Nabídli jsme zde už v minulosti řadu kratších textů o Ukrajině od českého historika prof. Jiřího Peška. Tentokrát máme k dispozici obsáhlejší, sumarizační úvahu shrnující nejdůležitější aspekty ukrajinského zápasu s Ruskem. Text byl napsán koncem června. Rozhodli jsme se rozdělit jej na čtyři části a dnes nabízíme první z nich. (red.)

V posledních měsících jsme na našich stránkách zanedbali jedno z důležitých témat: sledování nových překladů z ukrajinštiny stejně jako českých knih o Ukrajině. Snad se nemýlím, když uvedu, že tato tematika není nikde soustavně sledována. Pokusíme se situaci napravit. Začínáme neobvykle, protože komiksovým knihám jsme zatím pozornost nevěnovali.

Českých reálií se týká jediná básnická skladba ukrajinského barda Tarase Ševčenka. Od vzniku historické poémy „Jeretyk“ někdy označované také jménem „Ivan Hus“ (česky: „Kacíř“ či „Jan Hus“) uplyne napřesrok už 180 let. Přesto se jedná o dílo, které může díky svému pojetí a podání zaujmout i dnes – v době, kdy v jiných než vědeckých kruzích zájem o českého Evangelického Mistra a jeho dílo silně opadl.

Tak nám média bez větších komentářů nebo nedej Bože analýz sdělila, že Ukrajinci zaútočili pěti raketami dlouhého doletu ATACMS na pláž u hlavní ruské vojenské základny v Sevastopolu, zabili 4 lidi a 151 osob bylo zraněno.

Choceň je od poloviny 19. století spojena nejstarší českou železniční tratí s Olomoucí a Prahou. Mimo jiné proto se toto malé městečko stalo na podzim r. 1914 lokalitou, u které byl rychle vybudován největší tábor pro válečné uprchlíky. Všichni pocházeli z východních zemí rakousko-uherské monarchie, především z Haliče. Baráková kolonie určená pro 20 000 osob existovala v blízkosti pětitisícové Chocně přes tři roky.