Postupné opouštění Ukrajiny klíčovými evropskými velmocemi

V projevu z 22. května zmínil prezident Zelenskyj, že ruská vojska od 24. února zničila již 1873 ukrajinských škol, školek, případně celých vzdělávacích center. Karel Kryl by se nejspíše optal: „A co na to neznámý vojín“? Odpověď si pamatujeme. A tak se raději optejme: co na to (a samozřejmě na celé to plošné ničení ukrajinských měst, na hromadné masakrování civilistů a soustavnou likvidaci celé ukrajinské infrastruktury) říkají klíčové evropské mocnosti?

Ukrajinská kronika 2022/8 (1.–16. května: pátá válečná)

Za hlavní mezník třetího měsíce ruské války proti Ukrajině byl už předem považován 9. květen – den, který většina Rusů považuje za svátek své válečné slávy či dokonce triumfu. Letos měl být podle mnoha předběžných představ velkým dnem Vladimíra Putina. Čekalo se, že využije příležitosti k ohlášení nějakého významného rozhodnutí nebo rozšíří oblast ruských vojenských aktivit na Moldovu či snad ještě dál.

Na srdce jsou Poděbrady – i na ta ukrajinská (1). Založení Ukrajinské hospodářské akademie na jaře r. 1922

Slogan, používaný v polabském městě již v první polovině minulého století, mne zaujal už dávno – možná právě proto, že zvláštní péči o vlastní srdce jsem naštěstí dlouhá desetiletí nepotřeboval. Dlouhá léta jsem ovšem také tušil jen matně, jaké místo zaujaly Poděbrady souhrou okolností v ukrajinském národním osudu. Letos je tomu právě sto let a nemůžeme toto výročí ponechat stranou.

Útěk ukrajinského jazykovědce z Prahy na jaře r. 1945

Také letošní výročí ukončení druhé světové války v Evropě nás přivádí k úvahám o tom, jak přelom dubna a května roku 1945 poznamenal česko-ukrajinské vztahy. Z Prahy tehdy odešla poměrně velká skupina Ukrajinců. Někteří z emigrantů sice získali ve 30. letech 20. století československé občanství, nikdo si však nemohl být jistý s ohledem na sovětský výklad mezinárodního práva, že bude tato okolnost respektována.

Německo je opět jednou v pohybu

Dokonce i ten dosud nehybný kancléř Scholz se odhodlal na prvomájové tribuně mluvit o Ukrajině tváří v tvář „pacifistické“ mase odborářů, žádajících nevyzbrojování Ukrajiny a konec znovuvyzbrojování skoro rozpadlého Bundeswehru… aby bylo možno zvýšit platy a vybudovat více dětských školek.