Česko-ukrajinské vztahy se v současnosti rozvinuly v nebývalém rozsahu, což platí také o jejich kulturní složce. Vyniká to zvláště, srovnáváme-li současnost s poměry v době existence poválečného československého státu (1945–1992). Tehdejší kulturní vztahy s Ukrajinou byly plně závislé na tom, kolik místa jim bude vyhrazeno v rámci kulturních kontaktů s celým Sovětským svazem. Prioritou tehdy totiž byly vztahy s Ruskem.

„Za všechno může Plast,“ ohlašoval název výstavy uspořádané koncem října v blízkosti budovy řevnického železničního nádraží. Místem konání se stal někdejší nádražní sklad dříví, pěkně obnovený pro kulturní účely a využívaný Základní uměleckou školou v Řevnicích. Je třeba ještě dodat, že v Dřeváku se opravdu topí dřívím v pěkných násypných kamnech.

Česko-ukrajinské vztahy jsou dnes na mezistátní úrovni pevnější a vřelejší než kdykoli dříve. Hlava českého státu i jeho vláda a parlament jsou v podpoře bojující Ukrajiny zajedno a dávají to zřetelně najevo. Takový postoj ostatně zastává většina evropských zemí. Nevíme samozřejmě, zda tento stav bude tak dlouhodobý, jak bychom si to rozhodně přáli.

Jedním ze zdrojů informací o starších i nově vydaných knihách se stal v minulých letech server Databáze knih. Tato sociální síť určená čtenářům českých a také slovenských knižních publikací nejrůznějších žánrů byla spuštěna v prosinci 2008 a od té doby průběžně rozšiřovala nabízené služby. Tou hlavní je informování o průběžně vydávaných, ale také o dříve publikovaných titulech a jejich autorech.

V září ukrajinská armáda pokračovala v protiofenzivě u Bachmutu a ve směru na město Tokmak. Dařilo se jí zčásti vytlačovat ruské okupační jednotky z dalších částí frontové oblasti. Pokusy ruských jednotek zabránit tomu nebo útočit v severnějším úseku fronty úspěšné nebyly. Okupační jednotky se také dostaly do zjevné defenzivy v černomořské oblasti včetně Krymu.