Ukrajinská kronika 2023/9 (září, čtyřiadvacátá válečná)

V září ukrajinská armáda pokračovala v protiofenzivě u Bachmutu a ve směru na město Tokmak. Dařilo se jí zčásti vytlačovat ruské okupační jednotky z dalších částí frontové oblasti. Pokusy ruských jednotek zabránit tomu nebo útočit v severnějším úseku fronty úspěšné nebyly. Okupační jednotky se také dostaly do zjevné defenzivy v černomořské oblasti včetně Krymu.

Ukrajinské jednotky převzaly 10. 9. kontrolu nad čtyřmi vrtnými věžemi v západní části Černého moře, které Rusko obsadilo už v r. 2014 a využívalo k vojenským účelům. Následovalo několik úspěšných ukrajinských zásahů ruských vojenských objektů v oblasti Krymu. Největší zájem vyvolal úspěšný útok na sídlo štábu ruské Černomořské flotily, které bylo zásadním způsobem poškozeno.

V druhé dekádě září osvobodila ukrajinská armáda obce Andrijivka v Zaporožské oblasti a obec Kliščijivka u Bachmutu, v jiných úsecích fronty přetrvaly poziční boje. Válka se do jisté míry přesunula i do východní části sousedního Rumunska. V prvních dnech září tam dopadly zbytky dvou ruských dronů sestřelených nad Odeskou oblastí.

Na území Ukrajiny pobývá podle jednoho z odhadů kolem 420 000 ruských okupačních vojáků a podle jiného vydalo Rusko dosud na válku obrovskou sumu asi 167 miliard dolarů. Není jasné, zda a kdy se Putinův režim odhodlá přistoupit k další etapě mobilizace svých občanů. Zatím se pokouší získat vojáky spíše jinde – v září prosákly zprávy o účasti určitého množství Kubánců na ruské straně, ale kubánská vláda se od takové spoluúčasti na válce distancovala.

Ukrajina získala v září od svých západních spojenců první tanky Abrams, ale rozhovory kolem případného předání letounů F 16 pokračovaly bez jasného výsledku. Dne 15. 9. se konalo už patnácté jednání ministrů obrany zemí podporujících Ukrajinu v tzv. rammsteinském formátu, kde byly zastoupeny 54 státy. Naopak Rusko se snažilo získat další vojenskou podporu u režimu severní Koreje – tamní „vůdce“ Kim Čen In navštívil Vladivostok a jednal o této věci s Putinem. Poprvé od počátku války poskytla Ukrajině humanitární pomoc Arménie, považovaná dosud za zemi až příliš závislou na Rusku.

Ukrajinu navštívili někteří další diplomatičtí představitelé – dne 6. 9. se do Kyjeva dostavil americký ministr zahraničí Blincken a krátce po něm zde byli i hlavní představitelé tohoto rezortu z Německa a Japonska. Zajímavou akcí bylo další kyjevské shromáždění „prvních dam“ či manželů prezidentek řady světových zemí – této akce se zúčastnila za Českou republiku Eva Pavlová.

Hlavním místem diplomatických jednání o ruské agresi se však stal New York. Prezident Zelenskyj osobně vystoupil na letošním Valném shromáždění OSN i v Radě bezpečnosti a o Ukrajině promluvil s plnou sympatií také český prezident. Zelenskyj poté navštívil prezidenta Bidena i prostory amerického Kongresu a absolvoval úspěšnou návštěvu Kanady.

Ruská diplomacie tradičně zaostávala a ministr zahraničí Lavrov v New Yorku nijak neexceloval. Důležitou událostí se 4. 9. stalo setkání tureckého prezidenta Erdogana s Putinem. Nepodařilo se však při něm dosáhnout změny ruského negativního stanoviska k exportu obilí z Ukrajiny. Několik obchodních lodí různých světových zemí se odvážilo přijet do ukrajinských přístavů koridorem vymezeným a zabezpečovaným Ukrajinou a odvézt touto cestou obilný náklad. Evropská komise zrušila 15. 9. embargo na vývoz ukrajinského obilí, některé členské státy však vůči němu zachovávají i nadále nepříznivé stanovisko.

Evropská unie odsoudila uspořádání zcela pochybných „voleb“ na ukrajinském území okupovaném Ruskem, totéž stanovisko zaujaly také země Velké sedmičky i české ministerstvo zahraničí. Oproti tomu zklamala kompromisní deklarace týkající se Ukrajiny, na které se dohodly země tzv. Velké dvacítky: v jejím rámci jsou totiž zastoupeny i země projevující pochopení pro ruský agresivní postup.

Z oblasti česko-ukrajinských vztahů lze v září uvést neoficiální ohlášení osoby nového velvyslance v Kyjevě – má se jím stát zkušený diplomat Radek Pech. Za zmínku stojí také jednání československého viceministra kultury s dvěma jeho ukrajinskými kolegy o další rezortní spolupráci, uskutečněné on line, a příslib hlavního města Prahy darovat Ukrajině další automobily zdravotní pomoci.

Z ukrajinských vnitřních záležitostí zaujala dne 4. září demise ministra obrany Reznikova. Do této funkce byl o dva dny později povolán krymský Tatar Rustem Umerov. Už 18. 9. poprvé zastupoval Ukrajinu na výše zmíněném rammsteinském jednání. Ukrajinský parlament schválil zákon o elektronickém vykazování příjmů státních úředníků ve válečné době s připomínkami prezidenta a také zákon o národnostních menšinách a o finanční odpovědnosti politických stran.

Oligarcha Ihor Kolomojskyj byl 2. 9. obviněn z finančních machinací a vyšetřování této záležitosti pokračuje. Dne 15. 9. začalo také vyšetřování proruského politika Nestira Šufryče, který byl 20. 9. zbaven vedení parlamentního výboru pro lidská práva a nyní bude do 13. 11. ve vazbě. V Kyjevě otevřena úřadovna Mezinárodního trestního soudu.

Za válečné situace začal nový školní rok a vzhledem k nebezpečné situaci bude přes 6 500 škol pracovat on line. Do města Umaň přijelo na každoroční náboženskou pouť asi 35 000 chasidů z celého světa – jejich pobyt se obešel bez zvláštních problémů.

Během září zemřel v Kyjevě religionista a filozof Ihor Kozlovskyj, který byl v druhé polovině předchozí dekády dlouho vězněn donbaskými separatisty, a historik-politolog Mychajlo Kirsenko.

Vyhlášeni byli vítězové různých kategorií šestého ročníku filmařské soutěže Zlatá káča (hlavní ocenění získal film Stop-zemlja režisérky Kateryny Hornstaj). Do boje o Oskara vyšle Ukrajina film režiséra Mstyslava Černova „Dvacet dní v Mariupolu“.

(boz)