Gorjanka Oljača píše ve 41. čísle Týdeníku Rozhlas (3. 10.) o vlastním rozhlasovém pořadu věnovaném české Ukrajince „učitelce na mezinárodní úvazek“ Marjaně Kuzmyčové. Ta učila kdysi v Ukrajině, od r. 2000 žije v Čechách a po sedmi letech uklízení se díky nevládní organizaci Meta mohla vrátit k výuce matematiky, a to ve škole v Praze-Pankráci.

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny přináší třetí, zářijové číslo politologického časopisu Střed/t – do čela bylo postaveno téma Rusko včera dnes. Ukrajině je věnována pozornost už v editoriálu nazvaném Středoevropská Rus. O této zemi se v souvislosti s ruským plynem zmiňuje Martin Jirušek, nad pojmem rusofobie se zamýšlí Kateřina Hamatová.

Z Katolického týdeníku (vydání pro dny 27. 9. – 3. 10.) se dovídáme, že v Česku bylo vybráno při papežem vyhlášené humanitární sbírce pro obyvatele Ukrajiny 9 598 815 Kč. Uvádí se, že ve srovnání se sumou vybranou v Itálii jde asi o třetinovou částku, v potaz je však třeba vzít počet obyvatel obou zemí.

Jen málokdy se můžeme s českými reportéry vypravit na jižní Ukrajinu. Tuto skutečnost mění k lepšímu reportáž Tomáše Brolíka Včera tu nikdo nezemřel (Respekt č. 39 z 26. 9.).  Na základě dvou lidských osudů autor popisuje situaci v Chersonu i přifrontovém Mariupolu. Připojeno je šest barevných fotografií – mj. z mariupolské autobusové kavárny. Autor vidí všechny problémy současné Ukrajiny, způsobené ruskou intervencí na východě země, přesto však čteme v podtitulu reporáže  slova „Po dvou letech války na Ukrajině žije a roste naděje“.

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.