Čítárna (prosinec). Zájem o překlady ukrajinských dětských knížek

Knížky patří a snad budou i nadále patřit mezi dárky, kterými je možno potěšit většinu dětí. Proto jsem si vybral jako námět pro prosincovou, těsně předvánoční Čítárnu, knihy dětské. S pomocí serveru Databáze knih se podíváme na to, jak si stojí na českém knižním trhu překlady těch ukrajinských. Je jich dnes k dispozici více než kdykoli v minulosti a některé si dokázaly získat poměrně slušnou pozornost.

Navazuji tu na nedávnou úvahu o překladech ukrajinské beletrie určené čtenářům dospělým. Připomenu jen, že v této skupině zaznamenávají nadále úspěch tituly týkající se vzdálenější i poměrně nedávné ukrajinské minulosti – stručně řečeno: jednak sultánky Roksolany, jednak černobylské havárie. Oba tyto tituly vykazují něco přes šedesát čtenářských reakcí. U dětských knih je situace jiná: setkáváme se tu s výrazně větším počtem ohlasů. Platí to v případě šesti titulů, vydaných převážně v předchozích šesti letech.

Zároveň lze konstatovat nárůst počtu z ukrajinštiny přeložených knížek. Tento jev souvisí nepochybně s rozvojem samotné ukrajinské dětské literatury i dětské knihy. Oba jevy jsou nepochybně jedním z důležitých důsledků osvobození ukrajinské písemné kultury od sovětského omezování a dohlížitelství. Proto najdeme mezi nejčtenějšími dětskými knihami více titulů přeložených v posledních letech, než v případě literatury „dospělé“. Někteří autoři či autorky jsou navíc překládáni opakovaně – určitá nakladatelství zjevně považují za účelné zařazovat do nakladatelských plánů další jejich tituly. Týká se to hlavně dvou autorek, které se vřadily do první desítky přeložených knih hned osmi tituly.

Na prvním místě můžeme jmenovat Oksanu Bulu (1989) – měli jsme o ní zvláštní příspěvek předloni. Vůbec nejvíc čtenářských hodnocení získala první česky vydaná kniha této autorky, totiž „Zubr hledá své hnízdo“ z r. 2017 (151, 86 %, 32 slovních posudků a jedna recenze), následuje „Medvěd nechce jít spát“ (132, 83 %. 28, 1) a třetí místo zaujala kniha „Jak tukoni zachránili strom“ (121, 81 %, 21, 0). Páté místo náleží autorčině knížce „Jedlička se narodila“ (77, 80 %, 17, 1).

Všechny tyto tituly (a jsou to opravdu veškeré autorčiny knihy publikované v ukrajinštině) vydalo brněnské nakladatelství Host s ilustracemi autorky a v překladu Rity Kindlerové. Jenom desátou knihu tohoto žebříčku, nazvanou „Vřesová můrka“ a vydanou letos, přetlumočila Jiřina Dvořáková (18 hodnocení, 99 %, šest slovních ohlasů a jedna recenze).

Mezi knížky Oksany Buly se vklínila knížka jiné ukrajinské autorky, Kateryny Michalicyny (1982), nazvaná „Kdo roste v parku“ (78, 95 %, 18, 3). Michalicyna obsadila také sedmé a osmé místo s podobně nazvanými knížkami. Jedná se o tituly „Kdo roste v lese“ (50, 89 %, 10, 2) a „Kdo roste v zahradě“ (33, 94 %, 9, 0). Také ve všech těchto případech byl nakladatelem brněnský Host, překládala Rita Kindlerová a ilustrace náležejí Oksaně Bule. Je nepochybné, že právě výtvarné pojetí všech zmíněných knížek přilákalo část zájemců, protože textová část některých z nich je poměrně skromná. Na příkladu vlastní vnučky mohu potvrdit, že tyto obrázky se dětem líbí.

Dvě knížky tohoto přehledu jsou výjimkou s ohledem na dobu vydání – jedná se o tituly přeložené před řadou desetiletí. Oba byly vydány ještě v době státem kontrolovaného vydavatelského života nakladatelstvím Albatros. Za určitou klasiku ukrajinské dětské literatury lze označit dobrodružný příběh Volodymyra Vladka (1901–1974) „Potomci Skytů“, která vyšla česky dvakrát – v letech 1963 a 1986. Přeložila ji Hana Pražáková, hodnocení je 66 (72 %, 12 slovních posudků a recenze žádná). V dětství jsem spolykal tento příběh s velkým zájmem.

Také knížku, která nasbírala devátý nejvyšší počet ohlasů, převedla do češtiny Hana Pražáková. Jedná se o výbor ukrajinských lidových pohádek nazvaný „O lesním carovi“, který v databázi uvedlo dvanáct čtenářů (83 %, dva slovní ohlasy, recenze žádná). Knížka vydaná v roce 1974 a znovu v r. 1986, zůstává tudíž dodnes nejúspěšnějším souborem překladů z tohoto folklórního žánru.

Zmínit se lze ještě o značně odlišném rozpětí počtu hodnocení mezi první a desátou knížkou tohoto přehledu a předchozího soupisu děl krásné literatury určené dospělým – v případě dětské literatury je toto rozpětí daleko výraznější. Z tematického hlediska se jedná z největší části o tituly týkající se přírody, se kterou mají malé čtenáře a čtenářky obeznámit. Ukrajinské reálie zde nejsou zastoupeny bezprostředním způsobem.

Jak už bylo uvedeno, ve většině případů dnes hraje při výběru a hodnocení knížek pro děti značně podstatnou roli jejich výtvarný doprovod. Bylo tomu tak i dříve a dnes jsou ostatně možnosti bohatého ilustračního vybavení knihy daleko větší než kdysi. A možná se část malých čtenářů a čtenářek dostane díky zde uvedeným knížkám za nějaký čas do kontaktu i s jinými ukrajinskými autory a náměty – to by bylo možno jen přivítat.

Snad některého z dospělých tento přehled zaujal či inspiroval. Do letošních Vánoc sice už nezbývá příliš mnoho času, ale hezká knížka může potěšit děti opravdu kdykoli. Snad tomu tak bude i nadále, ač žijeme ve věku mobilů, pokémonů a počítačových her.

(boz)