Publicista z Prešovska o aktuální ukrajinské problematice
Josyf Sirka: Aktualno-6
Autor patří k ukrajinským odborníkům, kteří vzešli z etnicky ukrajinské (dle dnešního názvosloví spíše rusínské) severovýchodní části poválečného Československa, tedy z tzv. Prešovska / Prjašivščyny.
Sirka, narozený v r. 1936 v jedné z nejvýchodnějších vsí Slovenska – Ublja (okres Snina), ležící na hranici s Ukrajinou. V mládí a za studií v Kyjevě se ztotožnil s ukrajinským národním vědomím a v letech 1961–1967 působil jako redaktor ukrajinského měsíčníku vydávaného v Prešově. Po srpnové intervenci zvolil život v emigraci, působil mj. jako redaktor ukrajinského vysílání rozhlasové stanice Svoboda v Mnichově. Ze západního světa sledoval nadále se zájmem a zaujetím vývoj jak Ukrajiny, tak Ukrajinců žijících pod Karpaty v prešovském regionu. V r. 1980 vydal v Mnichově odbornou monografii o tom, jak ukrajinská literatura Prešovska sledovala a odrážela vývoj národního vědomí místního lemkovského či rusínského obyvatelstva.
Jeho nová knížka je už šestým svazkem sbírky textů, které autor vydává od r. 2007. Publikuje zde texty, jejichž prostřednictvím se v krátkých intervalech vyjadřuje k aktuálnímu ukrajinskému vývoji. Nejnovější publikace obsahuje krátký úvod a 68 komentářů napsaných mezi říjnem 2013 a srpnem 2015 – na jeden měsíc tedy připadají zhruba tři texty. Zde leží první kámen úrazu, neboť textů je, jak se ukazuje, příliš mnoho, týkají se z velké části stále stejných otázek. V řadě případů se také opakuje, a to téměř doslovně, autorem používaná frazeologie.
Jak naznačují chronologické údaje, začíná autor sledováním událostí Majdanu, jeho obraz aktuální ukrajinské skutečnosti je však spojen téměř výhradně s problematikou ukrajinsko-ruské války, kterou autor vnímá jednoznačně jako cynickou a brutální agresi Ruska proti své zemi. Dá se totiž říci, že Sirka má dvě vlasti, Ukrajina se mu však stala v emigraci asi o něco bližší zemí než Československo či Slovensko.
Autor bolestně reaguje na trvající okupaci části jihovýchodní Ukrajiny, upozorňuje na „bezzubost“ tzv. minských příměří a na to, že všechna vyjednávání zatím vlastně k ničemu nevedla. Vystupuje jako stoupenec tvrdších řešení – ne nadarmo se vrací ke vzpomínce na to, jak Chorvatsko koncem 90. let dokázalo vojensky vyřešit problém separatismu na východě svého území. Nebránil by ani dobrovolnému odchodu těch obyvatel Donbasu, kteří se plně ztotožňují s Ruskem, na jeho území z doby před počátkem války. Upozorňuje také vícekrát a dává za vzor schopnost Izraele bránit v obtížných podmínkách vlastní území a státnost. Neochota západních státu výrazněji podpořit ukrajinské stanovisko ho vede k úvaze, zda by Ukrajina neměla hledat ve větší míře pochopení Číny.
Převládající zahraničně politické nasměrování autorových komentářů potvrzují i zmínky nebo celé texty věnované českému postoji k tzv. „ukrajinské krizi“, jak bývá u nás nepřesně komplex tamních problémů nazýván. Dvakrát, a to velmi důrazně, jsou zde kritizována stanoviska Václava Klause (s. 106–112 a 136–139), jen ve stručných zmínkách „dostává přes prsty“ i prezident Zeman. Pro autora je vzorem české (československé) politiky vůči Ukrajině osobnost T. G. Masaryka.
Velmi málo se naopak dovídáme o vývoji vnitřních problémů „pomajdanovské“ Ukrajiny. I tak je však zřejmé, že autor je spolu s velkou částí ukrajinské veřejnosti stoupencem výraznějšího reformního kursu, který by naplnil očekávání té části obyvatelstva, která vítězství Majdanu z února 2015 přivítala s nadšením a velkými nadějemi. Zároveň je kritikem některých příliš radikálních nebo netaktických kroků strany Svoboda, jejíž reálný význam však od doby vzniku Sirkových komentářů zřejmě poklesl. Velmi málo se zde objevuje tematika Zakarpatska – vlastně jen v souvislosti s mukačevskými událostmi z července 2015.
Knize by prospěl přísnější způsob redigování, díky kterému by se podařilo eliminovat některé nepřesnosti. Je také otázkou, komu je vlastně takovýto typ publikace určen – na zadní straně vazby se mluví o širokém okruhu čtenářů, kniha však vyšla nákladem pouhých 300 výtisků.
Sirka, J. (2015): Aktualno-6, Užhorod, Timpani. Stran 260, /ISBN 978-966-8904-86-8/
(boz)