Ti šťastnější stáli minulou neděli na Staroměstském náměstí nebo jinde v Čechách či na Moravě, aby osvědčili svou trvající podporu Ukrajině. Pokud si někdo přivezl z hor nebo odjinud chřipku a svádí s ní souboj, mohl nejvýš sledovat přenos z pražské akce. Měl přitom více času na přemýšlení o posledních třech letech. A po pěti dnech divadlo ve washingtonské Oválné pracovně…

Přesun Avarů z Mongolska do Panonie byl podle Z. Hofmanové z Masarykovy univerzity nejrychlejší migrací v dějinách. Cestu dlouhou 7000 kilometrů překonali během několika málo let. Postupovali zřejmě po Hedvábné stezce, na které podnikaví Sogdiané vybudovali celý řetězec obchodních měst v oázách, nepochybně s dobře vybavenými karavanseráji. Šlo asi o 20 000 vojáků, W. Pohl odhaduje celkový počet migrantů i s rodinami na 100 000 lidí. Je s podivem, že v sogdijských nápisech nejsou žádné zmínky o pochodu tak velkého množství lidu. Na druhé straně ve Střední Asii mezi sebou ustavičně válčila efemerní barbarská království, takže možná nešlo o nic mimořádného. Další zprávy o Avarech máme až z oblasti Kavkazu

Dne 6. února si připomínáme půl roku od průniku ukrajinských jednotek do Kurské oblasti, jednoho z pohraničních regionů Ruska. Ruským vojákům se ani s pomocí spojeneckých jednotek ze severní Koreje nepodařilo Ukrajince z části tohoto území vytlačit. Přes nevelký rozsah tohoto území je jeho existence jedním ze symbolů Putinova válečného neúspěchu.

Z osmi roků, které jsme věnovali snaze o jejich udržení a rozvíjení, bylo pět charakterizováno onou „malou válkou“ Ruska proti Ukrajině, která vypadá z dnešní perspektivy jako pouhá drobná předehra. Poté, dnes už téměř tři další roky, jsme se museli přizpůsobit podmínkám války velké, kruté a za naší paměti opravdu neslýchané…

Jedním z hlavních ukazatelů změny společenských nálad v Československu koncem 60. let se stal vedle vývoje umělecké literatury a vydavatelské politiky také stav filmové produkce. Poněkud zjednodušující termín „zlatá šedesátá“ bývá vztahován často právě k tomuto kulturnímu fenoménu. Mnohé filmy z druhé poloviny šedesátých let jsou dodnes neobvykle živým svědectvím a neztratily na působivosti.