Skoro denně se nám připomene nějaké výročí. Některá se pohybují časově v hranicích běžného lidského věku, jiná však odkazují do podstatně vzdálenější minulosti. K nim patří právě to, na které tu chci poukázat. Není sice „kulaté“, ale v rámci komplexu česko-ukrajinských vztahů si uchovává nesporný význam.

Začínající odborník mívá v první fázi života asi jen několik učitelů, kteří ho potřebným způsobem nasměrují, radí mu při překonávání prvních úskalí a dovedou ho do situace, kdy si začne vědět rady. Těmi prvními učiteli jsou často rodiče a poté lidé z vysoké školy, která mladého zájemce a adepta zlákala. Najdou se však i učitelé, kteří pomohou jinde a jinak.

V srpnu vzbudil pozornost mimo jiné nejnovější objev amerického listu Wall Street Journal: plynovody Nord Stream 1 a 2 podle něj zlikvidovali Ukrajinci. Prý takto: tři nebo snad šest sportovních potápěčů seskákalo z vypůjčené sportovní jachty, ponořili se osmdesát metrů hluboko a tam rozmístili na oba plynovody čtyři nálože, které poté odpálili.

V názvu tohoto cyklu najdete slovo „jaro“, tento příspěvek se však týká srpna roku 1968. Žádný rozpor v tom není, jaro onoho roku vlastně začalo už roku předešlého a přelilo se i do dalších ročních období roku osmašedesátého včetně jara roku 1969, kdy bylo teprve potlačeno – kdo je pamětníkem, potvrdí to. Proto si dovolím porušit chronologii a popsat tu jeden neznámý ukrajinský aspekt zlověstného Srpna.

Ukrajinský nápor na část pohraničního území Kurské oblasti se stal překvapením pro všechny, kdo sledují vývoj rusko-ukrajinské války. Dřívější pokusy ruských protiputinovských dobrovolníků proniknout do ruského pohraničí nebyly zdaleka tak úspěšné. Ukrajinské tažení do kurského regionu (ukrajinsky bývá nazýván Kurščyna), vstoupí 20. srpna do třetího týdne. Nás může zajímat také jeho historický kontext.