filmového festivalu v Oděse na závěr nabídl divákům ve festivalovém paláci skvělou příležitost povídat si s hvězdou světového filmu, brilantní Francouzkou Catherine Deneuve.