Víme zatím jen málo o tom, kdy, kde a jak vykonával vojenskou službu v rakouské armádě známý prozaik Karel Poláček (1892–1945). Jeho životopisci se zkoumání této otázky nijak podrobně nevěnovali. V několika Poláčkových knihách psaných ve 30. letech 20. století ovšem odpověď na tyto otázky najdeme. Největší význam má v této souvislosti román Podzemní město, vydaný v roce 1937.

Trumpova naftová dohoda s Putinem může mít mnohem závažnější důsledky než pouhé zlevnění pohonných hmot. Může oslabit podporu Ukrajiny, důvěryhodnost demokratických států i schopnost Evropy čelit ruské agresi. A navíc poskytuje mimořádně účinnou munici propagandě, která se snaží ovlivňovat veřejné mínění.

V roce 1967 vyšla v Londýně kniha varšavského rodáka, emigračního publicisty Alexandra Bregmana, zajímavě nazvaná „Najlepszy sojusznik Hitlera“ (Nejlepší spojenec Hitlera). Od té doby byla vydána mnohokrát, v „lidovém“ Polsku byla samozřejmě nežádoucí. Pojednávala totiž o úzké spojenecké spolupráci hitlerovského Německa se stalinským Sovětským svazem, provozované od konce léta r. 1939 do konce jara r. 1941.

Na počátku letošního podzimu přicházíme s novinkou, která po svém nahradí někdejší Ukrajinskou kroniku. Ta se pokoušela (naposledy v září r. 2023) hodnotit nejnovější ukrajinský vývoj. Dnes je však už k dispozici nejeden podobný, lépe zpracovaný zdroj informací. Napříště proto chceme jednou měsíčně přinést soubor krátkých informací o některých novinkách z oblasti česko-ukrajinských kulturních a vědeckých vztahů. Jsme si přitom vědomi toho, že se nám nemůže podařit podchytit úplně vše…

Část naší někdejší, převážně dívčí gymnaziální třídy, výrazně zaměřené na poznávání anglického jazyka a reálií, se už skoro deset let vydává na společné zahraniční cesty. O přípravu a komentování těchto cest se vždy výrazně zasloužil známý český historik, profesor Jan Rychlík. Ten byl mimochodem kolem r. 2014 hlavním organizátorem a redaktorem prvních česky vydaných Dějin Ukrajiny.