Část ukrajinských vědců dnes pracuje v České republice

Česko-ukrajinské vztahy vstoupily v důsledku současné ruské agrese do kvalitativně zcela nové fáze. Projevuje se to i přítomností řady představitelů/ek ukrajinské vědy v Praze i v jiných centrech české vědecké práce. Můžeme se zde setkat s představiteli nejrůznějších vědeckých oborů, a to nejen humanitních. Už proto není snadné zjednat si o této problematice dostatečně široký přehled.

Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (12). Pozvání Ludvíka Svobody do Kyjeva

Československo bylo dva měsíce po začátku sovětské okupace ponořeno do nejistoty. Původní naděje v to, že se podaří dosáhnout odchodu okupačních vojsk ze země, zmařila dohoda o jejich „dočasném pobytu“ z 16. 10. 1968, urychleně schválená drtivou většinou poslanců československého parlamentu o dva dny později. Otázka, zda a nakolik bude možno pokračovat v polednových reformách, zůstávala otevřena. Sovětský tlak na obrácení vývoje neustával a v rámci KSČ přibývalo činitelů, kteří se s tímto trendem ztotožňovali.

Dvojí české znovuzrození Nikoly Šuhaje: půlstoleté výročí

Jméno Nikoly Šuhaje (1898–1921), rodáka z karpatské vsi Koločava, je dnes mnohem více známo v českém prostředí než na Ukrajině. S podobným „mezinárodním literárním“ paradoxem se lze samozřejmě setkat častěji a vždy stojí za to zkoumat, o čem všem může svědčit. V každém případě si Čechy i Morava pozdního karpatského zbojníka svérázným způsobe přivlastnily.

Ještě jednou jaro – to z roku osmašedesát (11). Zpráva o situaci československého konzulátu v Kyjevě těsně po 21. srpnu

Dosavadní úvahy o přístupu sovětské Ukrajiny k událostem československého roku 1968 postrádaly znalost písemností československého generálního konzulátu v Kyjevě, který měl tehdy za sebou deset let práce. Tato územní odbočka československého velvyslanectví v Moskvě pracovala jako jedna z tehdy jen tří zahraničních misí v Kyjevě. Vedle Československa zde mělo generální konzulát už od konce 40. let 20. století Polsko a až v r. 1967 vznikl obdobný úřad Německé demokratické republiky.

Pražský dům U zvonu nabídl procházku hudební Ukrajinou

Ukrajinské koncerty už přestaly být v posledních letech v Praze vzácností. Dosavadní bilanci doplnil v době těsně po ukončení českých parlamentních voleb koncert v staroměstském domě U kamenného zvonu. Hlavním organizátorem se stala pražská nezisková organizace Paljanycja za pomoci Nadace Pylypa Orlyka.